Studium

Bakalářské a magisterské studium

Informace o organizaci studia na přírodovědecké fakultě, seznamy přednášek, jména rozvrhářů a další potřebné informace týkající se studia naleznete v této části webových stránek.

Základní informace

Studium bakalářských studijních programů je tříleté, je ukončeno státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolvent získává titul „bakalář“, zkr. „Bc.“ Studium navazujících magisterských studijních programů je dvouleté, je ukončeno obhajobou diplomové práce a státní zkouškou. Absolvent získává titul „magistr“, zkr. „Mgr.“ Studijní programy zaměřené na přípravu k profesi učitele se studují jako sdružené studium dvou studijních programů. 

Výuka se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, cvičení, praktik, konzultací, kurzů, exkurzí, terénních cvičení, odborných praxí aj. podle studijních plánů. Studijní plán učitelského studia se skládá ze studijních plánů dvou kombinovaných programů, z předmětů společného základu a diplomové práce, kterou si student volí jen v jednom z programů.

Studijní literaturu si studenti mohou zapůjčit v knihovnách kateder, v centrální knihovně v areálu Zbrojnice či ve Státní vědecké knihovně. Výpůjční doba je zveřejněna v příslušných knihovnách a na webových stránkách. Prodejna skript je umístěna v areálu Zbrojnice, Biskupské nám. 1. Studenti mohou též využívat elektronické informační zdroje UP.

Aktuální informace ke studijním záležitostem jsou zveřejňovány na vývěsce studijního oddělení v budově fakulty, tř. 17. listopadu 12, na webových stránkách fakulty a ve Zpravodaji PřF UP. Informace kateder jsou k dispozici na vývěskách a webových stránkách kateder. Informace týkající se všech studentů UP lze získat na webových stránkách univerzity.

Každý student je povinen pro komunikaci související se zajišťováním studijní agendy používat univerzitní e-mailovou adresu určenou pro úřední komunikaci. Adresa je vygenerována po zápisu studenta ke studiu. Informace o používání univerzitní e-mailové pošty se nacházejí na Portálu UP.

V následující části jsou uvedené informace o kreditovém systému, organizaci studia, hodnocení studia a povinnostech studenta.

Kreditový systém

Efektivní fungování kreditového systému studia vyžaduje ze strany studentů, učitelů i administrativních pracovníků zvýšenou pozornost a velmi dobrou vzájemnou komunikaci. Kreditový systém studia umožňuje studentům do značné míry samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat znalosti ve zvoleném oboru, ale i rozšiřovat svoji specializaci. Větší možnost volby individuálního postupu ve studiu přináší větší nároky na studentovu zodpovědnost i informovanost.

Aby byl student schopen efektivně využít všeho, co mu systém nabízí, a aby se vlastním omylem způsobeným neinformovaností nedostal do studijních nesnází, měl by se seznámit se svým studijním programem a se základními dokumenty, zejména pak se Studijním a zkušebním řádem Univerzity Palackého v Olomouci a dalšími předpisy, které lze nalézt na adrese http://www.upol.cz/skupiny/studenti/studium/prava-a-povinnosti-studenta/. Další předpisy a normy platné pro studenty přírodovědecké fakulty jsou k dispozici zde.

Na každé katedře jsou určeni pracovníci (kreditový poradce, studijní poradce), kteří dohlížejí na úplnost a správnost kreditového systému studijních programů garantovaných katedrou, a kteří mohou studentům poradit při tvorbě jejich studijního plánu.

Kredity a předměty

Všechny předměty studia jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů. Jednotka kredit vyjadřuje míru zátěže studenta v rámci studia daného předmětu. Student získá kredity za úspěšná ukončení předmětů (tj. za absolvovanou zkoušku, kolokvium nebo udělený zápočet). Základním ukazatelem plnění studijních povinností ve stanovených časových rovinách je počet získaných kreditů. Průměrně by měl student získat 60 kreditů za akademický rok.

Předměty se dělí na povinné (předměty kategorie A), povinně volitelné (předměty kategorie  B) a volitelné (předměty kategorie C). Poměr počtu kreditů, které je nutno získat za předměty povinné, povinně volitelné a volitelné, je dán učebním plánem studijního programu (oboru).

Povinné předměty (předměty typu A) jsou předměty, které student daného programu (oboru) musí absolvovat. Povinné předměty tvoří základ studijního programu (oboru) a jejich obsah je zpravidla začleněn do požadavků závěrečných zkoušek. Kredity povinných předmětů tvoří v bakalářském studiu přibližně 80 % celkového počtu kreditů, v navazujícím magisterském studiu přibližně 70 %. Všichni studenti programu (oboru) mají povinnost zapsat si všechny předměty tohoto typu. V případě, že se studentovi nepodaří povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, je povinen si tento předmět zapsat v nejbližším akademickém roce, v němž se tento předmět znovu otevírá. Neuspěl-li student ani podruhé, končí studium. Při opakování předmětu může student na začátku semestru požádat vyučujícího o uznání splněných povinností, např. uděleného zápočtu, má-li skládat zkoušku. Vyučující mu však není povinen splnění povinností (udělený zápočet) uznat, má právo trvat na opětovném získání zápočtu před zkouškou.

Povinně volitelné předměty (předměty typu B) umožňují specializaci v programu (oboru) a jsou studentem zapisovány podle jeho vlastní volby. Musí však jejich absolvováním získat předepsaný minimální počet kreditů. U některých studijních programů (oborů) mohou být povinně volitelné předměty seskupeny do bloků.

Volitelné předměty (předměty typu C) představují možnost vhodného doplnění náplně studia podle vlastního uvážení. Volitelným předmětem může být jakýkoliv předmět vyučovaný na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle toho Přírodovědecká fakulta UP uvádí v seznamu přednášek zpravidla u každého studijního programu (oboru) seznam předmětů, které studentovi doporučuje zvolit jako volitelné. Student získává absolvováním volitelných předmětů zbývající počet kreditů do povinného limitu studijního programu. Zápis volitelných předmětů z jiných fakult Univerzity Palackého v Olomouci upravuje směrnice děkana.

Volba některých předmětů je omezována tzv. prerekvizitami, tj. předměty podmiňujícími a vylučujícími. Jako podmiňující předmět je označován předmět, jehož úspěšné absolvování (a zisk kreditů za něj) je nezbytnou podmínkou pro absolvování předmětu navazujícího (toho, u něhož je podmiňující předmět uveden). Podmiňující a navazující předměty mohou být zapisovány souběžně, ovšem v takovém případě je absolvování podmiňujícího předmětu nutnou podmínkou pro zápis ke zkoušce z předmětu navazujícího.

Jako vylučující předmět je označován předmět, jehož absolvování vylučuje zápis daného předmětu. Jako vylučující předměty jsou uváděny předměty podobného obsahového zaměření. Za daný předmět může student získat kredity v rámci jednoho studijního programu (případně navazujících programů) nejvýše jednou.

Organizace studia

Student bakalářského studia je povinen získat za všechny předměty za celé studium minimálně 180 kreditů, student navazujícího magisterského studia 120 kreditů. Splnění těchto povinností je nezbytnou podmínkou pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce. Student je povinen získat v každém akademickém roce svého studia alespoň 40 kreditů, anebo takový počet kreditů, aby jejich součet s počtem kreditů získaných v předchozím akademickém roce obsahoval alespoň 80; to neplatí pro poslední akademický rok studia.

Svůj postup studiem si student může volit do jisté míry individuálně. Povinné předměty si zapisuje pokud možno v doporučeném ročníku a semestru, neboť pouze v tomto ročníku je předmět studentovi zabezpečován rozvrhově. Student si zápisem předmětů vytváří osobní studijní plán. Při výběru povinně volitelných a volitelných předmětů se student orientuje podle zvoleného studijního programu (oboru), podle pokynů kreditových poradců kateder, podle pokynů studijních poradců pro jednotlivé programy (obory), podle pokynů studijního oddělení a podle anotací předmětů, které obsahují mj. informace o obsahu předmětu, garantovi předmětu, rozsahu výuky předmětu, počtu kreditů, podmiňujících a vylučujících předmětech a také o způsobu ukončení předmětu. Povinně volitelné a volitelné předměty uvedené v jednotlivých studijních plánech nemusí být z kapacitních důvodů otevírány každoročně. Pokyny k provádění zápisu předmětů do databáze STAG jsou pro každý akademický rok stanoveny příkazem rektora, termíny jsou uvedeny v harmonogramu akademického roku.

Hodnocení studia

Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků jedním ze způsobů: zápočtem, kolokviem, zkouškou.

Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu stanovený garantem předmětu. V elektronickém systému evidence studia se zaznamenává udělení zápočtu, včetně data jeho udělení, jakož i termíny, na kterých zápočet udělen nebyl.

Kolokvium je způsob ukončení předmětu, který probíhá zpravidla formou rozhovoru zkoušejícího se skupinou studentů s cílem ověřit požadované znalosti jednotlivých studentů a rovněž jejich schopnost spolupracovat s ostatními a reagovat na dotazy zkoušejícího. V elektronickém systému evidence studia se zaznamenává udělení kolokvia, včetně data jeho udělení, jakož i termíny, na kterých kolokvium uděleno nebylo.

Zkouška je způsob ukončení předmětu, jehož cílem je ověřit hloubku a šíři teoretických znalostí a praktických dovedností studenta a jeho schopnost tyto tvůrčím způsobem používat. Cílem zkoušky je rovněž posoudit celkovou orientaci studenta v dané problematice. Zkouška může být konána ústní či písemnou formou, hodnocením praktického nebo tvůrčího výkonu, popř. kombinací těchto způsobů. Pokud student u zkoušky nevyhověl (byl hodnocen v souladu s odstavcem 3 stupněm „F“), má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná formou zkoušky komisionální. Právo účasti na první či druhé opravné zkoušce lze uplatňovat pouze v rámci vypsaných termínů. Výsledek zkoušky se kvalifikuje stupni A až F. Výsledek zkoušky se do elektronického systému evidence studia zapisuje písmenným označením příslušného stupně, a to včetně data konání zkoušky.

Na vypsané termíny kolokvií a zkoušek se studenti přihlašují prostřednictvím elektronického systému evidence studia. Pravidla pro zapisování na termíny pro ukončení předmětu upravuje Studijní a zkušební řád UP a směrnice děkana PřF UP.

Povinnosti studenta

Pro postup do druhého ročníku studia musí student získat za akademický rok (tj. obvykle do konce 1. týdne v září) minimálně 40 kreditů.

Pro postup do třetího ročníku studia musí student získat za 1. a 2. ročník minimálně 80 kreditů a složit všechny podruhé zapsané předměty.

K ukončení tříletého bakalářského studia musí student úspěšně absolvovat všechny povinné předměty (typu A), získat předepsaný počet kreditů z povinně volitelných předmětů (typu B) a celkem (včetně volitelných předmětů typu C) musí získat minimálně 180 kreditů. Nesplní-li student tyto požadavky, ale získá minimálně 120 kreditů, přičemž splní podruhé zapsané předměty a všechny povinné předměty za 1. a 2. ročník, může požádat o prodloužení studia, maximálně však o jeden rok.

Analogicky se postupuje v případě dvouletého navazujícího magisterského studia s tím, že limit pro úspěšné ukončení dvouletého studia je 120 kreditů a pro možnost požádat o prodloužení studia je potřeba získat minimálně 80 kreditů a složit všechny podruhé zapsané předměty.

Student může vykonat státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby diplomové či bakalářské práce až poté, co splnil všechny podmínky stanovené studijním programem/oborem. Student musí státní závěrečnou zkoušku (včetně obhajoby závěrečné práce) složit nejpozději do dvou kalendářních roků ode dne, kdy splnil podmínky pro její vykonání, při současném dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem.

Při překročení standardní doby studia o více než jeden rok (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) se vybírá rektorem stanovený poplatek. Započítává se i doba předchozího neukončeného studia, a to i na jiných vysokých školách. Výše poplatků za každých dalších započatých šest měsíců studia v jednotlivých studijních programech se v daném akademickém roce stanovuje rozhodnutím rektora.

Kreditový systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se standardním doporučeným studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik, např.:

  • student nemusí mít zajištěný rozvrh, protože výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době,
  • student musí dopředu promýšlet další postup ve svém studiu, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost ve studiu pokračovat (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit jiné podmínky, např. pro podmíněné předměty aj.),
  • jestliže si student zapíše do jednoho roku studia přesně minimální počet kreditů (tj. 40) s výhledem na spoustu volného času během školního roku, je nucen všechny předměty absolvovat, jinak nebude moci ve studiu pokračovat,
  • jestliže se student rozhodne zapsat maximum možných předmětů (90 kreditů) s úmyslem po splnění povinných 40 kreditů již další předměty nezakončit, musí si uvědomit, že neabsolvované předměty budou hodnoceny známkou "nevyhověl" a zbytečně si vyčerpává jednu ze dvou možností absolvování předmětu a výrazně negativně ovlivní svůj vážený studijní průměr.

Při nesplnění studijními předpisy vymezených podmínek může být studentovi studium ukončeno.

Seznamy přednášek

Seznamy přednášek (studijní plány) pro akademický rok 2020/2021:

Archiv studijních plánů

Seznamy přednášek (studijní plány) pro akademický rok 2019/2020:

Seznamy přednášek (studijní plány) pro akademický rok 2018/2019:

Seznamy přednášek (studijní plány) pro akademický rok 2017/2018:

Starší studijní plány

Kreditoví poradci

katedra/pracoviště kreditový poradce
Katedra algebry a geometrie (KAG)

RNDr. Lenka Juklová, Ph.D.
RNDr. Jaroslav Švrček, Ph.D.

Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA) Mgr. Jana Burkotová, Ph.D.
Mgr. Iveta Bebčáková, Ph.D.
Katedra informatiky (KMI) RNDr. Eduard Bartl, Ph.D.
Katedra experimentální fyziky (KEF) doc. RNDr. Jiří Pechoušek, Ph.D.
RNDr. Renata Holubová, CSc.
Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D.
Mgr. Milan Vůjtek, Ph.D.
Katedra biofyziky (KBF) prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D.
doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D.
Katedra optiky (OPT) prof. RNDr. Zdeněk Hradil, CSc.
prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.
RNDr. František Pluháček, Ph.D.
Společná laboratoř optiky (SLO) RNDr. Hana Chmelíčková
Katedra analytické chemie (ACH) RNDr. Jana Skopalová, Ph.D.
Katedra anorganické chemie (AFC) RNDr. Bohuslav Drahoš, Ph.D.
Mgr. Iveta Bártová, Ph.D.
Katedra fyzikální chemie (KFC) prof. RNDr. Michal Otepka, Ph.D.
Mgr. Petra Kührová, Ph.D.
Katedra organické chemie (OCH) RNDr. Lucie Brulíková, Ph.D.
Katedra biochemie (KBC) doc. Mgr. Marek Petřivalský, Dr.
Centrum regionu Haná (CRH) prof. Mgr. Miroslav Ovečka, Ph.D.
Katedra botaniky (BOT) PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr.
Katedra zoologie (ZOO) RNDr. Milan Veselý, Ph.D.
Katedra buněčné biologie a genetiky (KBB) Mgr. Dana Šafářová, Ph.D.
Laboratoř růstových regulátorů (LRR) Ing. Jaromír Mikulík, Ph.D.
Katedra ekologie a životního prostředí (EKO) RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D.
Katedra geologie (KGE) Ing. Lada Hýlová, Ph.D.
Katedra geografie (KGG) RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
Katedra geoinformatiky (KGI) doc. Ing. Zdena Dobešová, Ph.D.
Katedra rozvojových a environmentálních studií (MRS) Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D.
Kabinet cizích jazyků (VCJ) Mgr. Lucie Vaňková, Ph.D.

Studijní poradci

Studijní poradci pro bakalářské jednooborové studium

(platné pro akademický rok 2020/2021)

program/obor studijní poradce katedra
Biologie, ekologie a životní prostředí    
Biologie a ekologie RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D. (pro 1. roč.)
RNDr. Ivona Uvírová, Ph.D. (pro 2. roč.)
RNDr. Milan Veselý, Ph.D. (pro 3. roč.)
ZOO
Ekologie a ochrana životního prostředí RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. EKO
Experimentální biologie Ing. Jaromír Mikulík, Ph.D. LRR
Molekulární a buněčná biologie RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D. (pro 1. roč.)
Mgr. Dana Šafářová, Ph.D. (pro 2. a 3. r.)
KBB
Fyzika    
Aplikovaná fyzika RNDr. Hana Chmelíčková
doc. RNDr. Jiří Pechoušek, Ph.D.
SLO
KEF
Biofyzika RNDr. Martina Špundová, Ph.D. KBF
Digitální a přístrojová optika prof. Mgr. Jaroslav Řeháček, Ph.D. OPT
Molekulární biofyzika doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D. KBF
Nanotechnologie doc. RNDr. Libor Machala, Ph.D.
doc. Mgr. Jan Soubusta, Ph.D.

KEF
SLO

Obecná fyzika a matematická fyzika prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. OPT
Optika a optoelektronika prof. RNDr. Zdeněk Hradil, CSc. OPT
Přístrojová a počítačová fyzika RNDr. Hana Chmelíčková SLO
Počítačová fyzika prof. RNDr. Jan Peřina, Ph.D. SLO
Přístrojová fyzika RNDr. Hana Chmelíčková SLO
Chemie    
Aplikovaná chemie prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D.
Mgr. Petra Kührová, Ph.D.
KFC
Bioanorganická chemie doc. RNDr. Radovan Herchel, Ph.D.
RNDr. Bohuslav Drahoš, Ph.D.
AFC
Biochemie Mgr. Mária Šmehilová, Ph.D. (pro 1. roč.)
doc. Mgr. Marek Petřivalský, Dr. (pro 2. roč.)
Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D. (pro 3. roč.)
KBC
Bioinformatika prof. Mgr. Marek Šebela, Dr.
RNDr. Eduard Bartl, Ph.D.
KBC
KMI
Bioorganická chemie a chemická biologie Mgr. Eva Schütznerová, Ph.D. (pro 1. roč.)
Mgr. Michal Kriegelstein, Ph.D. (pro 2. roč.)
Mgr. Patricia Trapani (pro 3. roč.)
OCH
Biotechnologie a genové inženýrství prof. Mgr. Miroslav Ovečka, Ph.D. CRH
Chemie RNDr. Jana Skopalová, Ph.D. ACH
Nanomateriálová chemie prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D.
Mgr. Petra Kührová, Ph.D.
KFC
Informatika    
Aplikovaná informatika RNDr. Eduard Bartl, Ph.D. KMI
Informační technologie RNDr. Eduard Bartl, Ph.D. KMI
Informatika RNDr. Eduard Bartl, Ph.D. KMI
Matematika    
Aplikovaná matematika doc. RNDr. Jitka Machalová, Ph.D. KMA
Aplikovaná statistika doc. RNDr. Karel Hron, Ph.D. KMA
Diskrétní matematika RNDr. Jaroslav Švrček, CSc. KAG
Matematika doc. Mgr. Michal Botur, Ph.D. KAG
Matematika a její aplikace

doc. RNDr. Jan Tomeček, Ph.D.

KMA
Matematika-ekonomie se zaměřením
na bankovnictví/pojišťovnictví
RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.
Mgr. Iveta Bebčáková, Ph.D.
KMA
Vědy o Zemi    
Environmentální geologie Ing. Lada Hýlová, Ph.D. KGE
Environmentální studia a udržitelný rozvoj Mgr. Tomáš Daněk, Ph.D. MRS
Geografie RNDr. Martin Jurek, Ph.D. KGG
Geoinformatika a geografie doc. RNDr. Jaroslav Burian, Ph.D. (pro 2. roč.)
RNDr. Alena Vondráková, Ph.D. (pro 3. roč.)
KGI
Geoinformatika a kartografie doc. Ing. Zdena Dobešová, Ph.D. KGI
Mezinárodní rozvojová a environmentální studia Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D. MRS
Mezinárodní rozvojová studia Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D. MRS
Regionální geografie RNDr. Martin Jurek, Ph.D. KGG
Zdravotnické obory    
Optometrie RNDr. František Pluháček, Ph.D.
RNDr. Jaroslav Wagner, Ph.D.
OPT

Studijní poradci pro bakalářské učitelské studium

(platné pro akademický rok 2020/2021)

program/obor studijní poradce katedra
Biologie pro vzdělávání
Biologie
PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr. (pro 1. r.)
doc. RNDr. Boh. Trávníček, Ph.D. (pro 2. r.)
RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph.D. (pro 3. r.)
BOT
Biologie a environmentální výchova pro vzdělávání
Biologie a environmentální výchova
doc. RNDr. Mgr. Ivan H. Tuf, Ph.D. EKO
Deskriptivní geometrie pro vzdělávání
Deskriptivní geometrie
RNDr. Lenka Juklová, Ph.D. KAG
Fyzika pro vzdělávání
Fyzika
RNDr. Renata Holubová, CSc. KEF
Geografie pro vzdělávání
Geografie
RNDr. Martin Jurek, Ph.D. KGG
Geologie a ochrana životního prostředí pro vzdělávání Ing. Lada Hýlová, Ph.D. KGE
Chemie pro vzdělávání
Chemie pro víceoborové studium
doc. RNDr. Marta Klečková, CSc.
doc. Mgr. Pavel Štarha, Ph.D.
AFC
Matematika pro vzdělávání
Matematika
RNDr. Lenka Juklová, Ph.D. KAG
Informatika pro vzdělávání RNDr. Eduard Bartl, Ph.D. KMI

Rozvrháři

katedra/pracoviště rozvrhář
Katedra algebry a geometrie (KAG)

RNDr. Lenka Juklová, Ph.D.
585 634 643

Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA)

Mgr. Jana Burkotová, Ph.D.
585 634 606

RNDr. Pavel Ženčák, Ph.D.
585 634 075

Katedra informatiky (KMI)

Mgr. Jiří Zacpal, Ph.D.
585 634 706

Katedra experimentální fyziky (KEF)

RNDr. Renata Holubová, CSc.
585 634 165

Mgr. Milan Vůjtek, Ph.D.
585 634 167

Katedra biofyziky (KBF) Irma Cmajdálková
585 634 849
Katedra optiky (OPT)

Mgr. Michal Kolář, Ph.D.
585 634 241

Mgr. Michal Baránek, Ph.D.
585 634 244

Společná laboratoř optiky (SLO) Mgr. Martina Havelková
585 631 578
Katedra analytické chemie (ACH) Ing. Petra Táborská
585 634 401
Katedra anorganické chemie (AFC)

Mgr. Iveta Bártová, Ph.D.
585 634 353

doc. RNDr. Marta Klečková, CSc.
585 634 430

Katedra fyzikální chemie (KFC) Mgr. Petra Kührová, Ph.D.
585 634 766
Katedra organické chemie (OCH) Ing. Radka Navrátilová
585 634 406
Katedra biochemie (KBC) doc. RNDr. Lenka Luhová, Ph.D.
585 634 925
Centrum regionu Haná (CRH) Ing. Tomáš Takáč, Ph.D.
585 634 975
Katedra botaniky (BOT) PaedDr. Ing.Vladimír Vinter, Dr.
585 634 816
Katedra zoologie (ZOO) RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D.
585 634 204
Katedra buněčné biologie a genetiky (KBB)

Mgr. Dana Šafářová, Ph.D.
585 634 900

RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D.
585 634 904

Laboratoř růstových regulátorů (LRR)

Ing. Jaromír Mikulík, Ph.D.
585 634 862

Mgr. Ota Blahoušek
585 634 853

Katedra ekologie a životního prostředí (EKO) RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D.
585 634 562
Katedra geologie (KGE) Ing. Lada Hýlová, Ph.D.
585 634 536
Katedra geografie (KGG) RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
585 634 504
Katedra geoinformatiky (KGI) doc. Ing. Zdena Dobešová, Ph.D.
585 634 763
Katedra rozvojových a environmentálních studií (MRS)

Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D.
585 634 984

Mgr. Eva Žwaková
585 634 991

Kabinet cizích jazyků (VCJ)

Mgr. Eva Karasková
585 634 648

Mgr. Lucie Vaňková, Ph.D.
585 634 998

Výuka cizích jazyků

Výuku angličtiny, němčiny a ruštiny zajišťuje pro většinu oborů na fakultě Kabinet cizích jazyků Přírodovědecké fakulty UP. Vybrané obory, např. Mezinárodní rozvojová studia, mají výuku jazyků garantovanou vlastní katedrou.

Výuka angličtiny na PřF UP navazuje na středoškolské učivo. Většina oborů obsahuje předmět AIII1, 2 Obecná angličtina pro středně pokročilé 1, 2, jako povinný nebo povinně volitelný předmět. Jazyková úroveň předmětu odpovídá stupni B1–B2 podle Evropského referenčního rámce pro jazyky. Předměty pro výuku jazyků jsou pro jednotlivé studijní obory uvedené ve studijním plánu oboru. 

Pro všechny studenty prvního ročníku je povinný English Online Test (EOT). Studenti prvního ročníku, jejichž výsledek EOT bude na vyšší úrovni než B2, budou moci absolvovat rozdílovou zkoušku, která svou náročností odpovídá mezinárodně platné zkoušce First Certificate in English. Pokud zkoušku úspěšně zvládnou, bude jim započten a uznán předmět AIII1, 2 jako absolvovaný.

Kontakty na vyučující kabinetu cizích jazyků, obsah jednotlivých předmětů a další informace k cizím jazykům jsou k dispozici webových stránkách kabinetu.

Pedagogické praxe

Pedagogické praxe studentů učitelství přírodovědných předmětů a matematiky zajišťuje Kabinet pedagogické přípravy PřF UP v Olomouci . Budoucí učitelé v rámci svých studijních programů absolvují náslechovou (individuální průběžnou) pedagogickou praxi, asistentskou praxi a souvislou pedagogickou praxi. Jednotlivé typy praxí dávají příležitost poznat výchovně vzdělávací činnost školy jako celku.

Více informací k pedagogickým praxím

Státní závěrečné zkoušky

Jak se přihlásit ke státní závěrečné zkoušce

Studenti, kteří mají splněné studijní povinnosti a chtějí se přihlásit ke státním závěrečným zkouškám (bakalářským, magisterským) musí mít:

  1. Předměty státní závěrečné zkoušky (SZZ) zapsané IS STAG. Pokud tak v předzápise neučinili, je nutné požádat na studijním oddělení o jejich dodatečné zapsání.
  2. Na státní závěrečné zkoušky se všichni studenti přihlašují jako na běžné zkoušky, tj. prostřednictvím Portálu UP.
  3. Student se může zapsat na předměty státní závěrečné zkoušky nejpozději 2 týdny a odepsat nejpozději 2 týdny před danou zkouškou. Posouvání termínů zapsání a odepsání nebude povoleno.
  4. Studenti, kteří se přihlásí ke státní závěrečné zkoušce, musí mít řádně uzavřeno studium na studijním oddělení, a to nejméně 3 týdny před konáním státní závěrečné zkoušky.
  5. V případě obhajob závěrečných prací (bakalářských, magisterských), musí být práce nejméně 3 týdny před konáním obhajoby nahrána v IS STAG, včetně všech příloh. Lhůta je stanovena proto, aby mohly být práce zkontrolovány programem, který odhaluje duplicity (plagiáty). Postup zadání závěrečné práce do IS STAG upravuje Opatření děkana č. 1/2010.
  6. Termíny obhajob závěrečných prací jsou plně v kompetenci garantujících kateder a informace o podmínkách odevzdávání prací se řídí pravidly na jednotlivých katedrách.

Termíny státních závěrečných zkoušek

Státní závěrečné zkoušky probíhají podle schváleného harmonogramu akademického roku. Podrobné informace k termínům státních závěrečných zkoušek jednotlivých studijních oborů jsou uvedeny na webových stránkách příslušných kateder.

Termíny státních závěrečných zkoušek, včetně obhajob závěrečných prací, jsou vypisovány ve STAGu a studenti se na ně přihlašují podobně jako na jiné termíny zkoušek.

Okruhy státních závěrečných zkoušek

Okruhy státních závěrečných zkoušek jsou uvedené v IS STAG v předmětech státní závěrečné zkoušky, ev. na webových stránkách kateder.

Komise pro státní závěrečné zkoušky

Složení komisí pro státní závěrečné zkoušky v bakalářském a navazujícím magisterském studiu pro období 2018–2022 bylo schváleno na zasedání Vědecké rady PřF UP 18. dubna 2018.

Zobrazení výsledku obhajoby závěrečné práce v portálu

Po vykonání obhajoby je výsledek sdělen studentovi, zapsán do státnicového protokolu a zadán do IS STAG. Předmět s kódem OBHBP nebo OBHDP slouží pouze k vypsání termínu, na nějž se student registruje k obhajobě na určité konkrétní datum. Pokud se student chce ujistit, že práci skutečně obhájil, podívá se v IS STAG do Prohlížení – Kvalifikační práce, kde nalezne po zadání svého jména a příjmení svou kvalifikační práci včetně stavu obhajoby.

Časté dotazy

Kolik musím mít za rok kreditů?
Minimum pro postup do dalšího ročníku je 40 a zároveň maximum je 90. Do maximálního počtu se počítají i uznané kredity z předchozích studií.
V součtu s předchozím rokem musíte dosáhnout alespoň 80 kreditů (to však neplatí pro poslední akademický rok standardní doby studia).

Kolikrát mohu opakovat zkoušku?
Vedle řádného termínu zkoušky máte ještě dva opravné termíny. Druhý opravný termín má komisionální formu (před zkušební komisí, může být písemná i ústní).

Neudělal(a) jsem zkoušku ani napotřetí, co ještě mohu dělat?
Pokud předmět patří do povinných (kategorie A), musíte si jej napsat v následujícím roce. Předměty povinně volitelné (kategorie B) a volitelné (kategorie C) si znovu zapisovat nemusíte. Musíte však splnit kreditový limit stanovený pro daný blok kreditů.

Na katedře zmiňovali děkanský termín zkoušky. O co se jedná?
Nic takového neexistuje. Máte právo požádat o výjimečné prominutí povinnosti studenta, to se však uplatňuje pouze ve vážných případech (např. nemoc, úraz, úmrtí v rodině). Vyhození od zkoušky proto, že se vám nechtělo učit, rozhodně není důvodem. Žádost o výjimečné prominutí je nenároková a podává se na studijním oddělení.

Chtěl(a) bych ukončit studium.
Je nutno vyplnit žádost (nachází se v záložce Studentům – Předpisy a formuláře – Žádost-studijní oddělení). Jako důvod uveďte ukončení studia. Žádost musí být písemná, e-mail nebo sken nestačí. Studium je ukončeno ke dni doručení na studijní oddělení. Pokud si je nevyzvednete osobně, pak potvrzení o studiu a průběh studia jsou zaslány poštou.

Chtěl(a) bych prodloužit studium.
Studium lze prodloužit pouze ve třetím ročníku bakalářského studia a ve druhém ročníku navazujícího magisterského studia. Je nutno vyplnit žádost ("Žádost – studijní oddělení" se nachází se v části Studenti – Bakalářské a magisterské studium – Formuláře).

Mám problémy s rozvrhem, překrývají se mi předměty, některé mi nejdou zapsat.
Záležitosti s rozvrhem řeší rozvrháři na katedrách.

Chtěl(a) bych přerušit studium.
Je nutno podat žádost na studijní oddělení a uvést důvody. Přerušení studia není nárokové, tudíž se povoluje pouze ze závažných důvodů. Pokud žádost o přerušení podáváte v období kratším než čtyři měsíce před koncem semestru, musíte mít splněny všechny studijní povinnosti. Studium se přerušuje zásadně na dobu celých semestrů, a to maximálně na dva semestry.

Již jsem dříve studoval(a) vysokou školu. Kolik nyní budu platit za studium?
Veškeré informace o poplatcích naleznete na adrese http://www.upol.cz/skupiny/studenti/studium/poplatky/

Obhájil(a) jsem bakalářskou/diplomovou práci, ale v portálu se mi v hodnocení předmětu OBHBP/OBHDP zobrazuje "nesplnil".

Po vykonání obhajoby je výsledek sdělen studentovi, zapsán do státnicového protokolu a zadán do IS STAG. Předmět s kódem OBHBP nebo OBHDP slouží pouze k vypsání termínu, na nějž se student registruje k obhajobě na určité konkrétní datum. Pokud se chcete ujistit, že jste práci skutečně obhájil(a), podívejte se v IS STAG do Prohlížení – Kvalifikační práce, kde naleznete po zadání svého jména a příjmení svou kvalifikační práci včetně stavu obhajoby.

Doktorské studium

V této části najdou informace studenti doktorských studijních programů přírodovědecké fakulty.

Základní informace

Doktorské studijní programy jsou na PřF UP akreditovány v prezenční nebo kombinované formě s dobou studia čtyři roky. Doktorský studijní program se ukončuje vykonáním státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat schopnost samostatně vědecky pracovat. Absolventům se přiznává akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“).

Studenti v prezenční formě studia jsou podpořeni stipendiem 11250 Kč měsíčně, od druhého ročníku 18000 Kč. Rozdíl mezi částkami doplácí katedry. Další zvýšení stipendia je možné na základě studijních a vědeckých výsledků.

Mohou být ubytováni ve vysokoškolských kolejích, pokud splní příslušná kritéria, a stravovat se ve vysokoškolské menze za stejných podmínek jako studenti prezenčního studia bakalářských a navazujících magisterských studijních programů.

Studentům v kombinované formě studia výše uvedené výhody nepřísluší.

Stručný popis činností

  • Do konce listopadu: předseda oborové rady (komise) oznámí požadavky k přijímacím zkouškám na studijní oddělení, které je vyhlásí nejpozději do poloviny prosince.
  • Prosinec: předseda oborové rady (komise) nahlásí rámcová témata, složení komisí a termíny pro přijímací pohovory na studijní oddělení.
  • Do 30. dubna 2021: podávání přihlášek pro akademický rok 2021/2022 (s návrhem tématu a školitele).
  • Červen: přijímací zkoušky.
  • První týden v září: zápis ke studiu.
  • Do konce září: student se školitelem vypracuje studijní plán a podepsaný jej odevzdá na studijní oddělení. Studijní plán smí obsahovat pouze akreditované předměty.
  • Studenti v kreditovém systému si předměty zapisují sami do databáze STAG ve stanovené době zápisu předmětů na zimní a letní semestr.
  • Do konce června: školitel vypracuje hodnocení svého studenta za uplynulý akademický rok (včetně plánu pro následující rok). Hodnocení může být podáno formou výroční zprávy studenta schválené školitelem.
  • Průběžně: po složení každé zkoušky vloží do 5 pracovních dnů katedra garantující daný předmět hodnocení do STAGu a zašle zápis o zkoušce na studijní oddělení.
  • Po splnění zahraniční stáže doručí student zprávu o výsledcích stáže potvrzenou školitelem na studijní oddělení, referentka vloží splnění stáže do STAGu.
  • Vykonání státní doktorské zkoušky a obhájení disertační práce.

Studijní plány

Doktorské studium je realizováno kreditovým způsobem. Studijní plán stanoví každému studentovi jeho školitel v souladu s příslušnou akreditací studijního programu (oboru).

Starší studijní plány

2018/2019

Studijní plány doktorských oborů pro akademický rok 2018/2019 (IS/STAG)

Jednotlivé studijní plány 2018/2019 ke stažení ve formátu pdf:

Studijní program P1102 Matematika

Studijní program P1103 Aplikovaná matematika

Studijní program P1203 Geologie

Studijní program P1314 Geografie

Studijní program P1416 Biochemie

Studijní program P1417 Chemie

Studijní program P1527 Biologie

Studijní program P1606 Ekologie a ochrana prostředí

Studijní program P1703 Fyzika

Studijní program P1805 Informatika

2017/2018

Studijní plány doktorských oborů pro akademický rok 2017/2018 (IS/STAG)

Jednotlivé studijní plány 2017/2018 ke stažení ve formátu pdf:

Studijní program P1102 Matematika

Studijní program P1103 Aplikovaná matematika

Studijní program P1203 Geologie

Studijní program P1314 Geografie

Studijní program P1416 Biochemie

Studijní program P1417 Chemie

Studijní program P1527 Biologie

Studijní program P1606 Ekologie a ochrana prostředí

Studijní program P1703 Fyzika

Studijní program P1805 Informatika

Vědecko-výzkumná stáž

PRF/PGS01 Zahraniční vědecko-výzkumná stáž – podmínky pro splnění a pokyny pro uznání předmětu
(v akademickém roce 2020/2021 platné pro 3. a vyšší ročník)

Obecné informace

  • Povinná délka stáže: nejméně 12 týdnů.
  • Stáž lze sice složit z několika kratších zahraničních pobytů během celého studia s celkovou délkou alespoň 12 týdnů, nicméně doporučujeme, aby délka jednotlivých pobytů byla alespoň jeden měsíc.
  • Tzv. "pracovní stáže" mohou být uznány jako vědecko-výzkumná stáž, pokud pracovní zaměření odpovídá tématu dizertace a pokud školitel potvrdí přínos takovéhoto pobytu.
  • Uznány mohou být pouze stáže na zahraničních vědecko-výzkumných pracovištích, jako součást dokumentace je třeba doložit potvrzení zahraniční instituce o absolvování.
  • Stejná pravidla platí i pro studenty kombinovaného studia.
  • Nesplnění předmětu PGS01 znamená nesplnění studijních povinností a tedy nemožnost zdárného ukončení studia.

Pro uznání pobytu v zahraničí jako předmětu PGS01 Vědecko-výzkumnou stáž je nutné:

  • předložit žádost o uznání proděkanovi pro zahraniční záležitosti
  • doložit potvrzení školitele, že pobyt považuje za přínosný
  • přiložit potvrzení zahraniční instituce, ve které se pobyt uskutečnil

Pro žádost lze použít univerzální formulář dostupný na webu PřF s doplněním následujících údajů:

  • jméno, příjmení
  • katedra
  • studijní program a obor
  • forma studia
  • začátek studia
  • celková délka všech stáží
  • seznam dílčích stáží (místo, termín od–do)
  • velmi stručný popis řešené problematiky
  • datum a podpis studenta

Publikační činnost

Upozorňujeme studenty, aby „Žádost o uznání publikační činnosti“ podávali až v době, kdy budou mít splněné všechny podmínky pro uznání publikační činnosti.

U studentů stávajících 1. ročníků doktorského studia jsou podmínky dané novou akreditací a Opatřením děkana PřF UP v Olomouci, kterým se upravuje organizace doktorského studia v kreditovém systému v rámci Institucionální akreditace na PřF UP (PřF-B-18/04-ÚZ02).
U studentů vyšších ročníků jsou podmínky dané aktuálním studijním plánem v souladu s příslušnou akreditací.

Splnění dílčích předmětů z bloku povinně volitelných předmětů – publikační činnost (status bloku B) studenti prokazují podáním klasické žádosti (ke stažení *doc, *pdf). V žádosti se uvede zkratka a název předmětu, v odůvodnění jaký článek a kde byl publikován a zda je student hlavním autorem nebo spoluautorem, popř. potvrzení o vydání článku. Pokud má student článek v tištěné podobě, může jej k žádosti doložit. Žádost schvaluje a splnění do STAGu zadává garant předmětu. Následně student žádost doručí na studijní oddělení PřF.

Státní doktorská zkouška

Ke státní doktorské zkoušce je třeba se přihlásit 2 měsíce před plánovaným termínem.
K přihlášce je třeba přiložit:
a) vytištěný průběh studia s výpisem všech vykonaných zkoušek z IS STAG
b) vyjádření školitele
c) anotace k disertační práci 7x

Přihláška ke státní doktorské zkoušce

Obhajoba disertační práce

K obhajobě disertační práce je třeba se přihlásit 3 měsíce před plánovaným termínem.

Před podáním přihlášky je nutné požádat o uznání publikační činnosti na studijním oddělení. K žádosti je třeba přiložit seznam publikací, u každé uvést impakt faktor a potvrzení tuzemských spoluautorů o podílu autora na této publikaci.

K přihlášce je třeba přiložit:
a) vyjádření školitele, zda disertační práce splňuje požadavky potřebné pro její obhájení
b) potřebný počet výtisků disertační práce (počet oponentů + 1 ks)
c) disertační práci v elektronické podobě
d) 15 ks autoreferátu + autoreferát v elektronické podobě (studijní obor Botanika 30 ks)
e) schválenou žádost o uznání publikační činnosti

Disertační práci si student vloží do IS STAG. (Vnitřní norma UP, Opatření děkana PřF UP)

Přihláška k obhajobě disertační práce

Studijní oddělení zkontroluje všechny náležitosti předložené žádosti a požadovaných dokumentů a zajistí jejich distribuci.

Doba na vypracování oponentských posudků je 6 týdnů. Po obdržení posledního oponentského posudku stanoví předseda komise po dohodě se studentem termín a místo obhajoby. Oponentské posudky by měly být k dispozici alespoň 20 dnů před termínem obhajoby. Vyhlášení termínu obhajoby, rozeslání dekretů a pozvánek členům zkušební komise zajistí studijní oddělení. Zkušební komisi jmenuje děkan.

Formuláře pro Ph.D.

Účelem tohoto dotazníku je zhodnotit kvalitu Vašeho PhD programu. Doufáme, že nám pomůžete zodpovězením na následující otázky. Poskytnete nám tím informace, které mohou být použity ke zkvalitnění různých aspektů PhD studia na naší fakultě. Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 15 minut.
S Vašimi odpověďmi bude zacházeno jako s důvěrnou informací.
Děkujeme Vám za pomoc.

Studijní referentky

Marcela Vykydalová pro doktorské studijní programy/obory Geologické vědy, Geoinformatika a kartografie, Mezinárodní rozvojová studia, Regionální geografie
+420 585 634 015
marcela.vykydalova@upol.cz

Mgr. Martina Karásková pro ostatní doktorské studijní programy/obory
+420 585 634 012
martina.karaskova@upol.cz

Rigorózní řízení

Státní rigorózní zkoušku lze konat v oboru, ve kterém přírodovědecká fakulta uskutečňuje magisterský program a má v rámci jeho akreditace oprávnění přiznávat akademický titul "RNDr.".

Průběh rigorózního řízení

(podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, a Řádu rigorózního řízení UP B1-13/3-HN)

Po podání přihlášky následuje:

1. Zahájení rigorózního řízení

Studijní oddělení PřF UP (vyřizuje Ing. Jana Camfrlová a Jitka Hanzlíková) do 60 dnů od obdržení přihlášky sdělí uchazeči rozhodnutí o přijetí/nepřijetí do rigorózního řízení. V případě přijetí je uchazeč zaregistrován na studijním oddělení a po konzultaci s předsedou komise je mu přidělen konzultant rigorózní práce. Uchazeč je povinen uhradit poplatek za náklady spojené s rigorózním řízením do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zahájení rigorózního řízení a následně doklad o provedené platbě (ústřižek poštovní poukázky nebo výpis z bankovního účtu) doručí na studijní oddělení PřF UP. Pro akademický rok 2020/2021 je poplatek stanoven ve výši 8786 Kč.
Doba na zpracování rigorózní práce se obvykle stanoví na tři roky od zahájení rigorózního řízení.

2. Zpracování rigorózní práce

Uchazeč zpracovává rigorózní práci samostatně, v případě potřeby využívá konzultanta. Práce nesmí být totožná s bakalářskou, diplomovou ani disertační prací. Formálně se řídí pokyny pro zpracování diplomových prací na PřF UP. Odevzdává se ve trojím vyhotovení v pevné vazbě a v elektronické podobě.

3. Složení státní rigorózní zkoušky

Veřejná státní rigorózní zkouška se koná před zkušební komisí jmenovanou děkanem a schválenou Vědeckou radou PřF UP. Skládá se z obhájení rigorózní práce a ústní zkoušky formou odborné rozpravy. Předseda komise ustanoví požadavky k ústní zkoušce a dva oponenty, kteří vypracují posudek na rigorózní práci.

4. Přiznání titulu

Po úspěšném složení zkoušky a obhájení rigorózní práce je uchazeči přiznán titul "RNDr.".

Předpisy

Nejdůležitější normy týkající se všech studentů univerzity jsou uvedené na univerzitních webových stránkách.

Pro studenty přírodovědecké fakulty platí také fakultní předpisy.

Stipendia

Informace o stipendiích jsou uvedené na webových stánkách univerzity.

Podmínky pro přiznání stipendia studentům přírodovědecké fakulty (prospěchového, mimořádného, sociálního a stipendia na podporu studia v zahraničí a na podporu studia v ČR) upravuje směrnice děkana včetně poslední novely č. 3 účinné od 1. ledna 2021.

Poplatky

Informace o poplatcích, které je veřejná vysoká škola oprávněna a v některých případech povinna studentovi stanovit, najdete na univerzitních stránkách.

Studijní oddělení

Studijní oddělení přírodovědecké fakulty se nachází v přízemí budovy na tř. 17. listopadu 12.

Úřední hodiny a kontakty