Dnes si připomínáme Mezinárodní den půdy

Foto: Pixabay
středa 5. prosinec 2018, 15:17 – Text: Bořivoj Šarapatka, Šárka Chovancová

Dnes je Mezinárodní den půdy, který veřejnost upozorňuje na její ohrožení lidskou činností i změnami klimatu. Půda je totiž velmi důležitou složkou životního prostředí. Není jen základem pro produkci potravin a dřeva, ale plní i řadu dalších nezbytných funkcí v krajině. I když je půda pro život na Zemi nezbytná, tak se k ní tak nechováme a dochází k jejímu postupnému znehodnocování.

Degradace půdy představuje zásadní a přetrvávající problém v rozvinutých i rozvojových zemích světa. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v celosvětovém měřítku je 33 % půd znehodnocených. Je to velmi závažný celosvětový jev související i s chudobou a migrací. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) přichází lidstvo kvůli znehodnocení půdy, zejména erozí, až o 50 000 km² půdy ročně, což jsou prakticky 2/3 České republiky. Některé typy degradace půdy přispívají k uvolnění značného množství uhlíku do ovzduší, který má podíl na změně klimatu. Problémy s sebou nesou i průmyslové oblasti s rozsáhlým výskytem pozemků znečištěných rizikovým látkami.

„V evropském měřítku zpráva Evropské agentury pro životní prostředí upozorňuje i na problémy půdního fondu. Z hlediska ochrany půd jsou nebezpečné její zábory a trvalé překrytí nepropustným materiálem, což má na svědomí například stavba rozlehlých logistických center či komunikací. Denně tak v Evropě ztrácíme kolem 270 hektarů půdy, ročně je to skoro 1000 km², uvádí Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí.

Z pohledu poškození půdních vlastností je poměrně dobře propracovaný monitoring erozních procesů. Na základě zjištěných dat pak společné výzkumné pracoviště EU (JRC) odhadlo erozí postiženou plochu v 27 zemích Evropské unie na 1,3 milionů km². Eroze přitom nepředstavuje pouze vážný problém z hlediska produkčního a kvality půdy, má také dopad na kvalitu vody a na další složky životního prostředí a krajiny. Řešení otázek eroze půdy je proto klíčové z pohledu ochrany půdy i vodního hospodářství. Výčet všech degradačních vlivů a příkladů, jaký mají dopad na půdu, produkci a životní prostředí by vyžadoval podstatně rozsáhlejší článek.

Ztráta půdy zábory a degradace půd je vážným problémem i pro Českou republiku. „Denně přicházíme skoro o 15 hektarů zemědělské půdy, která zmizí ve prospěch výstavby a těžby. Dalším negativním faktorem je vodní eroze u zhruba poloviny zemědělských půd a stejné procento je ovlivněno utužením," doplňuje Bořivoj Šarapatka. Z dalších problémů můžeme zmínit větrnou erozi, ztrátu organické hmoty či kontaminaci půdy cizorodými látkami. Na půdu má vliv i klimatická změna, kvůli které může docházet k větším ztrátám organické hmoty či v určitých oblastech i k riziku zasolování.

Rozsah degradace půdy v posledním desetiletí vzrostl jak v EU, tak na celém světě. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat, dokud podle Evropské komise nebude vyřešeno několik klíčových otázek. Kromě již zmíněné eroze půdy k nim patří optimální využívání půdy. To souvisí s růstem světové populace a s rostoucí spotřebou produktů, což může vést ke zvýšenému celosvětovému využívání půdy a tím k její možné degradaci. Vždyť již dnes je značným globálním problémem v řadě oblastí světa nedostatek potravin a špatná výživa. Tento nepříznivý stav mohou vyostřit i výkyvy počasí spojené se změnou klimatu či ztráta zemědělských pozemků v důsledku urbanizace. Jedná se o klíčové problémy související nejen se soupeřením o půdu, ale i o zdroje vody. Se změnou klimatu souvisí i zásoby organického uhlíku. Půdy v Evropské unii obsahují více než 70 miliard tun uhlíku a intenzivní zemědělská produkce může vést k jeho úbytku a uvolnění ve formě CO2 do ovzduší. Zadržení zásob uhlíku v půdě je důležité nejen pro splnění závazků EU v oblasti snižování emisí, ale ve svém důsledku hlavně pro zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí půdy.

Půda je pro naši existenci naprosto klíčová, je však ohrožena naším přístupem. Toho si bylo vědomo i Valné shromáždění Organizace spojených národů, když v prosinci roku 2013 přijalo usnesení, že od roku 2014 bude 5. prosinec Světovým dnem půdy a celý rok 2015 pak Mezinárodním rokem půdy. Na jeho konci přijala Mezinárodní unie věd o půdě (IUSS) rezoluci o Mezinárodní dekádě půd až do roku 2024 s cílem omezit degradaci půdy a zlepšení jejího stavu. Světový den půdy si připomínáme každoročně s různými prioritními tématy. Tím letošním je kontaminace půdy. Půda má sice schopnost odbourávat kontaminující látky pocházející z lidských aktivit, ale tato kapacita je omezená. Proto se v posledních letech intenzivně studují jak osudy těchto látek v půdním prostředí, tak rozsah kontaminace. Kvantifikovat tento rozsah je obtížné, a to i v rozvinutých zemích EU. Evropská agentura pro životní prostředí v roce 2006 odhadovala, že v EU jsou zhruba tři miliony potenciálně kontaminovaných lokalit, celosvětově je jich obrovské množství. Jen např. v Číně se jejich množství odhaduje někde kolem půl miliónu. Znečištění těchto míst pak buď vylučuje jejich zemědělské využití, nebo ovlivňuje kvalitu produktů a mimoprodukční funkce půd.

U příležitosti Mezinárodního dne půdy bychom si měli uvědomit význam půdy, která je všude okolo nás, zamyslet se nad jejím významem a nepřehlížet ji, jak o tom ostatně psal i Karel Čapek: „Člověk se skutečně nestará, po čem šlape; žene se někam jako blázen a nanejvýš kouká, jaká jsou tuhle nahoře krásná oblaka nebo tamhle vzadu krásný horizont nebo krásné modré hory; ale nepodívá se pod své nohy, aby řekl a pochválil, že je tu krásná půda."