Teoretici, studenti i učitelé z praxe debatovali o inkluzi a přípravě budoucích pedagogů

Didaktici získali při debatě s učiteli z praxe i studenty řadu podnětů.
Foto: Martina Šaradínová
Úterý 14. listopad 2017, 12:30 – Text: Martina Šaradínová

Především přípravě budoucích učitelů přírodovědných oborů a inkluzi na základních a středních školách se věnovali účastníci pravidelného kulatého stolu na přírodovědecké fakultě, tentokrát s názvem Heterogenita ve výuce přírodovědných předmětů a pregraduální příprava učitelů. Jako každoročně u jednoho stolu zasedli vysokoškolští pedagogové a studenti i učitelé ze základních a středních škol. 

„Domnívám se, že seminář se povedl. K oběma problematikám se mohli vyjádřit jak praktici, tak teoretici a studenti. Získali jsme řadu podnětů, které zpracujeme v rámci rozvojového projektu Podpůrné aktivity směřující ke zkvalitnění pregraduální přípravy učitelů na Univerzitě Palackého v Olomouci a projektu ESF Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Podpora společenství praxe jako nástroj klíčových kompetencí a poskytneme je ministerstvu školství jako jeden z jeho výstupů,“ zhodnotil setkání jeden z jeho organizátorů a proděkan přírodovědecké fakulty Josef Molnár.

Účastníci se například zabývali kladnými i zápornými stránkami inkluze, tedy společného vzdělávání žáků včetně těch se specifickými vzdělávacími potřebami. Takzvaná inkluzivní novela vstoupila v  platnost 1. září 2016. Účastníci debaty se shodli v tom, že vysoké školy neměly o inkluzi informace v dostatečném předstihu, a proto nebyly schopny své studenty na novou situaci ve školství připravit. Nejen začínající učitelé jsou tak odkázáni na samostudium, fakulta postupně rozjíždí sérii seminářů na toto téma.

„Na situaci se snažíme reagovat, v rámci nových akreditací proto chystáme změny ve studijních plánech. Připravujeme například změnu pojetí bakalářského studia učitelských oborů, které doposud mohlo být jenom předstupněm k magisterskému studiu. Podle nás by nově bakalář mohl působit například jako asistent pedagoga, právě s ohledem na inkluzi,“ doplnil Molnár.

O schopnosti identifikovat žáky se specifickými vzdělávacími potřebami a pracovat s nimi hovořila Petra Konečná z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. O možnostech propojení matematiky a geografických informačních systémů hovořil Imrich Jakab z univerzity v Nitře. Z Nitry přijela i Soňa Čeretková s příspěvkem nazvaným Co přináší mezinárodní projekty do pregraduální přípravy učitelů přírodovědných předmětů?. 

Na setkání přišla i pedagožka olomoucké Střední zdravotnická škola Šárka Opravilová. „Předpokládala jsem, že se tu dozvím poznatky svých kolegů v obou oblastech. Což se stalo, v diskuzi zazněla řada podnětů. Zkušenosti s absolventy máme většinou dobré. I když vedle těch, kteří jsou dobře připraveni a mají učitelství v sobě, jsou i tací, kteří se teprve hledají a ještě ani moc nevědí, zda budou učit. Velmi důležitá je samozřejmě praxe, spoustu věcí se člověk naučí až během ní," uvedla.

Zpět

Nastavení cookies a ochrany soukromí

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies a případné další síťové identifikátory, které mohou obsahovat osobní údaje (např. jak procházíte naše stránky). My a někteří poskytovatelé námi využívaných služeb, máme k těmto údajům ve Vašem zařízení přístup nebo je ukládáme. Tyto údaje nám pomáhají provozovat a zlepšovat naše služby. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas. Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat (odkaz najdete v patě stránek).

(Technické cookies nezbytné pro fungování stránek. Neobsahují žádné identifikační údaje.)
(Slouží ke statistickým účelům - měření a analýze návštěvnosti. Sbírají pouze anonymní data.)
(Jsou určeny pro propagační účely, měření úspěšnosti propagačních kampaní apod.)