Na jednání AS PřF 13.12.2018 při projednávání novely statutu PřF proběhla diskuse týkající se návrhu na zavedení limitu na dvě funkční období vedoucích kateder po vzoru MFF UK či PřF UK. Byly zmiňovány problémy, které na těchto fakultách nastávají a jako konkrétní příklad byla uvedena katedra fyziologie rostlin. T. Opatrný slíbil, že v této věci zjistí více informací.  

Byli osloveni stávající a předchozí děkani MFF UK a PřF UK a bývalý vedoucí katedry experimentální biologie rostlin (dříve katedry fyziologie rostlin) PřF UK s otázkou na zkušenosti s tímto opatřením, níže jsou jejich odpovědi.

-----------------------------------------------------------------

prof. Jan Kratochvíl, děkan MFF UK (od 2012)
mail z 14.12.2018

Ahoj Tome, odpovim od konce

- rozhodne to vnimame pozitivne, jinak bychom to v nasem statutu nemeli;

- ano, obcas to pusobi problemy, ale to je podle mne jen spravne. Dobre pracoviste si musi byt schopno vychovat behem 8 let dalsiho docenta/profesora, ktery by pracoviste mohl vest.

- pamatuji jen jeden pripad, kdy si pracoviste nebylo schopno nalezt vedouciho zevnitr, a v opakovanem konkursu se prihlasil pracovnik z Matematickeho ustavu AV CR, ktery presel na fakultu

- v nekolika pripadech jsme vyuzili moznost na 2 roky nekoho poverit vedenim pracoviste, nez se zhabilitoval kandidat na noveho vedouciho

Honza

---------------------------------------------------------------------

prof. Zdeněk Němeček, bývalý děkan MFF UK (2005 - 2012),
mail z 14.12.2018

Mily Tomasi,
    pro upresneni -- na MFF plati, ze vedouci nemuze byt jmenovan vice nez dvakrat po sobe. Vyjimecne se stava, ze neni jiny vhodny vedouci (u malych kateder). Pak se to resi dekanskym poverenim na rok, ktere je mozne jeste jednou zopakovat. To se stava neprilis casto, obvykle proto, ze je vhodny kandidat, ale ceka se na dokonceni habilitacniho rizeni.  Vetsinovy (i muj) nazor je, ze pokud ani toto nestaci (pracoviste neni schopne z vlastnich rad vygenerovat noveho vedouciho), je nutno pracoviste zrusit nebo sloucit s jinym.
    Vedouci se obsazuji verejnym konkurzem a jiz se asi dvakrat stalo, ze v konkurzu uspel nekdo z venku, v obou pripadech, o kterych vim, byl novy vedouci z AV.
    Mame jeste jednu podminku - vedouci muze byt jmenovan pouze na dobu, ve ktere mu bude pod 65 let. Standardni doba je sice 4 roky, ale pokud je jmenovan v 63 letech, muze byt jmenovan pouze na 2 roky. To se mi take zda spravne, doba se rychle meni a my starsi mame casto nazory, ktere nejsou v souladu se soucasnym trendem-:).
    Jen na okraj, pokud vedouciho, nedej boze, prejede tramvaj, ma zastupce, takze je dost casu na vypsani konkurzu (zastupci casto jsou Ti mladsi, kteri dokoncuji napr. habilitaci nebo profesuru a seznamuji se s problemy).
       Zdravi
Zdenek


------------------------------------------------------------------

prof. Jiří Zima, děkan PřF UK (od 2016)
mail z 15.12.2018

Vážený pane kolego, 
nepamatuji se na případ, že by nebylo možné sehnat vedoucího katedry či ústavu. Osobně maximálně dvojí vykonávání funkce považuji za správné. Nevede to jednak k zabetonování pracoviště a navíc mám pocit, že když člověk vidí na konec svého funkčního období, chová se podle toho.
Se srdečným pozdravem
Jiří Zima

-------------------------------------------------------------------

prof. Bohuslav Gaš, bývalý děkan PřF UK (2009 - 2016)
z mailu z 14.12.2018

Ahoj Tomáši,

ano, v našem statutu je stanoveno
---
Funkční období vedoucího katedry je nejvýše tříleté, přičemž stejná osoba může vykonávat tuto funkci zpravidla maximálně dvě funkční období po sobě. 
V případě jmenování stejné osoby vedoucím katedry do jejího třetího a dalšího po sobě následujícího funkčního období předkládá děkan akademickému senátu fakulty spolu s žádostí o vyjádření ke jmenování vedoucího katedry podrobné zdůvodnění svého návrhu. 
---

Je to vrcholně užitečné opatření, které zabraňuje tomu, aby katedra/ústav nezakrněla a nezdegradovala pod dlouholetým vedením jednoho člověka, přestože je třeba zpočátku dobrý. Mám zato a naše fakulta rovněž, že nový člověk ve vedení katedry přinese nový pohled a novou energii. 

V případě jedné katedry se stalo, že v jejím vedení se dlouhodobě, po dobu 24 let, střídali alternativně dva vedoucí, každý po dvě funkční období. Ono ustanovení se tedy plnilo, přesto tato katedra postupně ztratila drive. A po těch 24 letech s příchodem nového vedoucího zase vyjela nahoru.

...

Měj se krásně,
Bob

---------------------------------------------------------------------

prof. Zdeněk Opatrný, bývalý vedoucí Katedry experimentální biologie rostlin (dříve Katedry fyziologie rostlin) PřF UK
z mailu z 13.12.2018

...

   Já jsem zaměstnancem PřFUK  sice teprve od roku 1996, ale co vím, ani předtím nebyl nikdy problém sehnat pro naši katedru vedoucího. Těsně po sametu, ji po profesoru Nátrovi  krátce převzal už dost postarší, byť odborně skvělý profesor Pazourek. A po něm chvíli trvala instalace docenta Luštince. Po něm jsem dvě tříletá období šéfoval já. Každé tři roky byl samozřejmě nový konkurs. Po mně jen na tři roky docentka Pavlová.
Po ní na dvě období Dr / doc / prof Albrechtová. A po ní zase dvakrát za sebou můj žák Dr. Fischer. A nyní doc Cvrčková.
   Neznám na fakultě nikoho, kdo by velel po sobě tři funkční období.
   Leč  také NIKDY se nestalo , že by o tuto funkci nebyl zájem. Opak je pravdou. Už v roce 2003, kdy jsem ukončil své druhé působení, bylo těch přihlášených do konkurzu tuším čtyři nebo pět. Dva dokonce mimofakultní, jedním z nich byla současná předsedkyně AV, profesorka Zažímalová. 
   Dost typickým rysem  historických univerzitních pracovišť je ovšem, lidsky pochopitelný, konzervatismus a příchylnost k "vlastním" lidem. Takže Evě bylo souzeno nestát se v budoucnu vedoucí naší staroslavné katedry, leč pouze  ředitelkou ÚEB ČSAV a poté tou Předsedkyní .

   Co vím, i letošní dubnový katedrální konkurz provázela výrazná soutěživost , nikoliv zoufalé hledání nového zájemce. A Fatima Cvrčková má již důkladné celosvětové renomé, lidské i vědecké. 

    Poznámka : již tak asi deset let se nejmenujeme katedra fyziologie rostlin, ale katedra experimentální biologie rostlin. 

      Zdeněk

