Na katedře ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty úspěšně dokončil své doktorské studium kazašský doktorand Dauren Rakhmanov, který pod vedením Bořivoje Šarapatky obhájil disertační práci A Comparative Analysis of Soil Resilience to Secondary Salinization: Scientific Basis for Sustainable Land Management in the Pavlodar Region, Kazakhstan.
Ve svém výzkumu se zaměřil na problematiku udržitelného hospodaření s půdou v oblasti Pavlodarské oblasti, která čelí rozsáhlému sekundárnímu zasolení. Po návratu do Kazachstánu plánuje pokračovat v akademické kariéře.
Co pro vás bylo při studiu v Olomouci nejinspirativnější a jak se váš pohled na vědu změnil během pobytu na Univerzitě Palackého?
Nejinspirativnějším aspektem mého doktorského studia v Olomouci bylo výzkumné prostředí Univerzity Palackého – atmosféra akademické svobody, důvěry a vysoké vědecké odpovědnosti. Od doktorandů se zde neočekává pouze splnění projektových úkolů, ale především rozvoj vlastního vědeckého myšlení a formování výzkumné identity. Během studia v Olomouci se ale můj pohled na vědu výrazně proměnil. Začal jsem vnímat vědu nikoli jen jako soubor metod či publikací, ale jako dlouhodobý, často nejistý proces hledání, v němž hrají klíčovou roli kritické myšlení, vědecká integrita a mezioborový dialog. Práce na disertační práci, diskuse se školitelem a mezinárodní spolupráce mě naučily přijímat vědecké pochybnosti jako přirozenou součást profesního růstu a vidět hodnotu nejen ve výsledcích, ale i v samotném procesu výzkumu.
V čem se podle vás nejvíce liší vysokoškolské vzdělávání v Kazachstánu a v Česku? Co by podle vás stálo za to převzít z jednoho systému do druhého?
Nejvýraznější rozdíl mezi vysokoškolským vzděláváním v Kazachstánu a v České republice, zejména na úrovni doktorského studia, spočívá v délce a struktuře studia. V Kazachstánu je doktorské studium zpravidla koncipováno na tři roky, zatímco v Česku trvá čtyři roky a v odůvodněných případech může být prodlouženo. Tento časový prostor hraje zásadní roli. Český systém poskytuje doktorandům reálnou možnost plně se soustředit na vědeckou práci – podrobně zpracovat výzkumné téma, realizovat plnohodnotné experimenty či terénní výzkum, analyzovat získaná data a následně připravit kvalitní vědecké publikace. Věda vyžaduje čas a tento přístup umožňuje dosahovat stabilnějších a reprodukovatelnějších výsledků. Z českého systému bych si proto rád přenesl právě toto pojetí. Respekt k tomu, že kvalitní vědecký výzkum by neměl být nepřiměřeně časově stlačen. Kazašský systém je dobře organizovaný a v kombinaci s českým přístupem může vést k vyšší kvalitě výsledků a větším mezinárodním úspěchům.
Na jaký projekt, výzkum či studijní úspěch během svého působení na přírodovědecké fakultě jste nejvíce hrdý?
Nejvíce jsem hrdý na to, že se mi pod vedením mého školitele a za podpory zkušených kolegů podařilo realizovat jedno z prvních komplexních výzkumných šetření zasolených půd v severní části Kazachstánu, kde je salinizace půd významným problémem aridních oblastí.
V rámci tohoto projektu jsem využíval geografické informační systémy k analýze zemědělské krajiny, což umožnilo získat nové a prakticky využitelné výsledky s potenciálním dopadem na udržitelné hospodářství.
Jak vám mezinárodní prostředí fakulty a spolupráce s českými i zahraničními studenty pomohly v osobním nebo profesním rozvoji?
Mezinárodní akademické prostředí Univerzity Palackého a spolupráce s českými i zahraničními studenty sehrály významnou roli v mém profesním i osobním rozvoji během doktorského studia. Práce v multikulturním vědeckém prostředí mi umožnila setkávat se s různými výzkumnými přístupy, rozšířit své vědecké uvažování a rozvíjet dovednosti akademické komunikace na mezinárodní úrovni. Společné odborné diskuse, účast na vědeckých seminářích a týmová spolupráce přispěly k prohloubení mých odborných kompetencí a zároveň k rozvoji vědecké samostatnosti a kritického myšlení, které považuji za klíčové pro další výzkumnou kariéru.
Jaké máte plány do budoucna? Jak byste chtěl znalosti získané na UP uplatnit v Kazachstánu nebo v mezinárodním kontextu?
Do budoucna plánuji dále rozvíjet výzkum, který jsem během doktorského studia zahájil a pokračovat v oblasti vědy a výzkumu. Svou budoucnost vidím v kombinaci výzkumné a pedagogické činnosti, v předávání znalostí studentům, přípravě mladých odborníků a zapojení do aplikovaných i základních výzkumných projektů. Znalosti a metodologické přístupy získané na Univerzitě Palackého, zejména v oblasti moderních metod analýzy dat a geografických informačních systémů, bych rád uplatnil jak v Kazachstánu při řešení aktuálních ekologických, zemědělských a pedologických problémů, tak i v rámci mezinárodní vědecké spolupráce.