prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr.

Učím na katedře optiky a ve výzkumu se zabývám kvantovou optikou a kvantovou informatikou. Baví mne fyzika a moc rád se bavím s chytrými lidmi - i s těmi, s nimiž se názorově lišíme. To mne přirozeně vedlo k tomu, že už jsem v akademických senátech několik období strávil. Krom senátů jsem působil po čtyři volební období v Radě vysokých škol, z toho dvě období jako její místopředseda.

K dopadům mého působení v RVŠ patří některé úpravy vysokoškolského zákona, úpravy zákona o podpoře výzkumu (např. to, že z tzv. "specifického vysokoškolského výzkumu" lze financovat i výzkumnou práci magisterských studentů - na UP v rámci tzv. IGA) či některé aspekty metodiky hodnocení výsledků výzkumu. Z doby působení v univerzitním senátu si dávám za zásluhu např. dorovnání dotace jídla v menze tak, aby nebyla menší než dotace na stravenky (což vedlo ke zlevnění jídel v menze).

Na PřF působím od roku 1990, vystudoval jsem tu obor učitelství matematiky a fyziky a po vojně začal jako asistent a doktorand. Jako postdok jsem pak strávil 7 let na pracovištích v Německu (Jena a Erlangen), v Izraeli (Weizmannův institut) a v USA (Texas A&M University). Na PřF jsem byl 8 let proděkanem pro VaV (2006-2014). Kromě vědy a výuky mne baví spousta jiných věcí, hlavně komunikace s chytrými lidmi napříč obory. Dělám pro Turnaj mladých fyziků a celostátní SOČ. Na PřF jsem zejména hrdý na Foucaultovo kyvadlo, které vzniklo v rámci diplomové práce mého studenta a pravděpodobně je největší v ČR.

Chci dělat dobře svou práci na kvalitním pracovišti, které naplňuje své poslání - vzdělávat a bádat. A chci, aby možnost dobře dělat svou práci měli i ostatní, aniž by jim v tom vedení překáželo.

Z pozice senátora to znamená být kvalifikovaným partnerem pro vedení - najít si čas a procházet ty kupy materiálů, ke kterým se senát má vyjádřit, nebo které má schvalovat. Je třeba být asertivní, věci, které jsou nejasné, tak si nechat detailně vysvětlovat. Zásadní studijní literaturou tu je knížka Jistě pane ministře: tu nejdůležitější informaci zpravidla najdete zastrčenou někde vespod kupy jinak zcela nezáživných dokumentů.

Nyní volené senáty budou mít zásadní úkol zvolit děkana i rektora. Úkolem každého senátora je provést volbu co nejzodpovědněji, snažit se zjistit co nejvíce o kandidátech, o jejich zkušenostech, představách a prioritách jak fakultu a školu řídit. Přimět kandidáty odpovídat na konkrétní otázky a nenechat se odbýt úhybnými manévry.

Dalším důležitým úkolem senátu je schvalovat rozpočet. Jsem rád, že na naší fakultě je tradice transparentních podkladových materiálů, které si ekonomická komise a senát mohou důkladně proklepnout, než rozpočet schválí. Něco takového mi chybělo ve velkém senátu u univerzitního dělení financí - a pokud se dostanu do AS UP, budu tlačit na posun směrem k fakultní tradici. Vedení by mělo být vždy schopno dobře zdůvodnit veškeré náklady, které jsou nutné, aby mohlo zbytku univerzity poskytovat služby nezbytné pro to, co máme dělat - tedy co nejlépe vzdělávat a bádat.

Třetím nejdůležitějším úkolem senátu je schvalovat (či neschvalovat) předkládané návrhy vnitřních předpisů a norem. V této věci měl fakultní senát dosud štěstí na velmi kvalitní legislativní komisi, takže k finálnímu hlasování jsme zatím měli velice dobře připravené podklady. S intenzivní prací v této oblasti je třeba počítat zejména s ohledem na chystané legislativní změny na celostátní úrovni.

Jsem přesvědčený, že v akademickém prostředí lidé nepotřebují vedení nabízející grandiózní hesla, šplhání na žebříčky, ale solidní zázemí pro práci, kterou mají rádi a věří v její smysl. Zkušenost říká, že slušné podmínky a jemné ekonomické stimuly dokáží pro rozvoj univerzity udělat víc než příkazy či velikášská rétorika. Jsme tu především pro studenty a pro ostatní společnost. Z pozice senátora se budu snažit motivovat vedení k tomu, aby takto vnímalo svou roli: sloužit a nepřekážet v práci těm, kdo především přispívají k roli, kterou má univerzita plnit.