Jak vypadá každodenní realita třídního učitele na základní škole, s jakými situacemi se setkává a jaké kompetence jsou pro tuto roli klíčové? Právě na tyto otázky se zaměřila interaktivní beseda pro studenty učitelství přírodovědných oborů na přírodovědecké fakultě. Hostem Kulatého stolu, který uspořádal Kabinet pedagogické přípravy, byl učitel FZŠ Komenium Olomouc a absolvent fakulty Radim Masař.
„Beseda s názvem Skutečné výzvy práce třídního učitele na ZŠ nabídla otevřený a místy velmi autentický pohled na profesi, která zdaleka nespočívá pouze ve výuce. Radim Masař sdílel zkušenosti ze své šestileté praxe. Zaměřil se zejména na otázky komunikace se žáky a rodiči, na práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, na své zkušenosti s OSPOD při řešení neomluvených absencí žáků 9. ročníku či případů domácího násilí,“ uvedla organizátorka akce Jana Slezáková.
Komunikace jako základ každého dne
Jedním z klíčových sdělení bylo, že učitel dnes často „učí až na druhém místě“. Významnou část jeho práce totiž tvoří řešení vztahů, konfliktů a neočekávaných situací. Přednášející ilustroval tuto realitu konkrétními příklady z praxe včetně incidentu, při němž došlo ke zranění asistentky pedagoga. Právě tyto momenty podle něj ukazují, jak nepředvídatelná může učitelská profese být.
Velký důraz byl kladen také na komunikaci. „Podle Radima Masaře je důležité dát žákům najevo, že se o ně učitel skutečně zajímá. Pedagog by měl být vstřícný a dostupný, ale měl by jasně vymezit hranice. Podstatný je i humor a pozitivní energie,“ doplnila Jana Slezáková.
Rodiče jako partneři
Další významnou součástí práce třídního učitele je také budování partnerství s rodiči. Komunikace by měla být stručná, věcná, srozumitelná, ale zároveň lidská a vstřícná. „Pokud rodiče vycítí, že pedagogovi na jejich dítěti záleží, jsou mnohem otevřenější spolupráci,“ dodala Jana Slezáková.
Další část besedy byla zaměřena na kázeň a nejčastější problémy, s nimiž se školy v praxi setkávají. Používání mobilních telefonů, přezouvání, pozdní příchody nebo vapování, které je podle přednášejícího obtížně postižitelné. Právě pozdní příchody přitom zůstávají dlouhodobě aktuálním tématem. Přednášející zdůraznil, že se v této oblasti snaží jít příkladem. Do práce přichází každý den o hodinu dříve a o významu dochvilnosti se svými žáky otevřeně hovoří.
Diskuse se dotkla také práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a role asistenta pedagoga. Zdůrazněna byla nutnost týmové spolupráce, zapojení školního poradenského pracoviště i systematické dokumentace jednotlivých případů.
Spolupráce s institucemi v praxi
Závěr besedy patřil spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí a řešení závažnějších situací, jako je záškoláctví spojené se závislostí na pervitinu či marihuaně. Přednášející zároveň přiblížil, jaké dokumenty musí třídní učitel dokládat při jednáních se zákonnými zástupci, vedením školy, zástupci OSPOD i Policie České republiky.
„Beseda studentům nabídla cenný vhled do komplexnosti učitelské profese. Ukázala, že tato profese nespočívá pouze ve výuce, ale také v každodenní komunikaci, řešení vztahů, krizových situací a spolupráci s řadou dalších aktérů,“ uzavřela Jana Slezáková.