Na přínosy i možná rizika umělé inteligence upozornila přednáška Kulatého stolu pro budoucí učitele přírodovědných předmětů, pedagogické pracovníky z didaktických oborů a učitele středních škol. Přednášku připravili zakladatel Centra prevence rizikové komunikace na pedagogické fakultě a vedoucí projektu E-Bezpečí Kamil Kopecký.
Umělá inteligence (AI) je považována za technologii budoucnosti. „Profesor Kopecký v první části přednášky hovořil o přínosech umělé inteligence, která může pomoci pedagogům oživit vyučování. Zmínil, že AI je dobrým nástrojem pro dohledávání informací, rychlé vygenerování textů či dohledání různých obrázků. Má prý také velký potenciál v překladatelství či zdravotnictví. Například analýza rentgenových snímků bývá podle něj velmi rychlá a přesná, což značně usnadňuje práci lékařů,“ uvedla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky
Druhá část přednášky byla věnována hrozbám spojených s umělou inteligencí. „Podle profesora Kopeckého je AI nástrojem, který nemyslí a je snadno zneužitelný. Zdůraznil, že může dělat faktické chyby, halucinovat nebo vymýšlet si informace. Proto je vždy nutná kontrola živým člověkem. Jako příklad uvedl problémy se systémem Google Gemini, který se při generování obrázků řídil diverzitou a nikoliv historickými fakty. Poukázal také na technologii Deepfake. Zde zdůraznil, že lidé mnohdy nedokážou rozpoznat dezinformace či hoaxy a berou je jako pravdivé záznamy skutečných událostí,“ doplnila Jana Slezáková.
V přednášce nazvané Rizika spojená s generativní umělou inteligencí také zaznělo, že umělá inteligence dokáže vytvořit i podvodné fotografie na přání, vyděračské (sextortion) nebo udavačské dopisy (anonym), klonovat hlas či lidskou podobu. Profesor Kopecký hovořil o virtuálních influencerech, kteří jsou velkými konkurenty těch živých, vydělávají reálné peníze a navíc jsou levnější.
„Lektor dále řekl, že u dětí a dospívajících může AI způsobit zhloupnutí a také závislost. Upozornil na svlékací aplikace, které narušují soukromí. Poukázal také na fakt, že umělá inteligence obecně začíná způsobovat nezaměstnanost a environmentální rizika. Energetická spotřeba AI je podle něj v současnosti vysoká. „Jedno zadání pro chatbot GPT může spotřebovat mnohonásobně více energie než vyhledávací dotaz na Google,“ upozornila Jana Slezáková.
Počátek oboru umělé inteligence se váže ke konferenci uspořádané v létě roku 1956 na univerzitě Dartmouth College. Umělá inteligence tehdy byla ustanovena jako perspektivní vědní disciplína, které mnozí předpovídali rychlý rozvoj. Například ekonom a sociolog Herbert Simon v roce 1957 předpověděl, že nejpozději do 10 let porazí umělá inteligence člověka v šachu. Jeho vize se nakonec ukázala správná, umělá inteligence ale v šachové partii zvítězila až o třicet let později.