Archiv Letní školy Badatele

28. června – 4. července 2025

Další ročník Letní školy Badatele je tu a stejně jako v předchozích letech nabízí studentům všech typů středních škol ve věku 15+ příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Přednášky, workshopy, praktické ukázky a experimenty povedou odborníci z řad vědců a pedagogů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ubytování bude zajištěno na vysokoškolských kolejích, účastníci si tak budou moci vyzkoušet studentský život.

Součástí programu budou i různé vědomostní soutěže a celotýdenní projekt. Program budeme postupně zveřejňovat.

Příjezd účastníků 28. června 14:00–15:00, sraz v přízemí budovy PřF UP, 17. listopadu 12.
Akce bude ukončena 4. července ve 12:30.

Podrobný harmonogram letní školy:

Od neonové lampy k atomové bombě | doc. RNDr. Pavel Pavlíček, Ph.D.

V roce 1857 vyfoukl německý sklář Heinrich Geissler skleněnou trubici, opatřil ji kontakty a zkoušel, co se stane, když připojí elektrické napětí. V tu chvíli ho nenapadlo, že právě vytvořil první článek řetězu vědeckých objevů. Celý řetěz trval necelých devadesát let a na jeho konci se objevila zbraň s nesmírným ničivým účinkem. V průběhu přednášky budeme sledovat tuto cestu zajímavých a na sebe navazujících vědeckých objevů. S vynálezy, které vznikly na tomto základě, se setkáváme v běžném životě. Na zajímavé cestě objevů se setkáme s geniálními vědci včetně nositelů Nobelovy ceny. Talentovaná vědkyně původem z Polska patří mezi ně. Uvidíme, že mnohdy vědcům pomohla náhoda. Někdy i chybná interpretace dosavadních výsledků. Několik důležitých událostí z řetězu vědeckých objevů se týká i českých zemí.

doc. RNDr. Pavel Pavlíček, Ph.D. (Společná laboratoř optiky)

Pavel Pavlíček vystudoval fyziku na Masarykově univerzitě v Brně. Doktorát získal na Friedrichově a Alexanderově univerzitě v Erlangenu. Po dokončení doktorátu absolvoval půlroční stáž na Univerzitě elektrických komunikací v Tokiu. Ve společné laboratoři optiky se zabývá kvantovou optikou se zaměřením na neklasické stavy světla. Věnuje se také výuce předmětů souvisejících s optikou.

Bojovníci v nás: využití T-lymfocytů v cílené léčbě nádorů v hematologii | prof. MUDr. Vít Procházka, Ph.D.

V přednášce se studenti seznámí s moderními přístupy v léčbě zhoubných onemocnění krvetvorby, konkrétně lymfomů a leukémií, se zaměřením na tzv. T-cell directed therapies – terapie zaměřené na využití T-lymfocytů. Vysvětlíme si, jak funguje imunitní systém, jaké úlohy v něm hrají T-lymfocyty a jak je lze využít v boji proti nádorovým buňkám. Zaměříme se zejména na metody jako CAR-T terapie (chimeric antigen receptor T-cell therapy), bispecifické protilátky a další imunoterapeutické strategie. Přednáška nabídne nejen biologické a medicínské základy, ale i etické otázky, výzvy současného výzkumu a pohled do budoucnosti personalizované medicíny. Určeno studentům se zájmem o biologii, medicínu a moderní technologie ve zdravotnictví.

prof. MUDr. Vít Procházka, Ph.D. (Hemato-onkologická klinika FN OL, Lékařská fakulta UP)

Hematolog Vít Procházka působí od roku 2001 na Hemato-onkologické klinice Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, a to nejen jako lékař, ale také jako pedagog a vědecký pracovník. Profesor Procházka se odborně zaměřuje na klinické a biologické prediktivní faktory u maligních lymfomů. Analýze prognostických faktorů léčby Hodgkinova lymfomu se díky Fulbrightovu stipendiu věnoval i během půlroční vědecké stáže v USA. Na svém kontě má přes sto původních prací v recenzovaných časopisech, řadu příspěvků na domácích i zahraničních konferencích. Je členem několika národních odborných společností a pracovních skupin.

Umělá inteligence kolem nás: jak stroje vidí, slyší a rozumí | doc. RNDr. Jan Konečný, Ph.D.

Umělá inteligence dnes už dávno není jen výsadou sci-fi – ovlivňuje svět kolem nás při každém otevření mobilu, překladu textu či automatickém rozpoznání obličeje. V rámci přednášky se seznámíme se základními principy AI a neuronových sítí – tedy s tím, jak „myslí“ stroj. Vysvětlíme si, jak se neuronové sítě učí, co jsou to vrstvy, váhy a aktivace, a proč AI potřebuje tolik dat. Následně nahlédneme do světa počítačového vidění: jak dokáže umělá inteligence rozpoznat obrázek, pochopit, co se na něm děje, a dokonce sama generovat realistické fotografie či kresby. Třetí část bude věnovaná jazykovým modelům: ukážeme si, jak může stroj porozumět lidské řeči, vytvářet texty a dokonce vést konverzaci.

doc. RNDr. Jan Konečný, Ph.D. (katedra informatiky)

Jan Konečný působí jako docent na Katedře informatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve výuce se zaměřuje především na umělou inteligenci, kombinatoriku a teorii her. Ve svém výzkumu se dlouhodobě věnuje fuzzy logice a formální konceptuální analýze, zejména v kontextu reprezentace a zpracování nejistoty ve znalostních systémech. Je autorem či spoluautorem odborných publikací na pomezí teoretické informatiky a aplikované logiky.

Workshop Elektronové mikroskopie a Rentgenové difrakce | Mgr. Michal Koutný

Vyzkoušejte si, jak se zkoumá mikrosvět! V první části workshopu si připravíte vlastní biologické vzorky (např. vysušený hmyz, slupky, jehličí), které poté prozkoumáte pomocí elektronového mikroskopu. Ve druhém bloku změříme krystalickou strukturu běžných práškových materiálů, jako je sůl nebo soda, pomocí rentgenové difrakce.

Mgr. Michal Koutný (katedra experimentální fyziky)

Michal Koutný je doktorandem experimentální fyziky, který se v současnosti věnuje jaderné kvantové optice a Mössbauerově spektroskopii. V minulosti se zabýval detekcí ultra vysokoenergetického kosmického záření. Vědu se snaží přibližovat veřejnosti jako dlouholetý popularizátor z Pevnosti poznání. Nejraději tráví čas v přírodě, ideálně někde vysoko v horách.

Terénní ornitologie | Mgr. Lenka Harmáčková, Ph.D.

Ptáci jsou jednou z nejatraktivnějších a nejprobádanějších skupin živočichů. Dají se snadno pozorovat i v blízkosti lidských sídel a pro jejich výzkum často stačí jen znalost hlasů, dalekohled a zápisník. Vyzkoušíme si základní metody ornitologického výzkumu, jako je pozorování za pomoci dalekohledu, určování ptáků dle hlasů, bodové a liniové sčítací metody. Za dobrého počasí proběhne i ukázka odchytu a kroužkování. Vysvětlíme si, jak se studuje ptačí migrace, početnost, potravní a hnízdní biologie a jak jsou pro výzkum a ochranu ptáků důležitá data získaná v rámci občanské vědy (citizen science). Na závěr si prohlídneme obsáhlé (a nejen ornitologické) sbírky a mořské akvárium na katedře zoologie.

Mgr. Lenka Harmáčková, Ph.D. (katedra zoologie)

Lenka Harmáčková je vědeckým pracovníkem na PřF UP a zároveň vedoucí Ornitologické stanice ORNIS Muzea Komenského v Přerově. Ve svém výzkumu se věnuje především evoluci a geografickým rozdílům v diverzitě ptáků. Ráda předává ornitologické poznatky široké veřejnosti při přednáškách a exkurzích.

Jak správně pracovat s daty aneb pár nahlédnutí do statistiky | prof. RNDr. Karel Hron, Ph.D.

Statistika nepatří na střední škole obvykle mezi ta nejoblíbenější témata, a to přesto, že se s ní drtivá většina z nás potká při studiu na vysoké škole či ve svém profesním životě, fyzikálními měřeními a geochemickými analýzami počínaje a psychologickými výzkumy konče. Nebo ještě lépe se dá jednoduše říci, že se se statistikou, resp. s datovou analýzou setkáváme při vyhodnocování každodenních informací kolem nás, a je prostě dobré ji ovládat. Neboť mnoho z těchto informací nás současně o něčem přesvědčuje a k něčemu je nabádá: ostatně většina klientů pochybných finančních institucí i mnozí nezaměstnaní a nemocní se rekrutují z těch, kteří dostupná data buď přijímali nekriticky nebo naopak je paušálně odmítli, případně se o ně vůbec nezajímali. Během našeho setkání společně uděláme takový lehký úvod do kritického statistického uvažování, konkrétně si povíme o roli měřítka v datech, a seznámíme se také s jednoduchými grafy, které nám umožní udělat si o datech a jejich struktuře dobrou představu.

prof. RNDr. Karel Hron, Ph.D. (katedra matematické analýzy a aplikací matematiky)

Karel Hron je profesorem aplikované matematiky na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky. Učí studenty základní kurs pravděpodobnosti, který pro svou náročnost patří mezi prubířské kameny studia, a pak kurzy týkající se metod zpracování rozsáhlých datových souborů, kde se jim snaží ukázat, že celé to úsilí stálo za to a že statistika a datová věda (data science) obecně jsou vskutku mocným nástrojem k porozumění světu kolem nás. Jako vědec pak pracuje na rozvoji metod pro zpracování dat relativní povahy, například procentuálních dat, se kterými se setkáváme třeba v geologii, chemii či medicíně, a informace v nich je obsažená především v podílech mezi proměnnými (koncentracemi chemických prvků v hornině, metabolitů v lidském organizmu apod.).

Klima v průběhu čtvrtohor aneb Byla doba ledová skutečně tak ledová? | Mgr. Daniel Šimíček, Ph.D.

Klimatická změna je palčivý problém současnosti s velkým dopadem na lidskou civilizaci. V rámci přednášky si vysvětlíme, že k těmto změnám docházelo i v dávné minulosti, dřív než svět začal ovlivňovat člověk. Ukážeme si, jak dramatické a rychlé mohly být klimatické výkyvy v minulosti a jak se projevily na přítomnosti rostlin a živočichů na našem území. Řekneme si také, odkud čerpáme informace o životním prostředí a jeho změnách v geologické historii Země. Po přednášce budou následovat laboratorní pokusy zaměřené na studium spraší a půd, které jsou jedinečným zdrojem informací o klimatických změnách v období čtvrtohor. Studenti si vyzkoušejí zrnitostní analýzu, měření přirozené radioaktivity, magnetických vlastností a barev a následně si ukážeme jak z těchto dat interpretovat klima v minulosti Země.

Mgr. Daniel Šimíček, Ph.D. (katedra geologie)

Daniel Šimíček je vedoucím Katedry geologie na PřF UP. Cenné vědecké i pedagogické zkušenosti získal na zahraničních stážích na Univerzitách v Göttingenu, Krakowě a Vídni. Jeho vědeckému zaměření dominuje studium sedimentárních hornin, z nichž se snaží vyčíst veškeré informace, ze kterých lze zpětně rekonstruovat charakter životního prostředí na Zemi před milióny až stovkami miliónů let. Ve volných chvílích utíká do přírody a za deštivého počasí za přáteli.

I rostliny fungují podle fyzikálních zákonů | doc. RNDr. Martina Špundová, Ph.D.

Fyzika a fyziologie jsou nejenom odvozeny od stejného řeckého slova (physis – příroda; přirozenost; podstata), ale v rámci fungování všeho živého patří neoddělitelně k sobě. Abychom mohli studovat a skutečně pochopit základní procesy probíhající v živé přírodě včetně rostlin, bez fyziky, jejích principů a metod, se neobejdeme. V rostlinné fyziologii narazíme na téměř všechny oblasti fyziky – mechaniku, termiku, optiku, molekulovou i atomovou fyziku. Ukážeme si příklady uplatnění fyzikálních zákonů ve fyziologii rostlin napříč různými procesy (vodní režim rostlin, fotosyntéza, elektrická signalizace) i epochami (od časů Darwina až po kosmické programy). Vyzkoušíme si extrakci chlorofylu a měření fyziologických parametrů rostlin pomocí jednoduchých přenosných přístrojů.

doc. RNDr. Martina Špundová, Ph.D. (katedra biofyziky)

Absolventka PřF UP v Olomouci (obor Biofyzika a chemická fyzika). Od své diplomové práce se zabývá stresovou fyziologií rostlin se zaměřením na fotosyntézu. Autorka řady odborných článků, lektorka Dětské univerzity, popularizátorka biofyziky na středních školách. Ráda zahradničí, sbírá bylinky, vaří a čte.

Částicová kamera | Mgr. Jiří Kvita, Ph.D.

Přednáška s praktickou pasáží o částicích kolem nás: od záření alfa, beta a gama po miony z kosmického záření, které nám v reálném čase zobrazí částicová kamerka. Předvedeme si možnosti stínění různých druhů záření a podíváme se, jak vypadají stopy částic různých druhů, a to s použitím školních zdrojů záření či uranového sklíčka. Nakonec si ukážeme, jaké částice a interakce kamerka vidí v letadle či ve svazku částic na urychlovači v laboratoři CERN.

Mgr. Jiří Kvita, Ph.D. (Společná laboratoř optiky)

Jiří Kvita je experimentálním částicovým fyzikem ze Společné laboratoři optiky UP a AVČR, občas k zastižení v laboratoři CERN, kde se podílí na analýze dat z experimentu ATLAS, či na testovacích měřeních na svazcích částic pro konstrukci budoucích neutrinových experimentů.

Rostliny ve stresu | Mgr. Jana Sekaninová, Ph.D.

Nejen lidé, ale i rostliny mohou být ve stresu. Stresem označujeme obecně nepříznivý stav, který je vyvolán působením různých stresových faktorů, tzv. stresorů. Nejčastějšími a nejznámějšími stresovými faktory jsou např. nedostatek nebo nadbytek vody či světla, zasolení půdy, vysoká nebo nízká teplota, patogenní organizmy a jiné. A jak se s tímto stresem vypořádat? Jelikož rostliny díky svému přisedlému způsobu života před stresem nemohou utéct, byly nuceny vyvinout účinné obranné mechanizmy, které jim umožňují přežít v jejich přirozeném prostředí. V rámci přednášky a následné experimentální práce v laboratoři se podrobněji zaměříme na stres z nedostatku světla. Studenti si vyzkouší přípravu extraktů z rostlinného materiálu a ten následně otestují pomocí jednoduchých biochemických metod na vybrané parametry související s oxidačním stresem.

Mgr. Jana Sekaninová, Ph.D. (katedra biochemie)

Jana Sekaninová je absolventkou PřF UP, kde získala doktorát v oboru biochemie. Nyní pracuje na Katedře biochemie jako odborná asistentka. Ve své práci se zabývá studiem obranných reakcí rostlin s užším zaměřením na oxidační/nitrosační stress. Studuje úlohu reaktivních forem kyslíku/dusíku v obranných mechanismech rostlin vystavených různým biotickým, či abiotickým stresovým faktorům (patogeneze, salinita, vysoká teplota nebo stres způsobený nedostatkem vody).

Stručná historie biochemie | prof. Mgr. Marek Šebela, Dr.

Přednáška stručně představí historii biochemie od konce 19. století a hlavně v 1. polovině 20. století. Zmíní se kořeny oboru, které spočívají v medicíně, mikrobiologii, fyziologii a chemii přírodních látek. Objasněny budou klíčové objevy týkající se důležitých buněčných metabolitů a metabolických drah, peptidové vazby, struktury proteinů a nukleových kyselin, genetického kódu, vitamínů a hormonů, a také makroergických sloučenin. Vysvětlen bude stručně i rozvoj biochemických metod, například elektroforézy, kapalinové chromatografie a sekvenční analýzy proteinů a nukleových kyselin. Z významných historických biochemických osobností budou představeni Buchner, Harden, manželé Coriovi, Warburg, Krebs, Sanger, Watson, Crick, Nirenberg a další.

prof. Mgr. Marek Šebela, Dr. (katedra biochemie)

Marek Šebela vystudoval biochemii na Masarykově univerzitě v Brně, kde také získal doktorát a později byl jmenován profesorem. Od roku 1994 působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, je profesorem na katedře biochemie, vyučuje biochemii a metabolismus, biochemické metody a základy bioinformatiky. Odborně se zaměřuje na biochemii proteinů, enzymologii a hmotnostní spektrometrii peptidů a proteinů, zejména v oblasti mikrobiální diagnostiky, potravinářské analýzy a měření enzymové aktivity. Spolupracuje se zahraničními pracovišti, absolvoval zahraniční pobyty jako stážista, vědecký pracovník i vyučující. Ve volném čase se nejraději věnuje cestování, a to pěšky, vlakem i autem.

Hrozba jméném tuberkulóza | doc. RNDr. Lucie Brulíková, Ph.D.

Tuberkulóza (TB) je infekční onemocnění způsobené převážně bakterií Mycobacterium tuberculosis. V současné době představuje TB jednu z nejčastějších příčin úmrtnosti na celém světě. Největším problémem při léčbě TB je čím dál častěji vznikající rezistence na současné možnosti terapie. Proto jsou hledány nové účinnější látky, které by působily zcela novým mechanismem a vůči kterým nejsou doposud vyvinuty žádné mechanismy rezistence. Během přednášky si vysvětlíme, jak probíhá vývoj takovýchto nových látek.

doc. RNDr. Lucie Brulíková, Ph.D. (katedra organické chemie)

Lucie Brulíková je absolventkou PřF UP, doktorské studium pak absolvovala na Karlově Univerzitě. Zahraniční zkušenosti získala na Univeristy of Southern Denmark v Dánsku a na University of Notre Dame v USA. Zabývá se medicinální chemií a zvláště pak vývojem nových látek proti tuberkulóze. Aktuálně je odbornou garantkou programu Badatel. Největší pracovní radosti ji přináší práce se studenty.

Kouzlo náhodných objevů léčiv | doc. RNDr. Miroslav Soural, Ph.D., a kol.

Moderní přístupy hledání nových léčiv vychází ze znalosti enzymů či receptorů zodpovědných za fyziologické procesy probíhající v lidském těle. Dále je známo nepřeberné množství biologicky aktivních sloučenin, z jejichž chemické struktury lze relativně spolehlivě odvozovat účinná analoga. (Nejen) z historického pohledu však hraje v nacházení nových léčiv nezastupitelnou roli náhoda či mylná hypotéza. Tato skutečnost bude demonstrována sérií příběhů, které vedly k objevům fascinujících chemických sloučenin jako jsou insulin, penicilin, warfarin, diazepam, LSD či viagra. Dále si studenti vyzkouší sami Hantzschovu syntézu, který má široké praktické využití.

doc. RNDr. Miroslav Soural, Ph.D. a kol. (katedra organické chemie)

Miroslav Soural je absolventem PřF UP v oboru Organická chemie. Po absolvování doktorského studia pracoval na University of Notre Dame (USA) a následně se vrátil na svou Alma mater, kde si založil výzkumnou skupinu zaměřenou na vývoj syntetických metod pro přípravu heterocyklických sloučenin pomocí tradiční organické syntézy a syntézy na pevné fázi. Mezi další oblasti jeho zájmu patří biologicky aktivní sloučeniny a výzkum potenciálních léčiv.

Spektrální vlastnosti aneb kde se bere barva látek kolem nás? | doc. Mgr. Pavel Štarha, Ph.D.

Náš svět je plný barev a barevnost našeho okolí je pro nás každodenní samozřejmostí. Kde se ale všechny barvy berou, jak v látkách vznikají a jak souvisí se světlem? Odpovědi na tyto otázky nabídne stručná přednáška o elektromagnetickém záření a jeho vztahu ke spektrálním vlastnostem látek, jejichž základním projevem je zbarvení. V experimentální části práce budou připraveny charakteristicky zbarvené modelové sloučeniny, jejichž barva bude dána do kontextu jejich spektrálních vlastností díky analytickému měření spektrofotometrických vlastností. Žáci a studenti se na základě vlastního pozorování seznámí s příčinami barevnosti chemických sloučenin a získají základní informace o moderních spektrálních technikách chemického výzkumu.

doc. Mgr. Pavel Štarha, Ph.D. (katedra anorganické chemie)

Pavel Štarha je absolventem PřF UP. Zde získal doktorát v oboru Anorganická chemie, ve kterém se následně také habilitoval. Cenné profesní zkušenosti získal na výzkumných pobytech v USA a ve Velké Británii. Jeho vědeckým zaměřením je vývoj nových biologicky aktivních koordinačních sloučenin vybraných přechodných kovů (např. Ir, Ru, Os, Rh, Pt, Ta), se zaměřením na protinádorově aktivní sloučeniny. Je držitelem Ceny Alfreda Badera za bioanorganickou a bioorganickou chemii za rok 2017 (udělováno Českou společností chemickou).

Rekonstrukce evoluce života pomocí sekvencí DNA | doc. Mgr. Petr Dvořák, Ph.D.

Přednáška bude zaměřena na fascinující proces rekonstrukce evoluční historie života na Zemi pomocí DNA sekvencí. Účastníci se dozví, jak vědci používají genetické informace k rekonstrukci evolučních vztahů mezi různými druhy, objevování společných předků a pochopení, jak se životní formy vyvíjely a diverzifikovaly v průběhu miliard let. Přednáška zahrnuje základní principy molekulární biologie, vysvětluje metody sekvenování a analyzování genetických dat. Diskutovány budou také nové technologie a jejich aplikace v moderní biologii, včetně příkladů významných objevů z nedávné doby. Například evoluce předků člověka a šíření bakterie moru. Tato přednáška poskytne studentům hlubší porozumění propojení mezi genetikou a evolucí a ukáže, jak může DNA otevřít dveře k poznání minulosti života na naší planetě.

doc. Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. (katedra botaniky)

Petr Dvořák studoval na PřF UP v Olomouci a po dokončení doktorátu získal pozici na univerzitě v Uppsale (Švédsko). Další zahraniční zkušenosti získal v USA, Německu a Velké Británii. Nyní pracuje jako docent na katedře botaniky PřF UP. Jeho vědeckou vášní je evoluční biologie a taxonomie sinic, řas a dalších mikroorganismů. Převážně se zabývá rekonstrukcí evoluční historie pomocí bioinformatiky na úrovni sekvencí DNA. Volný čas tráví na kole, veslařské lodi, u piana a sledováním sci-fi.

Ubytování

Účastníkům je zajištěno ubytování na vysokoškolských kolejích Generála Svobody (https://skm.upol.cz/ubytovani/kampus-envelopa/). Pokoje jsou 2–3lůžkové tzv. buňkového typu (pro 2 pokoje je společné sociální zařízení, chodbička s ledničkou a rychlovarnou konvicí). Vybavená kuchyňka je společná na patře.

Stravování

V rámci akce budou zajištěny snídaně, obědy, odpolední svačiny, večeře a také pitný režim. Strava bude poskytována v objektu konání programu.

Účastnický poplatek

Příspěvek účastníka: 3.200 Kč

Náklady na akci jsou podpořeny z projektu MŠMT „Badatel 2025 – Rozvoj nadaných žáků SŠ prostřednictvím přírodovědných vzdělávacích aktivit“, a to z dotace i povinného dofinancování PřF UP.

Registrace 2025

Registrace pro rok 2025 byly uzavřeny. Kapacita akce je 30 středoškolských studentů ve věku 15+. Nad tento počet budou zájemci zařazeni jako náhradníci, těmto účast nabídneme v případě, že se místo na letní škole uvolní.

Aktuálně je kapacita letní školy naplněna. Upozorňujeme, že nové přihlášky nyní zařazujeme pouze mezi náhradníky.

Poučení o zpracování osobních údajů k účasti na Letní škole Badatele (pdf).

Pozn.: Na letní školu navazuje program Badatel s možností zapojení v průběhu celého roku, Konference mladých přírodovědců nabízející prostor prezentovat výsledky tvé práce či vyslechnout si zkušenosti ostatních badatelů a také Badatelský víkendový seminář.

Partneři akce

Sponzorem tohoto ročníku je ON Semiconductor Czech Republic, s. r. o., Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o., Merck Life Science, spol. s r. o.

29. června – 5. července 2024

Další ročník Letní školy Badatele je tu a stejně jako v předchozích letech nabízí studentům všech typů středních škol ve věku 15+ příležitost rozšířit si znalosti z biologie, chemie, matematiky, fyziky a věd o Zemi. Přednášky, workshopy, praktické ukázky a experimenty povedou odborníci z řad vědců a pedagogů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ubytování bude zajištěno na vysokoškolských kolejích, účastníci si tak budou moci vyzkoušet studentský život.

Již teď se zájemci mohou těšit například na přednášku o kvantové kryptografii či o plešatosti černých děr, na zajímavé chemické experimenty v analytické laboratoři či v laboratoři organické syntézy, podle počasí i na pozorování noční oblohy či Měsíce. Součástí programu budou i různé vědomostní soutěže a celotýdenní projekt. Program budeme postupně doplňovat.

Program

Příjezd účastníků 29. června 14:00–15:00, sraz v přízemí budovy PřF UP, 17. listopadu 12.
5. července ukončení ve 12:30.

Kompletní program letní školy

Anotace přednášek obsahují také krátká představení jednotlivých lektorů. Jsou řazeny podle časové souslednosti programu:

Spektrální vlastnosti aneb Kde se bere barva látek kolem nás?
doc. Mgr. Pavel Štarha, Ph.D.

Náš svět je plný barev a barevnost našeho okolí je pro nás každodenní samozřejmostí. Kde se ale všechny barvy berou, jak v látkách vznikají a jak souvisí se světlem? Odpovědi na tyto otázky nabídne přednáška o elektromagnetickém záření a jeho vztahu ke spektrálním vlastnostem látek, jejichž základním projevem je zbarvení. V experimentální části práce budou připraveny charakteristicky zbarvené modelové sloučeniny, jejichž barva bude dána do kontextu jejich spektrálních vlastností díky analytickému měření spektrofotometrických vlastností. Žáci a studenti se na základě vlastního pozorování seznámí s příčinami barevnosti chemických sloučenin a získají základní informace o moderních spektrálních technikách chemického výzkumu.

Doc. Mgr. Pavel Štarha, Ph.D. (Katedra anorganické chemie)

Pavel Štarha je absolventem PřF UP. Zde získal doktorát v oboru Anorganická chemie, ve kterém se následně také habilitoval. Cenné profesní zkušenosti získal na výzkumných pobytech v USA a ve Velké Británii. Jeho vědeckým zaměřením je vývoj nových biologicky aktivních koordinačních sloučenin vybraných přechodných kovů (např. Ir, Ru, Os, Rh, Pt, Ta), se zaměřením na protinádorově aktivní sloučeniny. Je držitelem Ceny Alfreda Badera za bioanorganickou a bioorganickou chemii za rok 2017 (udělováno Českou společností chemickou).

Geneticky modifikované organismy
Mgr. Ludmila Včelařová

Zemědělská produkce je stále více ohrožena extrémními suchy, výskytem škůdců a chorob, degradací půdy způsobenou zhutňováním, zasolováním, kontaminacemi a desertifikací, zatímco rozrůstající se populace vyžaduje víc a víc potravy. Jak do budoucna zajistit dostatek kvalitní potravy pro všechny? Jednou z možných cest je příprava nových vylepšených linií s využitím moderních metod genového inženýrství. Během přednášky si vysvětlíme rozdíly mezi konvenčními a nekonvenčními metodami šlechtění. Řekneme si, co se skrývá pod zkratkou GMO. Zodpovíme si otázku bezpečnosti těchto plodin a v neposlední řadě se seznámíme se zajímavými GMO projekty.

Mgr. Ludmila Včelařová (Laboratoř růstových regulátorů PřF UP a ÚEB AV ČR)

Je studentkou čtvrtého ročníku doktorského studijního programu Experimentální biologie na Laboratoři růstových regulátorů a ve svém výzkumu se zabývá otázkou metabolismu a transportu rostlinných hormonů auxinů na úrovni buněčných organel. V rámci výzkumu se již na bakalářském stupni studia setkala s GMO a záhy zjistila, jak je toto téma širokou veřejností nepochopeno a leckdy démonizováno. V posledních letech se proto formou popularizačních přednášek snaží toho téma přiblížit a osvětlit účastníkům Letní školy Badatele a Badatelského víkendového semináře.

Fuzzy logika
Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D.

V klasické logice, na jejíchž základech stojí nejen svět počítačů, je každé tvrzení buď pravdivé, nebo nepravdivé. Ve skutečném světě, ale může být tvrzení pravdivé či nepravdivé jen částečně. Například „Dnes je venku teplo.“ Míra pravdivosti tohoto tvrzení evidentně záleží na konkrétní teplotě. Pokud je venku 18 °C, je tvrzení částečně pravdivé. Fuzzy logika nám umožňuje přiřadit tvrzením stupeň pravdivosti a dále s ním pracovat. Jedním z nejznámějších použití fuzzy logiky jsou fuzzy regulátory, tedy zařízení sloužící k ovládání různých zařízení, s jejich základy vás tato přednáška seznámí.

Mgr. Markéta Trnečková, Ph.D. (Katedra informatiky)

Doktorka Markéta Trnečková je odbornou asistentkou na Katedře informatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Profesně se věnuje výzkumu v oblasti analýzy dat, fuzzy logiky a spolupracuje s několika pracovišti Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc. Její zájmy zahrnují počítačovou grafiku, 3D grafiku, 3D tisk a robotiku, které také na katedře informatiky vyučuje.

Geoinformatika: Význam map v moderní společnosti
RNDr. Stanislav Šťastný

Prezentace odhalí tajemství geoinformatiky – oboru, který ovlivňuje mnohé aspekty našeho každodenního života. Představí, co je to GIS a jak zlepšuje náš život nejen ve městech.Možná používáte Google mapy, ale geoinformatika sahá mnohem dál – do dopravy, územního plánování, zemědělství, záchranných operací, armády nebo pomáhá třeba při předpovědi počasí. Nahlédneme do práce úředníků, abychom zjistili, jak se zde s mapami pracuje a jak jim pomáhají při rozhodování. Na závěr se podíváme, jaká data v sobě mapy ukrývají, jak vypadají a jakým způsobem vznikají.

RNDr. Stanislav Šťastný (Urban Planner)

Je bývalým studentem magisterského oboru Geoinformatika v Olomouci a už 15 let pracuje jako konzultant v tomto zajímavém oboru. Specializuje se na geoinformatiku (GIS) a prostorové plánování, což v podstatě znamená, že pomáhá plánovat města tak, aby byla co nejlepší pro život. Je spoluzakladatelem firmy Urban Planner, která vznikla právě v Olomouci a má úzké vazby na univerzitu.

Užitečné včeličky a jejich produkty v biochemické laboratoři
Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D.

Včely jsou naši nejdůležitější opylovatelé, bez kterých by se neobešla zemědělská výroba ani planě rostoucí hmyzosnubné rostliny. V médiích se pravidelně objevují zprávy o velkých úhynech včelstev, o jejichž příčinách diskutují nejen včelaři, ale i vědci. Imunitu a odolnost včelstev k nemocem lze zkoumat na včelnici i v laboratoři. Objevy z laboratoří následně pomáhají pochopit komplikovaný svět včel a ukazují, jak lépe pečovat o včely i krajinu. Společně si v laboratoři vyzkoušíme některé metody diagnostiky včelích chorob, a to samozřejmě přímo na včelách. Ochutnáme medy z různých koutů ČR i světa a seznáme se i s dalšími včelími produkty.

Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D. (Katedra biochemie)

Získal titul Ph.D. z oboru biochemie na PřF UP v roce 2015 a už od dob studií se věnuje na katedře biochemie výzkumu včely medonosné z mnoha různých úhlů pohledu. Dnes již na katedře vede výzkumnou skupinu zaměřenou na studium imunity, odolnosti a výživy včel, dále pak i na diagnostiku chorob a analýzy úhynů včelstev v České republice. Jiří Danihlík je národním garantem asociace COLOSS pro monitoring úhynů včelstev v ČR, spolupracuje s mnoha českými i zahraničními univerzitami. Věnuje se vzdělávání včelařů a komunikaci vědy směrem ke včelařské praxi. Kromě včelařského výzkumu se věnuje včelaření i prakticky, na Valašsku obhospodařuje přibližně 60 včelstev.

Česká stopa v historii poznání meteoritů
RNDr. Kamil Kropáč, Ph.D.

Kameny a železa padající z nebe odjakživa poutaly pozornost lidí a jejich tajemství nás fascinují dodnes. Meteority v rukou astronomů a geologů přinášejí jedinečné informace o stáří, vzniku, stavbě a vývoji těles sluneční soustavy, ale také např. o původu života na Zemi. Přednáška posluchače seznámí se základními pojmy a aspekty meteoritiky, významem studia meteoritů a historií jejich poznání od „pravěku“ až po současnost. Jak již název napovídá, důraz je kladen zejména na význačné meteority nalezené na území našeho státu a českou stopu v oboru meteoritiky.

RNDr. Kamil Kropáč, Ph.D. (Katedra geologie)

Od roku 2012 působí jako odborný asistent na Katedře geologie PřF UP, kde přednáší mimo jiné mineralogii, petrografii, petrologii, mikroskopii horninotvorných minerálů v polarizovaném světle, geomorfologii či základy meteoritiky. K vědám o Zemi a geologii ho v roce 2000 přivedlo právě studium na olomoucké přírodovědecké fakultě, tehdy ještě v kombinaci s biologií a zeměpisem. Tyto předměty záhy vyučoval s láskou na gymnáziu po několik let. Během doktorských studií prohluboval své znalosti ve vědách geologických. V současnosti je autorem nebo spoluautorem téměř padesáti vědeckých prací, zejména se zaměřením na magmatickou a metamorfní petrologii a petroarcheologii.

Svinky a stínky – vyšinutí korýši
doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D.

Korýši jsou jediným podkmenem členovců, jehož zástupci obvykle žijí ve vodě. Málokdo si však uvědomí, že mezi všemi těmi raky, krevetami, buchankami a žábronožkami je i plných pět procent druhů, které žijí skrytě pod našima nohama na souši. Jak se dokázali suchozemští stejnonožci přizpůsobit životu mimo vodu? Jaké výhody má takový život? A jakým výzvám na souši čelili a stále čelí?

doc. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D. (Katedra ekologie a životního prostředí)

Doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf, Ph.D., vystudoval zoologii, ekologii a psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí PřF UP se zabývá převážně studiem půdní fauny. Ve volném čase rád čte, pozoruje želvy a popularizuje vědecké studie v časopise Vesmír (myriapoda.upol.cz/tuf/, vesmir.cz/cz/o-nas/autori/t/tuf-ivan-h.html).

Kvantová kryptografie
doc. Mgr. Karel Lemr, Ph.D.

Už od starověku je pro řadu lidských činností důležité zajistit soukromí posílaných zpráv. K tomuto cíli již po tísiciletí slouží kryptografie, která ovšem vede neustálý boj s kryptoanalýzou, tedy metodami, jak soukromí zpráv prolomit. Zajímavé nástroje do rukou kryptografie dává kvantová fyzika, která poskytuje revoluční možnosti zabezpečení zpráv nedosažitelné klasickými postupy. A právě do tajů kvantové kryptografie vás zasvětí tato přednáška.

doc. Mgr. Karel Lemr, Ph.D. (Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR)

Karel Lemr je členem Společné laboratoře optiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se věnuje oblasti kvantové optiky. Jeho výzkum je zaměřen zejména na aplikace kvantové optiky pro kvantové počítání a kvantovou komunikaci. Je autorem více než 60 publikací v odborných mezinárodních časopisech. Mimo toho se také zabývá fyzikou barev a optickými metodami průzkumu kulturního dědictví.

Paměť, emoce, antidepresiva a drogy: za vším hledej neuron
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D.

Lidský mozek je fascinující a nejvýkonnější orgán, který jako jediný zatím nelze ničím nahradit, ani transplantací. Můžeme ho nazvat „centrálním počítačem“ lidského těla: 24 hodin denně přijímá desetitisíce informací, které pak mozkové neurony v čilé „konverzaci“ zpracovávají a následně posílají instrukce k cílovým orgánům.

Mozek je zároveň nejzáhadnějším orgánem našeho těla, jehož veškerá tajemství asi nikdy zcela neodhalíme… Pojďme tedy alespoň nahlédnout do tajů lidského mozku: Jak a kam se ukládají informace, proč něco hned zapomeneme a něco si pamatujeme celý život? Jak souvisí paměť s emocemi a co mají společné endorfiny, dopamin a drogy? Co jsou to endogenní opiáty a jak souvisí s antidepresivy? Odpovědi nejen na tyto otázky můžeme společně hledat v tomto interaktivním semináři!

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. (Katedra zoologie)

Absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Doktorské studium zaměřila na fyziologii a imunologii na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Působí jako odborná asistentka na Univerzitě Palackého v Olomouci, přírodovědecké a lékařské fakultě, vyučuje obecnou a molekulární biologii, fyziologii, patofyziologii a imunologii. Je autorkou řady vysokoškolských skript, odborných i populárních článků, držitelka ceny děkana Nejlepší pedagog PřF UP 2015, 2020 a 2021, garantkou spolupráce PřF se středními školami. Popularizuje biologické vědy (přednášky pro Týden mozku, Science Cafe, Noc vědců, Přírodovědný jarmark aj.) a garantuje biologicky zaměřené projekty (Srdce srdcí, Od fyziologie k medicíně, Kreativní fyziologie aj.). Lektoruje Dětskou univerzitu a Univerzitu třetího věku, předseduje vzdělávací spolek Pro poznání z.s., působí v programu Blízká setkání třetího věku, třísemestrálního vzdělávacího cyklu pro seniory. Je členkou České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging a certifikovanou trenérkou paměti II. stupně. Odborně garantuje a designéruje expozice Rozum v hrsti v Pevnosti poznání.

O plešatosti černých děr
Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D.

Letos v dubnu uplynulo 5 let od zveřejnění prvního snímku černé díry v centru galaxie M87. Dnes jich ve vesmíru pozorujeme celou řadu různými pozorovacími technikami. V přednášce se zaměříme na základní popis těchto objektů pomocí Einsteinovy obecné teorie relativity, na pohyb částic a světla v jejich okolí i na význam tvrzení amerického fyzika Wheelera, že černé díry nemají vlasy. Věnovat se budeme jejich pozorování pomocí RTG záření a gravitačních vln i tomu, co bychom se o nich ještě rádi dozvěděli v budoucnu.

Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D. (Katedra experimentální fyziky)

Absolvent PřF UP, obor učitelství matematiky a fyziky, působí na katedře experimentální fyziky na oddělení didaktiky fyziky. Mezi jeho zájmy patří otázky výuky a fyzikálního vzdělávání, teorie relativity, klasická mechanika, kosmologie i historie přírodních věd. Na tato témata pravidelně přednáší na základních a středních školách. Přes 20 let vede krajskou komisi Fyzikální olympiády a 10 let je předsedou celostátní úlohové komise pro kategorie základních škol. Více informací je dostupných na www stránkách https://muj.optol.cz/~richterek/.

Diferenciální počet ve fyzice
Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D.

Běžně lze určovat průměrné hodnoty fyzikálních veličin, např. rychlosti, zrychlení, síly, výkonu, avšak pro detailní popis potřebujeme znát rychlost, zrychlení, sílu, výkon v daném okamžiku, tedy jejich okamžité hodnoty. Tyto a další problémy umožňuje řešit matematická teorie nazývaná diferenciální počet. Vybudování této teorie znamenalo kvalitativní pokrok ve zkoumání závislosti jedné veličiny na veličině druhé. Pokusíme se vysvětlit podstatu základů diferenciálního počtu na fyzikálních problémech z mechaniky, případně termodynamiky a harmonického kmitání. Nepředpokládá se přitom znalost diferenciálního počtu z matematiky.

Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D. (Katedra experimentální fyziky)

Absolvent PřF UP, obor učitelství matematiky a fyziky, působí na katedře experimentální fyziky na oddělení didaktiky fyziky. Mezi jeho zájmy patří otázky výuky a fyzikálního vzdělávání, teorie relativity, klasická mechanika, kosmologie i historie přírodních věd. Na tato témata pravidelně přednáší na základních a středních školách. Přes 20 let vede krajskou komisi Fyzikální olympiády a 10 let je předsedou celostátní úlohové komise pro kategorie základních škol. Více informací je dostupných na www stránkách https://muj.optol.cz/~richterek/.

Analýza potravin
prof. RNDr. Petr Barták, Ph.D.

Poodhalíme roušku tajemství a pokusíme se objasnit principy některých metod chemické analýzy potravin. Popíšeme vybrané klasické postupy založené na jednoduchých chemických reakcích a fyzikálních měřeních. Zdůrazníme jejich setrvalý význam v analýze potravin. Pokusíme se nahlédnout do útrob nejmodernějších přístrojů používaných pro chemickou analýzu při citlivé kontrole nezávadnosti a autenticity potravin. Ukážeme si, jak se analyzovalo nejstarší mléko na Moravě a jak se pozná, kde bylo proso, i když už tam není. V praktické části si vyzkoušíme elektrochemickou analýzu, necháme proběhnout nějakou vzrušující chemickou reakci, provedeme analýzu slivovice a možná navštívíme fakultní experimentální mikropivovar.

prof. RNDr. Petr Barták, Ph.D. (Katedra analytické chemie)

Petr Barták pochází z kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků. Po absolvování oboru „Analytická chemie“ na Přírodovědecké fakultě UP však natrvalo zakotvil v Olomouci. V současnosti přednáší na katedře analytické chemie a věnuje se výzkumu a vývoji v oblasti analytických metod. Zabývá se především analýzou organických sloučenin, chemií a analýzou potravin, separačními metodami, hmotnostní spektrometrií a metodami zpracování analytických vzorků.

Teserakt čili krychle ve 4D
prof. RNDr. Josef Molnár, CSc.

V rámci přednášky si na základě analogie nakreslíme dvojrozměrné průměty čtyřrozměrné krychle a její řezy trojrozměrným prostorem kolmým na její tělesovou úhlopříčku.

prof. RNDr. Josef Molnár, CSc. (Ústav pedagogiky a sociálních studií & Katedra algebry a geometrie)

Dlouhodobě vyučuje na PřF UP didaktiku matematiky, zabývá se geometrickou prostorovou představivostí. Má rád slunce, vodu, vzduch.

Jak se chytají částice
Mgr. Jiří Kvita, Ph.D.

V přednášce se podívame na objevy prvních částic a antičástic, podivných částic a neutrin, a jak můžeme určit, která částice okolo nás právě "letí", čím se liší a čím jsou zajímavé. Také si připomeneme výročí 50 let od objevu jedné z nich, která znamanala listopadovou revoluci v částicové fyzice. A nakonec se podíváme kritickým okem na částicové experimenty ze seriálu Problém tří těles.

Mgr. Jiří Kvita, Ph.D. (Společná laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR)

Jiří Kvita je experimentálním částicovým fyzikem ze Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR, občas k zastižení v laboratoři CERN, kde se podílí na analýze dat z experimentu ATLAS či na testovacích měřeních na svazcích částic pro konstrukci budoucích neutrinových experimentů.

Proč ty experimenty nevychází?
doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D.

Debata o tom, proč se v současné vědě mluví o replikační krizi, jak číst odborné publikace, o pochybeních neúmyslných i úmyslných a jakou cenu má práce pečlivá a poctivá.

doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D. (Katedra experimentální fyziky)

Martin Kubala je biofyzikem na Katedře experimentální fyziky PřF UP, odborně se věnuje studiu potenciálních terapeutik s biomolekulami.

Rekonstrukce evoluce života pomocí sekvencí DNA
doc. Mgr. Petr Dvořák, Ph.D.

Přednáška bude zaměřena na fascinující proces rekonstrukce evoluční historie života na Zemi pomocí DNA sekvencí. Účastníci se dozví, jak vědci používají genetické informace k rekonstrukci evolučních vztahů mezi různými druhy, objevování společných předků a pochopení, jak se životní formy vyvíjely a diverzifikovaly v průběhu miliard let. Přednáška zahrnuje základní principy molekulární biologie, vysvětluje metody sekvenování a analyzování genetických dat. Diskutovány budou také nové technologie a jejich aplikace v moderní biologii, včetně příkladů významných objevů z nedávné doby. Například evoluce předků člověka a viru COVIDu. Tato přednáška poskytne studentům hlubší porozumění propojení mezi genetikou a evolucí. Ukáže, jak může DNA otevřít dveře k poznání minulosti života na naší planetě.

doc. Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. (Katedra botaniky)

Petr Dvořák studoval na PřF UP v Olomouci a po dokončení doktorátu získal pozici na univerzitě v Uppsale (Švédsko). Další zahraniční zkušenosti získal v USA, Německu a Velké Británii. Nyní pracuje jako docent na Katedře botaniky PřF UP. Jeho vědeckou vášní je evoluční biologie a taxonomie sinic, řas a dalších mikroorganismů. Převážně se zabývá rekonstrukcí evoluční historie pomocí bioinformatiky na úrovni sekvencí DNA. Volný čas tráví na kole, veslařské lodi, u piana a sledováním sci-fi.

Jak pracovat s daty aneb Pár nahlédnutí do statistiky
Mgr. Kamila Fačevicová, Ph.D.

Bez ohledu na to, jaký badatelský obor je vám nejbližší, vždy se o něm můžete dozvědět o trochu více prostřednictvím analýzy dat. A právě na základní principy práce s daty se spolu podíváme. Kde se taková data berou? Na co si dát pozor nejen v průběhu analýzy, ale již před jejím začátkem? A jak potom chápat dosažené výsledky? To jsou jen některé z otázek, na které se budeme snažit nalézt odpověď. Byla by ale škoda si o statistice pouze povídat, proto se přesuneme také k počítačům a analýzu dat si vyzkoušíme i prakticky.

Mgr. Kamila Fačevicová, Ph.D. (Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky)

Působí jako odborná asistentka na Katedře matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na rozvoj statistických metod pro analýzu vícerozměrných dat relativní povahy. Teoretické poznatky však využívá i v praxi, kdy se skrze zpracování dat podílí na výzkumech v oblasti medicíny, geologie nebo třeba eye-trackingu. V rámci své pedagogické činnosti se zapojuje zejména do výuky předmětů zaměřených na práci s daty.