Interaktivní beseda zaměřená na formativní hodnocení ve výuce přírodovědných předmětů se uskutečnila v rámci Kulatého stolu na přírodovědecké fakultě. Hlavním hostem byl Michal Ševčík, student karvinského gymnázia, který se dlouhodobě věnuje tématu moderního hodnocení, badatelské výuky a didaktických inovací. Akce byla určena studentům učitelství napříč obory a zúčastnilo se jí celkem 30 budoucích pedagogů.
„Lektor připomněl, že povaha hodnocení má zásadní vliv na motivaci k učení i osobnostní rozvoj žáků. Odkázal na metaanalýzu Koenka et al. (2019), podle které známky samy o sobě snižují vnitřní motivaci žáků, protože se pak více soustředí na výkon a porovnávání s ostatními. Naproti tomu psaná zpětná vazba pomáhá žákům chápat chyby jako přirozenou součást učení a vede k lepším výsledkům. Formativní hodnocení tak podporuje vnitřní motivaci a chuť objevovat nové poznatky,“ uvedla organizátorka akce Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky.
Součástí besedy byla také zmínka o srovnávací studii Heleny Zitkové a Jaroslava Myslivce z roku 2023, která ukázala, že začínající učitelé hodnotí testy stejně spolehlivě jako ti zkušení. Výzkum tak otevřel diskusi o subjektivitě známkování a roli přípravy učitelů. „Michal Ševčík zdůraznil, že formativní přístup hodnocení respektuje možnosti a potřeby jedince, nemá charakter odměny nebo trestu, že samotný proces učení je důležitější než odpovědi v testu, že chyba by měla být vnímána jako příležitost k učení. Formativní hodnocení je podle jeho pohledu kompas pro učitele, aby věděl, jakým směrem má jít,“ popsala Jana Slezáková.
Subjektivita známkování
V závěru besedy se studenti věnovali rozdílu mezi popisným a hodnotícím jazykem. „Ten často posuzuje charakter a vlastnosti, které bývají ovlivněné vlastními pocity, předsudky či domněnkami, což může vést k nálepkování nebo udílení nevyžádaných rad. Popisný jazyk je neutrální, nevyvolává obranné reakce a poskytuje žákovi prostor pro samotné učení,“ dodala Jana Slezáková.
Lektor ve své přednášce také uvedl, že cílem vzdělávání rozhodně není, aby všichni žáci dosáhli stoprocentní úspěšnosti. Důležité podle něj je, aby každý žák měl možnost uvědomit si, kde se nachází a jaké má možnosti se posouvat dál. „Samotné učení je proces, ve kterém by měli učitelé učit děti, ne témata. Zdůraznil, že na testech by učitelé neměli stavět celkové hodnocení,“ doplnila Jana Slezáková.
Badatelsky orientovaná výuka v přírodovědných předmětech
Účastníci Kulatého stolu se dále zaměřili na badatelsky orientovanou výuku v přírodovědném vzdělávání. Byly prezentovány příklady v matematice na téma Kruh a kružnice nebo Výroková logika. „V chemii jsme se zabývali Nukleovými kyselinami, a jakým způsobem se dá badatelsky orientovaná výuka hodnotit,“ uzavřela Jana Slezáková.
Michal Ševčík je spoluautorem Badatelského zápisníku (TakTik) a knihy Smysluplné hodnocení ve škole, aktivně publikuje v odborných časopisech, má zkušenosti s výukou i vědeckou činností a je držitelem několika ocenění za dobrovolnickou a odbornou činnost.