Téměř třicet nadšenců přilákal třetí ročník akce nazvané Setkání lovců želvušek, kterou pro středoškolské studenty i další zájemce o tyto extrémně odolné bezobratlé, uspořádala katedra experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého společně s Ústavem molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého. Součástí akce bylo i seznámení s projektem Badatel a nahlédnutí do laboratorní práce vědců.
„Jde hlavně o poděkování studentům středních škol a biologických kroužků, kteří spolupracovali při sběru mechů a lišejníků, ve kterých se želvušky vyskytují. Zájemců každoročně přibývá, letos se jich sešlo skoro třicet,” říká Jiří Voller, který je školitelem projektů programu Badatel zaměřených na studium odolnosti želvušek ke stresu.
Tito mikroskopičtí živočichové jsou známí svou odolností vůči stresu včetně radiace. Želvušky přežívají teplotu až 150 stupňů Celsia, zmrznutí i vyschnutí. Jsou oblíbeným modelovým organizmem astrobiologů, podívaly se proto několikrát do vesmíru.
„Cílem spolupráce se středoškoláky je izolovat nové druhy želvušek, založit jejich kultury a následně je využít ve studiu mechanismů, které je chrání proti stresu. Spolupracovníci od nás na oplátku dostali preparáty želvušek a snímky z profesionálního mikroskopu”, dodává Dominik Vítek, který želvušky zkoumá v rámci doktorského studia.
Studenti si během setkání vyslechli několik přednášek zaměřených na astrobiologii a biologii želvušek. Své badatelské projekty představily Barbora Machová z Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí (Želvuška jako nový modelový organismus v ekotoxikologii) a Patricie Neumanová z Gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově (Studium sekvencí DNA želvušek).
„Akce je pro středoškoláky výbornou příležitostí, jak se seznámit s projektem Badatel a nahlédnout do jeho fungování, někdo z účastníků se vždy chce zapojit. Takto se k nám předloni přidala Barča Machová a vloni Marie Skupienová z Gymnázia Ostrava - Hrabůvka. Teď se se svými želvuškářskými projekty potkají v celostátním kole SOČ,” přibližuje Jitka Nováková, nyní již studentka oboru Experimentální biologie. Letos prezentovala výzkum odolnosti želvušek k neutronovému záření. Jedná se o společný projekt s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, který také začal jako projekt v rámci Badatele.
Studentky pak během exkurze předvedly různé mikroskopické techniky a odpovídaly na dotazy návštěvníků, kteří mimo jiné mohli pozorovat přeměnu aktivní želvušky v soudeček, což je klidové stádium odolné k extrémním podmínkám, a zpět.
„Je to otázka několika málo vteřin, než se želvuška plná energie přemění v cosi na první pohled neživého,” vysvětluje Barbora Machová. „Když vědci poprvé pozorovali tuto přeměnu, nebyli ochotni uvěřit, že znovu probuzená želvuška je ten samý jedinec. Dokonce pro ně bylo přijatelnější, že se jedná o jejího potomka,” uzavírá historickou zajímavostí.
Účastníci si také prohlédli laboratoř tkáňových kultur, laboratoř pro molekulární biologii a infrastrukturu pro vysokoformátový screening léčiv zapojenou do mezinárodních projektů EATRIS a OPENSCREEN.