Jedenáct vědců spojených s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého se objevilo v aktuálním vydání oborových žebříčků nejlépe hodnocených světových vědců, které sestavuje platforma Research.com. Fakulta má zastoupení v oborech Chemie, Rostlinná biologie a agronomie, Biologie a biochemie, Vědy o Zemi a Informatika. Nejlepšího umístění dosáhl Miroslav Strnad z Laboratoře růstových regulátorů, který ve své kategorii obsadil 232. místo.
Platforma Research.com zveřejnila v květnu aktualizované žebříčky nejlépe hodnocených vědců pro rok 2026. Výzkumníky porovnává ve 26 oborech, přičemž mezi hodnocenými nechybějí ani desítky zástupců českých výzkumných institucí. Do první světové tisícovky se ve svých oborových kategoriích dostalo celkem 36 českých vědců z jedenácti oborů.
Nejvíce zástupců má rostlinná biologie a agronomie
Nejpočetnější zastoupení získala přírodovědecká fakulta v oboru Rostlinné biologie a agronomie, ve které se umístili Miroslav Strnad a Aleš Pěnčík z Laboratoře růstových regulátorů, Karel Doležal z katedry chemické biologie, Aleš Lebeda a Petr Smýkal z katedry botaniky, Jiří Grúz z katedry experimentální biologie a Miroslav Ovečka z katedry biotechnologií. V oboru Chemie se v žebříčku objevil Petr Jurečka z katedry fyzikální chemie. Biologii a biochemii zastupuje Jozef Šamaj z katedry biotechnologií, Vědy o Zemi Ondřej Šráček a Informatiku Radim Bělohlávek.
Výzkumníci jsou v žebříčcích řazeni především podle takzvaného D-Indexu. Ten podle Research.com zohledňuje počet citací a publikací vztahujících se ke konkrétnímu vědnímu oboru. Právě oborové zaměření má být hlavním rozdílem oproti široce používanému H-indexu, který hodnotí citační ohlas vědce napříč jeho publikační činností bez ohledu na oborové členění.
Jak žebříček hodnotí vědecký výkon
Platforma uvádí, že podklady získává a agreguje z rozsáhlých bibliometrických zdrojů, mezi něž patří například OpenAlex a Crossref, a také ze specializovaných databází využívaných v jednotlivých vědních oborech. Aktuální vydání žebříčku vychází z údajů shromážděných k lednu 2026. Hodnocení má vedle citačního ohlasu zohledňovat také počet publikací vydaných během posledních pěti let a průměrný počet citací připadajících na jednu publikaci.
Zveřejněný stručný popis metodiky však přesně neuvádí, jakou váhu mají jednotlivé ukazatele při stanovení výsledného indexu ani podle jakého konkrétního vzorce je konečné pořadí vypočítáno. Výsledky je proto třeba vnímat jako jeden z možných bibliometrických pohledů na vědecký výkon a citační ohlas výzkumníků.