stonožkovci (Myriapoda)

mnohonožka

Archispirostreptus gigas (Peters, 1855)
říše Animalia – živočichové
kmen Arthropoda – členovci
třída Diplopoda – mnohonožky
řád Spirosreptida
čeleď Spirostreptidae
rod Archispirostreptus

 

délka až 34 cm, průměr těla až 6,7 cm

až 175g

 

tělo je černohnědé s mahagonovým leskem, nohy jsou trochu světlejší, počet končetin závisí na počtu článků, které během života přirůstají, bývá jich okolo 250, dožívá sa 7–10 let

 

samec stimuluje dotyky tykadel samici ke kopulaci, vejce klade samice hluboko do substrátu, juvenilové žijí v půdě či substrátu několik let, pohlavně dospívají po 5 letech

 

žije v lesích a živí se detritem

ohrožení: není

 

je to největší druh mnohonožky, její dovoz do usa je zakázán, velké druhy řádu spirobolida a spirostreptida produkují při trávení metan

 

biolib, ncbi, gbif

 

mnohonožka

Telodeinopus aoutii (Demange, 1971)
říše Animalia – živočichové
kmen Arthropoda – členovci
třída Diplopoda – mnohonožky
řád Spirosreptida
čeleď Spirostreptidae
rod Telodeinopus

 

16–19 cm

až 110 g

 

tělo olivověhnědé, na každém článku tmavší a světlejší příčný proužek, relativně dlouhé nohy jsou bělavé s hnědými proužky

 

po páření samice klade vajíčka do půdy

 

tropický les, v přírodě často lozí po stromech, živí se plody a detritem

ohrožení: není

 

velké druhy řádu spirobolida a spirostreptida produkují při trávení metan

 

milibase, springer, catalogueoflife

 

mnohonožka

Tonkinbolus dollfusii (Pocock, 1893)
říše Animalia – živočichové
kmen Arthropoda – členovci
třída Diplopoda – mnohonožky
řád Spirobolida
čeleď Pachybolidae
rod Tonkinbolus

 

10 cm

až 100 g

 

velmi barevná mnohonožka, tělo je světle šedé s červeným pruhem na hřbetu a tmavými příčnými proužky, nohy a tykadla červené

 

po páření samice klade vajíčka do půdy

 

tropický les, detritovorní druh

ohrožení: není

 

mnohonožky se brání vylučováním sekretu, lze očekávat, že nápadné varovné zbarvení je důsledkem denní aktivity mnohonožek (aby ji predátoři viděli) a síly dráždivosti jejich obranného sekretu

 

biolib, animaldiversity, gbif

 

stonoha páskovaná

Scolopendra cingulata Latreille, 1829
říše Animalia – živočichové
kmen Arthropoda – členovci
třída Chilopoda – stonožky
řád Scolopendromorpha – stonohy
čeleď Scolopendridae – stonohovití
rod Scolopendra – stonoha

 

10–16 cm

až 5 g

 

realtivně velká stonoha, tělo má 21 párů končetin a zbarvení je variabilní, stonohy jsou okrově žluté, zelenavé až černé, s tmavšími příčnými pruhy, po bocích hlavy má čtyři jednoduchá očka, nohy jsou světle žluté až oranžové, poslední pár noh bývá zbarven stejně jako tělo, samice jsou o něco větší, pohlaví se rozlišuje obtížně

 

vnější, samec odkládá spermatofor na substrát, kde ho samice může nasát, spermie samice uskladní ve svých spermatékách, samice po nakladení chrání snůšku dokud potomci nedosáhnou třetího larválního stádia

 

žije v hrabance, pod kameny a jiných podobných úkrytech, loví veškerou kořist do velikosti svého těla

ohrožení: není

 

jed stonohy, byť je primárně určen k lovu, dokáže ochromit i zabít predátora, existují doklady o úmrtí malých zmijí po kousnutí stonohou

 

biolib, animaldiversity, gbif


fotogalerie