stonožkovci (Myriapoda)
mnohonožka
Archispirostreptus gigas (Peters, 1855)
říše Animalia – živočichové
kmen Arthropoda – členovci
třída Diplopoda – mnohonožky
řád Spirosreptida
čeleď Spirostreptidae
rod Archispirostreptus
délka až 34 cm, průměr těla až 6,7 cm
až 175g
tělo je černohnědé s mahagonovým leskem, nohy jsou trochu světlejší, počet končetin závisí na počtu článků, které během života přirůstají, bývá jich okolo 250, dožívá sa 7–10 let
samec stimuluje dotyky tykadel samici ke kopulaci, vejce klade samice hluboko do substrátu, juvenilové žijí v půdě či substrátu několik let, pohlavně dospívají po 5 letech
žije v lesích a živí se detritem
ohrožení: není
je to největší druh mnohonožky, její dovoz do usa je zakázán, velké druhy řádu spirobolida a spirostreptida produkují při trávení metan
mnohonožka
Telodeinopus aoutii (Demange, 1971)
říše Animalia – živočichové
kmen Arthropoda – členovci
třída Diplopoda – mnohonožky
řád Spirosreptida
čeleď Spirostreptidae
rod Telodeinopus
16–19 cm
až 110 g
tělo olivověhnědé, na každém článku tmavší a světlejší příčný proužek, relativně dlouhé nohy jsou bělavé s hnědými proužky
po páření samice klade vajíčka do půdy
tropický les, v přírodě často lozí po stromech, živí se plody a detritem
ohrožení: není
velké druhy řádu spirobolida a spirostreptida produkují při trávení metan
milibase, springer, catalogueoflife
mnohonožka
Tonkinbolus dollfusii (Pocock, 1893)
říše Animalia – živočichové
kmen Arthropoda – členovci
třída Diplopoda – mnohonožky
řád Spirobolida
čeleď Pachybolidae
rod Tonkinbolus
10 cm
až 100 g
velmi barevná mnohonožka, tělo je světle šedé s červeným pruhem na hřbetu a tmavými příčnými proužky, nohy a tykadla červené
po páření samice klade vajíčka do půdy
tropický les, detritovorní druh
ohrožení: není
mnohonožky se brání vylučováním sekretu, lze očekávat, že nápadné varovné zbarvení je důsledkem denní aktivity mnohonožek (aby ji predátoři viděli) a síly dráždivosti jejich obranného sekretu
stonoha páskovaná
Scolopendra cingulata Latreille, 1829
říše Animalia – živočichové
kmen Arthropoda – členovci
třída Chilopoda – stonožky
řád Scolopendromorpha – stonohy
čeleď Scolopendridae – stonohovití
rod Scolopendra – stonoha
10–16 cm
až 5 g
realtivně velká stonoha, tělo má 21 párů končetin a zbarvení je variabilní, stonohy jsou okrově žluté, zelenavé až černé, s tmavšími příčnými pruhy, po bocích hlavy má čtyři jednoduchá očka, nohy jsou světle žluté až oranžové, poslední pár noh bývá zbarven stejně jako tělo, samice jsou o něco větší, pohlaví se rozlišuje obtížně
vnější, samec odkládá spermatofor na substrát, kde ho samice může nasát, spermie samice uskladní ve svých spermatékách, samice po nakladení chrání snůšku dokud potomci nedosáhnou třetího larválního stádia
žije v hrabance, pod kameny a jiných podobných úkrytech, loví veškerou kořist do velikosti svého těla
ohrožení: není
jed stonohy, byť je primárně určen k lovu, dokáže ochromit i zabít predátora, existují doklady o úmrtí malých zmijí po kousnutí stonohou
fotogalerie
