K včasnému varování obyvatelstva před lokalitami se zvýšeným rizikem nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou by v budoucnu mohl výrazně přispět objev týmu vědců z Přírodovědecké fakulty UP a Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno. Ti totiž prokázali spojitost mezi intenzitou výskytu těchto nebezpečných infekčních nemocí a přemnoženými hraboši. Hlodavci jsou hlavními hostiteli larev i nymf klíšťat, která poté napadají větší savce včetně člověka. Článek popisující výsledky výzkumu bude publikován v prestižním mezinárodním infektologickém časopisu Emerging Infectious Diseases.

„V práci ukazujeme, že roky zvýšeného rizika nakažení lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou lze předpovídat pomocí početnosti hraboše polního z minulého roku. S pomocí dat o početnostech hraboše v ČR jsme úspěšně předpověděli výskyty chorob nejen u nás, ale i v Německu, Rakousku a Slovinsku," popsal výsledky tříletého výzkumu vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP Emil Tkadlec.

V nakladatelství Springer právě vyšel Atlas ekosystémových služeb (Atlas of Ecosystem Services: Drivers, Risks, and Societal Responses). Jde o novou knihu, na které se v několika kapitolách podílela i naše katedra.

Cílem knihy je podat přehled o klíčových hnacích silách a tlacích na ekosystémové služby. Ekosystémové služby jsou funkce ekosystémů, které přinášejí přímý či nepřímý užitek lidem. Atlas se zaměřuje na různé složky ekosystémových služeb, posouzení rizik a zranitelnosti ekosystémů a nastínění možností praktického managementu. Atlas cílí na široké publikum, a to jak z politiky, z praxe, tak i z různých vědeckých oborů. Důraz je kladen na ekosystémy v Evropě, protože údaje o poskytování služeb jsou pro tento region nejlépe dostupné a jsou objektem výzkumů přispívajících autorů.

Knihu lze koupit jak v tištěné, tak elektronické podobě.

Jak krajinná struktura ovlivňuje diverzitu bezobratlých v agroekosystémech?

Může rozdělení zemědělských ekosystémů pomáhat snížit ztráty na výnosu zemědělských plodin? Ekologové už vědí, že vhodná konfigurace zemědělské krajiny může pomoci zmírnit dopad herbivorního hmyzu na plodiny tím, že zvyšuje biologickou kontrolu škůdců přirozenými nepřáteli, žijícími v sousedních stanovištích. V Asii, odkud pochází téměř 90% světové produkce rýže, existuje více než 200 milionů rýžových farem. Mnohé jsou menší než 1 ha a propojené suchozemskými hrázemi, což vede k vysoce fragmentovaným krajinám s různou mírou konektivity. Jak velikost a propojenost obdělávaných ploch ovlivňuje výskyt škůdců a jejich přirozených nepřátel v rýžových agroekosystémech na Filipínách bylo jednou z otázek výzkumného týmu Tomáše Václavíka z Katedry ekologie a ŽP. Jejich zjištění dokazuje, že mozaika většího počtu malých a jinými stanovišti propojených rýžových polí na vhodné prostorové škále může výrazně pomoci omezit používání pesticidů a minimalizovat ztráty na výnosu plodin. Význam tohoto výzkumu je rozebírán editorem časopisu Journal of Applied Ecology v příspěvku na blogu British Ecological Society

Chcete se dozvědět něco o Ekologii obnovy (Restoration ecology)? Zajímá Vás např. metodika plánování projektů obnovy vč. ukázky konkrétních příkladů? Pak neváhejte a zapiště si předmět EKO/EO Ekologie obnovy, kde se mimo jiné od předního českého odborníka prof. RNDr. Karla Pracha, Ph.D. dozvíte více o problematice člověkem narušených míst. Součástí je také exkurze s praktickou ukázkou v terénu.

Termín: 30.11.-3.12.2018

Sylabus:
•    Úvod - terminologie, historie a cíle oboru; otázka cílového stavu
•    Hlavní ekologické principy jako základ obnovy ekosystémů, Metodika plánování projektů obnovy
•    Příklady obnovy v jednotlivých typech prostředí, konkrétní příklady
•    Využití spontánní a řízené sukcese při obnově ekosystémů
•    Exkurze - praktické ukázky přímo v terénu

Kapacita předmětu je omezena!