Již příští týden startuje celorepubliková popularizační akce nazvaná Týden vědy a techniky v rámci oslav 100. výročí vzniku republiky. Akci zaštiťuje Akademie věd ČR. Katedra ekologie a ŽP pro Vás připravila bohatý program. Těšit se můžete jak na dopolední cvičení určené zejména pro studenty středních i základních škol, tak na podvečerní besedy s vybranými hosty. Už teď se můžete těšit na doc. Martina Rulíka, předsedu České limnologické společnosti, který nám vysvětlí jak je to vlastně s vodou nebo dále na doc. Martina Konvičku z Entomologického ústavu Akademie věd ČR, jenž nás zavede do tajů biodiverzity. Pozvání přijali také RNDr. Milan Veselý, který nás zavede za plazy Jižní Ameriky a RNDr. Vlastimil Kostkan, se kterým se budete moci vydat po stopách ochrany přírody.

Přednášky budou probíhat v hlavní budově Přírodovědecké fakulty na ulici 17. listopadu. Vstup na akci je volný.

Program přednášek:

Refaunace, deextinkce a syntetická biodiverzita: Ochranářské sci-fi, nebo realita?
doc. Martin Konvička, Ph.D.
5.11. od 17:00 h, učebna 2.005 (druhé patro)

Za plazy Jižní Ameriky
RNDr. Milan Veselý, Ph.D.
6.11. od 17:00 h, učebna 3.003 (třetí patro)

Ochrana přírody – od aristokratické záliby k vědeckému oboru
RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph.D.
7.11. od 17:00 h, učebna 3.003 (třetí patro)

Voda v krajině - máme jí dost nebo málo?
doc. Martin Rulík, Ph.D.
8.11. od 17:30 h, učebna 3.005 (třetí patro)

V rámci dopoledního programu jsou pro studenty středních a 2. stupně základních škol připraveny 60-90 minutové programy:

1) Život ve vodě aneb co tu plave?
Jaký hmyz můžeme najít ve vodě? Co se skrývá pod pojmem bentos? Jak kupříkladu pracovat s determinačními klíči? Odpovědi na tyto a další otázky se studenti dozvědí v rámci praktického cvičení.
2) Tajemná herpetologie
V rámci této přednášky s praktickými ukázkami se studenti dozvědí nejen o novinkách v oblasti herpetologie, ale také o metodách používaných i nově vyvíjených určených pro monitoring druhů. Prakticky se také naučí základům manipulace se zvířaty v terénu vč. determinací českých druhů.
3) GIS aneb umíš si vytvořit mapu?
Co se skrývá zkratkou GIS? Může Vám být tento systém nápomocen? Jak se s ním pracuje a co vše je vněm možné dělat? Odpověď na tyto a další otázky jsme pro studenty připravili v rámci cvičení.
4) Chemická analýza přírodních vzorků
Dnes již víme, že určité látky nám v přírodě mohou dělat problémy. V rámci tohoto cvičení se studenti naučí, jak prvky nebo sloučeniny analyzovat, stanovovat jejich koncentrace a zejména jaký vliv má jejich přítomnost na životní prostředí.

Pro bližší informace o programech a registraci na dopolední program se prosím obracejte na Mgr. Lukáš Webera na adrese lukas.weber@seznam.cz.

K dalšímu velkému úspěchu pro Katedru ekologie a ŽP přispěl dr. Martin Dančák, který v týmu biologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Výzkumného ústavu rostlinné výroby objevil a popsal nový druh rostliny. Thismia kelabitiana, česky hvězdnatka kelabitská, je již desátým novým rostlinným druhem, který se olomouckým a pražským biologům na Borneu podařilo nalézt. A to se museli koukat pořádně, jelikož rostlina je velmi drobná, nanejvýš 18 cm vysoká s průměrem květu pod 2 cm. Název objevené rostliny odkazuje na oblast Kelabitské vysočiny. „Tato oblast jako jedna z mála v malajské části Bornea byla dosud ušetřena kácení lesů, a proto patří mezi biologicky nejhodnotnější oblasti celého ostrova. Také lokalita nově objevené hvězdnatky leží na dřevařské koncesi a jen několik málo kilometrů od nejbližších dřevařských cest," doplnil Martin Dančák.

Tím však úžasná zpráva nekončí! Po neuvěřitelných 151 letech se tomuto týmu totiž teprve podruhé v historii podařilo znovuobjevit jiný druh hvězdnatky - Thismia neptunis, rostliny dorůstající 9 cm, která svým bizarním vzhledem zcela vybočuje z představ, které lidé o rostlinách většinou mají. Mohlo by se jednat o vlajkový druh, tedy druh atraktivní jak pro veřejnost, tak i účinný nástroj ochrany tropického deštného lesa jako celku.

Přijímací zkoušky pro rok 2019/20 byly zrušeny. V případě naplnění počtu uchazečů bude rozhodovat průměr. Více informací o studiu na naší katedře můžete najít na webu v sekci pro uchazeče, nebo na akcích Gaudemaus v Brně (23.-26.10) či dnech otevřených dveří konaných 7.12.2018 a 19.1.2019. Přihláška ke studiu na Přírodovědecké fakultě UP se podává elektronickou formou pomocí e-přihlášky. Administrativní poplatek činní 690 Kč, mezní termín pro podání přihlášky je do 28. února 2019.

Máme pro Vás opět další nabídky zaměstnání. AOPK ČR a Správa CHKO Poodří hledají zájemce o práci na pozici:

1) ornitolog - 1/2 úvazku
Pracovní náplň: praktická ornitologie - práce v terénu, zpracování dat
Požadované dovednosti: Znalost vizuální a akustické identifikace ptáků. Schopnost aplikace základních metod mapování, monitoringu a inventarizace ptáků (metody bodového, liniového a hladinového sčítání, metody mapování hnízdních okrsků), schopnost sestavení kompletního seznamu druhů z lokality. Flexibilní pracovní doba v závislosti na požadované metodice pro daný druh nebo skupinu ptáků (brzké ranní, večerní a noční terény). Řidičský průkaz B.

Místo působení: prioritně ptačí oblasti Poodří, sídlo ve Studénce nebo v Ostravě
Období: cca duben 2019 až cca září 2023

2) koordinátor opravy rybníků - 1/2 úvazku
Pracovní náplň: komunikace se zhotovitelem, partnery, vlastníky, dozorování prací
Požadované dovednosti: komunikativnost, samostatnost, flexibilita, mobilita v terénu, schopnost základní orientace v technické dokumentaci, řidičský průkaz B

Místo působení: PR Bažantula, sídlo ve Studénce
Období: cca duben 2019 až cca září 2020

V případě zájmu kontaktujte přímo vedoucího střediska Dr. Jana Klečku.
Mgr. Jan Klečka, Ph.D.
AOPK ČR, Správa CHKO Poodří
Trocnovská 2, 702 00 Ostrava
tel. 608463451, e-mail: jan.klecka@nature.cz

Informační místo zaměřené na propagaci studijní nabídky Univerzity Palackého bylo otevřeno v prostorách partnerské univerzity S. Toraighyrov Pavlodar State University v kazašském Pavlodaru. Univerzitu Palackého reprezentoval i Bořivoj Šarapatka z Katedry ekologie a životního prostředí.

"Naše spolupráce s kazašskou univerzitou byla zahájena již v roce 2014 a je zaměřena zejména na ekologii a životní prostředí, geografii a geoinformatiku. Při opakovaných výjezdech na tuto univerzitu si odborníci z přírodovědecké fakulty připravili specializované přednášky a uspořádali kurz zaměřený na využití GIS při mapování půd," uvedl Bořivoj Šarapatka. Univerzita Palackého připravuje kurz zaměřený na ochranu životního prostředí v zemědělství a s kazašskou univerzitou probíhají jednání o postoupení práv na překlad českých studijních materiálů.

Jak krajinná struktura ovlivňuje diverzitu bezobratlých v agroekosystémech?

Může rozdělení zemědělských ekosystémů pomáhat snížit ztráty na výnosu zemědělských plodin? Ekologové už vědí, že vhodná konfigurace zemědělské krajiny může pomoci zmírnit dopad herbivorního hmyzu na plodiny tím, že zvyšuje biologickou kontrolu škůdců přirozenými nepřáteli, žijícími v sousedních stanovištích. V Asii, odkud pochází téměř 90% světové produkce rýže, existuje více než 200 milionů rýžových farem. Mnohé jsou menší než 1 ha a propojené suchozemskými hrázemi, což vede k vysoce fragmentovaným krajinám s různou mírou konektivity. Jak velikost a propojenost obdělávaných ploch ovlivňuje výskyt škůdců a jejich přirozených nepřátel v rýžových agroekosystémech na Filipínách bylo jednou z otázek výzkumného týmu Tomáše Václavíka z Katedry ekologie a ŽP. Jejich zjištění dokazuje, že mozaika většího počtu malých a jinými stanovišti propojených rýžových polí na vhodné prostorové škále může výrazně pomoci omezit používání pesticidů a minimalizovat ztráty na výnosu plodin. Význam tohoto výzkumu je rozebírán editorem časopisu Journal of Applied Ecology v příspěvku na blogu British Ecological Society