Ekozookoutek
Ekozookoutek byl na naší katedře založen 9. prosince 2020 v souvislosti s řešením projektu Inovace výuky zoologických předmětů KEŽP (FRUP_2020_30 v rámci Soutěže o rozvojové projekty Univerzity Palackého v Olomouci). Jeho hlavním smyslem je podpora praktické výuky studentů, současně však slouží také k environmentálnímu vzdělávání a osvětě široké veřejnosti. Představuje místo, kde se mohou setkávat žáci, studenti, pedagogové i další zájemci o přírodu, vyměňovat si poznatky, diskutovat aktuální témata a čerpat nové vědomosti.
Středobodem Ekozookoutku je zoologická expozice realizovaná ve spolupráci se Zoo Olomouc a společností NaturaServis s. r. o. z Hradce Králové. Po předchozí domluvě nabízíme komentované exkurze jak pro všechny stupně škol (mateřské, základní, střední i vysoké), tak pro širokou veřejnost. Během prohlídky se dozvíte více o způsobu života i ekologii chovaných druhů a o příčinách jejich ohrožení. Na katedře si navíc můžete prohlédnout rozsáhlou sbírku bezobratlých živočichů a nahlédnout do našeho aktuálního vědeckého výzkumu.
Na viděnou v Ekozookoutku se těší:
Lukáš Puch - koordinátor
lukas.puch01@upol.cz, +420 585 634 575
Martin Rulík
martin.rulik@upol.cz, +420 585 634 569
Ivan H. Tuf
ivan.tuf@upol.cz, +420 585 634 556
Lukáš Weber
lukas.weber@seznam.cz, +420 585 634 575
Spolupráce a sponzoring:
Blatticomposting
Blatticomposting v počeštělé verzi blatikompostování neboli kompostování pomocí švábů (z latinského označení pro šváby - Blattoidea), představuje nový způsob zpracování bioodpadu a jeho přeměny na kompost. Výsledným produktem je velmi kvalitní biokompost - tzv. blatikompost, neboli švábí trus, který lze podobně jako vermikompost (produkt činnosti žížal) používat jako hnojivo pro domácí i venkovní rostliny.
Bezobratlí (Invertebrata)
Termín bezobratlí neoznačuje žádný přirozený taxon v zoologii. S ohledem na lidský sklon k dichotomickému vnímání světa zahrnuje skupina bezobratlých obvykle všechny živočichy kromě obratlovců. Spadají sem tudíž zástupci více než tří desítek kmenů. V současnosti zahrnují více než milión popsaných druhů, nicméně těch nepopsaných je mnohem více. Odhadnout celkový počet druhů je velmi problematické, proto se kvalifikované odhady pohybují mezi třemi až třiceti miliony druhů. Nejstarší živočichy vůbec z fosilií neznáme, jelikož pravděpodobně měli měkká těla ne nepodobná medúzám – tvrdé schránky nepotřebovali, protože neexistovali žádní predátoři. Nejstarší fosilie organismu, který se nedávno podařilo identifikovat jako živočicha, patří zástupci rodu Dickinsonia, který žil před 575 miliony let a představuje tak zatím nejstaršího známého bezobratlého živočicha.
Nejdéle žijícím druhem živočicha vůbec je mořský mlž arktika islandská (Arctica islandica), která se dožívá až 500 let. Druhy, jež jsou schopny kryptobiózy (dočasné snížení metabolismu pod detekovatelnou úroveň, např. želvušky), mohou však „žít“ mnohem déle. Ze sibiřského permafrostu vědci získali živé hlístice, které v něm údajně zamrzly před 30-40 tisíci lety! Nejmenšího živočicha je těžké hledat, obzvláště bez mikroskopu. Také je vhodné porovnávat velikost dospělců, nikoliv mláďat, larev či embryí. Za nejmenší živočichy se považují rybomorky (Myxozoa), z nichž některé druhy dosahují pouze desítek mikrometrů. Největší bezobratlí živočichové jsou zcela bez konkurence hlavonožci, krakatice obrovská (Architeuthis dux) údajně dorůstá až šestnácti metrů.
V našem inventáři můžete aktuálně vidět zástupce měkkýšů, korýšů, stonožkovců, pavoukovců a různých druhů hmyzu.
Obratlovci (Vertebrata)
Obratlovci jsou oproti bezobratlým méně početnou skupinou živočichů. Na naší planetě zatím známe okolo 66 tisíc druhů, přičemž 20 % z nich čelí vyhubení a okolo 60 % druhů vykazuje značný pokles početnosti během posledních desetiletí. Nejstarší zástupci podkmene obratlovců, kteří byli objeveni v Číně (rod Haikouichthys), pocházejí z doby kambrické exploze před 525 miliony let.
Mezi zajímavosti patří, že nejdéle žijícím potvrzeným druhem je žralok malohlavý (Somniosus microcephalus), který se zřejmě dožívá až 400 let (a dospívá ve 150 letech). Největším obratlovcem je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), který dosahuje až 33,6 m a váhy okolo 185 tun. S délkou 7,7 mm je pravděpodobně nejmenším obratlovcem světa žába papuánka (Paedophryne amanuensis).
V našem inventáři můžete vidět zástupce druhů ryb, obojživelníků, plazů, ptáků i savců.
