Knížka Za sopkami Pacifiku od Petra Jakše byla pro Aleše Nováka osudná. Když si jí v dětství přečetl, tak měl hned jasno, že se v dospělosti bude profesně věnovat geologii. Bohužel cesta k vysněnému oboru nebyla jednoduchá. Environmentální geologii na Přírodovědecké fakultě UP začal studovat až po čtyřicítce, kdy už měl za sebou dlouholetou službu v Armádě České republiky. Do lavic v učebnách usedal s o dvacet let mladšími spolužáky a spolužačkami. Na studium má ale jen ty nejhezčí vzpomínky.
Co vás na geologii nejvíce přitahuje?
To poznávání. Poznávání přírody, přírodních systémů, minulost a interakce jednotlivých složek životního prostředí mezi sebou. Pak je tu člověk, ten nevypočitatelný faktor, který do toho všeho zasahuje a přírodu si přetváří k obrazu svému. Daří se mu to s většími či menšími úspěchy, avšak i s některými negativními následky.
Vy jste začal studovat až ve čtyřiačtyřiceti letech. Studoval jste při práci?
Při práci ne, bylo to denní studium. Musel jsem si svůj život uspořádat a přizpůsobit. První rok byl pro mě hodně těžký, musel jsem se naučit učit se. Udělat si nový systém. Tehdy jsem si vzpomněl na španělského dobyvatele Hernána Cortése, který při vylodění v Mexiku pro udržení jednoty a motivace posádky spálil lodě. Nikdo tehdy nemohl zpátky, všichni museli jít jenom vpřed. Své rozhodnutí jsem tedy oznámil kamarádům i těm, co mi nepřáli. A byl jsem motivovaný dojít do cíle.
Pracujete jako vedoucí oddělení odpadového hospodářství oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí. Bylo to vaše první zaměstnání poté, co jste dostudoval?
Ne, nebylo. Ale toto zaměstnání mě zaujalo tím, že se jedná o práci v oblasti ochrany životního prostředí. Pracuji na oddělení odpadového hospodářství, kde své znalosti ze studia geologie hodně využívám. Člověk totiž svými odpady ovlivňuje zemský povrch, generuje nové geochemické procesy, znečišťuje životní prostředí i horninové prostředí. To má následně vliv na další složky životního prostředí jako jsou voda a ovzduší, takže to spolu hodně souvisí.
Měl jste po absolvování studia problém najít práci?
Když jsem si dodělával doktorát, tak jsem sháněl pouze práci na částečný úvazek, protože studium je hodně náročné, bere čas i energii. Spíše jsem se setkával s názory svých vrstevníků i starších, že jsem starý. Že se v tomto věku nedá znovu začít. Existuje pro to výraz ageismus, což je proces stereotypizování a diskriminace jednotlivců či skupiny lidí na základě jejich věku. Problémy jsem tedy měl a musel jsem přesvědčit své okolí, že i ve věku čtyřiačtyřiceti či pětačtyřiceti let lze začít v úplně nové profesi. Myslím si ale, že jsem se v tomto oboru dokázal prosadit.
Setkal jste se s těmito předsudky i u zaměstnavatelů?
Určitě. Myslím si, že je to obecné klišé, které v oboru existuje. Neměl jsem ani tak problém s geology samotnými, které jsem svými znalostmi přesvědčil, ale s personalisty. Podle nich je snad člověk nad čtyřicet let nepoužitelný, přitom současný trend je opačný. Musí se ale změnit systém vzdělávání a přístup lidí samotných. I od svých vrstevníků jsem se setkal se stejnými předsudky. Je to ale jen na nás. Člověk musí na sobě pracovat, věřit si a přesvědčit okolí.
Poslechněte si také, jak je na tom ČR s odpady, jaká je perspektiva skládek, co se děje s plyny, které na skládkách vznikají nebo zda existuje obchod s odpady. Podcast Kam po Přírodě najdete na Spotify nebo na YouTube kanálu Přírodovědecké fakuly.