Katedra analytické chemie získala nový přístroj, který zvládne i pyrolýzu vzorků

Foto: Šárka Chovancová
Pondělí 8. únor 2021, 8:04 – Text: Šárka Chovancová

Nový plynový chromatograf s hmotnostním spektrometrem, který umožňuje i pyrolýzu zkoumaných vzorků, pořídila katedra analytické chemie přírodovědecké fakulty. Vědci díky tomuto přístroji budou moci analyzovat složení nejen kapalných a plynných vzorků, ale i nerozpustných materiálů.

Pořízená aparatura je složena z plynového chromatografu a hmotnostního spektrometru, který v sestavě slouží jako detektor separovaných látek. Díky tomu lze v laboratoři určit, o jaké látky se jedná.  Nová vědecká aparatura má unikátní parametry. Kromě klasického způsobu dávkování kapalných vzorků lze do ní dávkovat i plynné a pevné vzorky. „Přístroj nabízí automatickou mikroextrakci tuhou fází a headspace analýzu. Hlavně lze ale provést i pyrolýzu vzorků. Ta nám umožní analyzovat vzorky, které se obtížně zpracovávají jinými technikami," uvedl Petr Barták z katedry analytické chemie.

Díky integrovanému pyrolyzéru lze zkoumat například vzorky nerozpustných materiálů, které nelze převést do roztoku. Týká se to například polymerních materiálů, mezi které patří plasty. „Z principu je plast obtížné analyzovatelný. Bývá obtížně rozpustný a my jsme dosud neměli k dispozici dostatek nástrojů, pomocí kterých lze plasty zkoumat. Nový pyrolyzér nám to umožní," uvedl Petr Barták.

Vzorek plastu se v pyrolyzéru vystaví zvýšené teplotě, což způsobí jeho postupný rozklad. Vědci poté mohou pomocí plynového chromatografu a hmotnostního spektrometru zkoumat produkty rozkladu a díky jejich identifikaci zpětně určí složení výchozího materiálu. „Tato metoda se používá hlavně v průmyslu, při výrobě a výzkumu moderních materiálů, textilních vláken, laků a nátěrových hmot, v posledních letech také v biochemii a v kriminalistice, například při zkoumání zbytků laků po autonehodě," řekl Barták.

Katedra analytické chemie nové přístroje využije například v projektu Arteca, který se zabývá analýzou předmětů kulturního dědictví. „Zaměřujeme se zejména na nástěnné malby. Pyrolýza by mohla restaurátorům poskytnout informace o tom, jaké je složení pojiv historických maleb," podotkl Petr Barták. Plánováno je rovněž využití v materiálovém výzkumu, dále při analýze výšemolekulárních látek ve vzorcích potravin a v některých biologických vzorcích a v řadě dalších aplikací podle aktuálních požadavků výzkumu i technické praxe.

Zpět