Paul Longley: Papírová mapa na bojišti je lepší než iPad

Paul Longley
Foto: Šárka Chovancová
sobota 27. červenec 2019, 8:00 – Text: Šárka Chovancová

Jednou z nejvýznamnějších osobností letní školy Geospatial Summer School 2019 s podtitulem Urban Environment, kterou pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty, byl Paul Longley z University College London. Britský geoinformatik se ve svém výzkumu věnuje zejména vývoji a praktické aplikaci geografických informačních systémů a analytickému využití "big data", problematice socioekonomické geografie, geoprostorové demografii či analýze maloobchodu a veřejných služeb.

Paul Longley je autorem bestselleru Geographic Information Systems and Sience patří mezi deset nejuznávanějších geoinformatiků na světě.

V čem vidíte největší přínos letní školy?

Do České republiky jsem přijel rád, protože oblast GIS (geografické informační systémy) tady žije. Letní škola je skvělým místem pro setkání všech, kteří se zabývají základní geovědní otázkou "kde?". Na letní škole se potkávají lidé různých národností a odborností, aby mohli sdílet své zkušenosti, problémy a své ambice. Další dobrou věcí letních škol je, že studentům umožňuje naslouchat profesorům, vědcům a odborníkům z Evropské komise, kteří pracují zejména s konvenčními zdroji prostorových dat.

Patří Česká republika ke špičce v geoinformatice?

Ano, určitě. Když se člověk pohybuje na katedře geoinformatiky v Olomouci, cítí, že se tady dělá výborná geoinformatická věda, kartografie a výzkum v oblasti virtuální reality a uživatelské interaktivní mapové aplikace. Toto všechno jsou aktuální témata. Je to velké multidisciplinární pole.

Jaká je role tištěných map v Evropě a ve světě?

Ve Velké Británii i v jiných částech Evropy jsou tištěné mapy na ústupu. Papírová mapa je jedna z běžných forem zobrazení a abstrakce světa. GIS je nekonečně flexibilnější než papírová mapa, která je vytvořená v určitém měřítku a pro konkrétní účel. Úkolem geografických informačních systémů může být jakákoli forma zobrazení, kterou lze kombinovat. Můžeme například mapovat chování lidí při nákupech a porovnat to s jejich socioekonomickým statutem. Papírová mapa je omezená na konkrétní čas a použití, ale neznamená to, že je neplatná. Není ale flexibilní. Jsou situace, kdy jsou papírové mapy lepší. Například na bojišti, kdy je lepší, když kulka projde papírovou mapou než iPadem. Je totiž málo pravděpodobné, že po průstřelu bude iPad fungovat na rozdíl od papírové mapy. Ale ve všech ostatních případech jsou digitální média lepší než konvenční tištěné mapy.

V naší generaci a společnosti tlačíme technologický vývoj od analogického k digitálnímu. Myslíte si tedy, že jsme zodpovědní za digitální demenci?

Ano, každá technologie je dobrá jen do takové míry použití, ke které je určena. Kritici GIS argumentují tím, že mapové aplikace vzešly z válčení. Velká část vývoje mapových aplikací se zrodila za studené války, týkalo se to například špehování na obou stranách železné opony. To ale neznamená, že neexistují další přínosná použití. Pochopitelně mapy ve špatných rukou mohou být použity k šíření falešných zpráv, dezinformací atd. Ale technologie je pouze médium, důležitý je obsah sdělení, které je ověřeno.

Když se vrátíte o pár let zpátky, vzpomenete si, co jste očekával ve vývoji v oblasti GIS, ale neuskutečnilo se to?

Existoval pohled, že díky novým zdrojům dat, například ze sociálních sítí, se transformuje naše schopnost zobrazit to, co se děje v naší společnosti. Samozřejmě ale v počátcích existovalo uvědomění ohledně větší hloubky obsahu, které zmíněné nové zdroje dat poskytovaly. Existují georeferencované účty na Twitteru a Facebooku, díky kterým lze vypozorovat vzorec aktivit jedince, uživatele. Neposkytuje nám to však dostatečné pokrytí, protože tyto účty mají většinou lidé střední vrstvy, zejména muži, kteří jsou na sociálních sítích hodně aktivní. Tím jsme se dostali do rozporu mezi obrovskou hloubkou dat, které můžeme získat, a nerovnoměrností pokrytí. Mapujeme tedy jen detailní obraz velmi úzké části populace. Momentálně se tedy více zabýváme zevšeobecňováním toho, co se děje ve společnosti, namísto detailního interaktivního mapování jednotlivých segmentů společnosti.

Zpět