Aktuality

V této práci byla podrobně zkoumána příprava a krystalová struktura tří desetijaderních heterobimetalických Co^II/III-Ln^III komplexů připravených rozpouštědlem indukovanou agregací sedmijaderních prekurzorů. Bylo zjištěno, že tato agregace je indukována vytlačením methoxidových můstkových ligandů a jejich následným nahrazením hydroxido ligandy.

V této práci bylo studováno chování v roztoku u dvou polosendvičových Ru(II) a Ir(III) komplexů, které obsahují 2,2′-bipyridin se dvěma terminálními bioaktivními substituenty vázanými přes esterovou vazbu. Bylo prokázáno, že typ substituentu (acetát vs. dichloracetát) má vliv na stability esterové vazby. Experimenty provedené s PLE esterasou poukazují na zajímavý fakt, že ačkoli volný ligand s terminálními esterovými substituenty byl metabolizován použitou esterasou (bylo pozorováno uvolnění acetátu), oba komplexy obsahující tento ligand nebyly touto esterasou štěpeny.

V této práci byly připraveny a zkoumány tři koordinační sloučeniny Fe(II), přičemž zkoumáním magnetických vlastností se v případě látky [Fe(L2)₂(NCS)₂]n (3) (L2 = 2,5-diethynylpyridinyl-3,4-ethylenedioxythiofen) potvrdila změna spinového stavu vyvolána změnou teploty, tedy jde o „spin crossover“ sloučeninu. Fotomagnetické experimenty potvrdily možnost přepínat spinový stav i působením světla. Studie byla také podpořena teoretickými výpočty typu DFT, TD-DFT a CASSCF objasňující magnetické a spektroskopické vlastnosti těchto látek.

V rámci této práce byly připraveny 3 strukturně nové ligandy L1-L3 odvozené od 17členného makrocyklického ligandu s pyridinovou a piperazinovou skupinou a jejich manganaté komplexy. Z výsledků rentgenostrukturní analýzy připravených komplexů bylo zjištěno, že koordinační číslo centrálního atomu manganu je 7 s tvarem koordinační geometrie nejvíce odpovídající pentagonální bipyramidě. Vazebné vzdálenosti Mn-N_alifatický v ekvatoriální rovině byly znatelně prodlouženy až na 2.61Å.

V této práci bylo zkoumáno chování biologicky perspektivního komplexu cis‑[PtI₂(NH₃)(pic)] (pic = 2-methylpyridin) v roztoku. Komplex cis‑[PtI₂(NH₃)(pic)] je dijodo analog klinicky studovaného léčiva na bázi platiny o složení cis-[PtCl₂(NH₃)(pic)] (pikoplatina). Experimentálně a teoreticky bylo prokázáno, že komplex cis‑[PtI₂(NH₃)(pic)] je, na rozdíl od pikoplatiny, v roztoku nestabilní a podléhá několika změnám, včetně uvolnění jeho N-donorového pic ligandu. Publikovaná zjištění komplikují plánované testování cytotoxicity studovaného Pt(II) dijodo komplexu.

V této práci byly zkoumány magnetické vlastnosti dvou šestijaderných koordinačních sloučenin [Gd₂Ni₆L4(μ₃-OH)₆(μ-OH)₂(CH₃CO₂)₂(μ-H₂O)₂(H₂O)₃(MeOH)]·8H₂O (1) a [Dy₂Ni₆L4(μ₃-OH)₄(μ-Cl)₂Cl₄(H₂O)₂(MeOH)₂]·2MeOH·4H₂O (2) se stejným ligandem – Schiffovou bází H₂L = 2-{[(2-hydroxy-3-methoxybenzyl)imino]methyl}fenol. Zkoumaní magnetických vlastností odhalilo dominantní feromagnetickou výměnnou interakci ve sloučenině 1 a sloučenina 2 byla identifikována jako jednomolekulový magnet. Studie byla podpořena teoretickými výpočty typu DFT a CASSCF vedoucími k objasnění výměnných interakcí a magnetické anisotropie v těchto komplexech.

V této přehledové práci jsou popsány vícejaderné biologicky aktivní komplexy platinových kovů ruthenia, rhodia, osmia a iridia, a to především látky obsahující zmíněné kovy v polosendvičovém strukturním typu komplexní částice. Vedle homometalických koordinačních sloučenin je v práci věnována odpovídající pozornost také sloučeninám heterometalickým, kombinujícím v komplexní částici Ru, Rh, Os a Ir s jinými kovy. Diskutován je vliv kovu na výslednou biologickou aktivitu analogických komplexů lišících se právě použitým centrálním atomem, nebo vliv počtu kovových center.

V této práci byly zkoumány magnetické vlastnosti dvou kobaltnatých komplexů s makrocyklickým ligandem N,N′-di-tert-butyl-2,11-diaza[3,3](2,6)pyridinophanem. Bylo zjištěno, že připravený 1D polymerní komplex je ve vysokospinovém stavu a má významnou magnetickou anizotropii. Avšak v případě dvoujaderného komplexu dochází ke změně spinového stavu působením teploty (T_1/2 = 321 K).

Letošní ročník Noci vědců se uskutečnil pouze distanční formou. Video, které popisuje jeden z výzkumných směrů katedry zabývající se jednomolekulovými magnety, lze do konce roku 2020 shlédnout na následující webové stránce.

Vysoce porézní nosiče jsou požadovaným výstupem tkáňového inženýrství. Porézní struktura zprostředkovává přenos vody a živin a vytváří vhodné prostředí pro buňky. V této práci byl studován porézní antibakteriální kolagenový nosič obsahující chitosan a selenové nanočástice jako antibakteriální činidlo. Přídavek antibakteriálních látek zvyšuje aplikační potenciál těchto materiálů pro použití na léčbu infekčních a těžce se hojících ran. Morfologie, vliv na otoky, biodegradace a antibakteriální aktivita těchto na kolagenu založeném materiálu byla systematicky studována s cílem sledovat vliv antibakteriálních aditiv. Aditiva měla viditelný vliv na morfologii, zadržování vody a stabilitu materiálu v přítomnosti kolagenázy. Dokonce i při koncentraci 5 ppm selenových nanočástic vykazují modifikované polymerní materiály inhibiční aktivitu vůči gram pozitivním bakteriím jako jsou Staphylococcus aureus, methicilin rezistentní S. aureus a S. epidermidis.

V této práci byly studovány měďnaté komplexy o složení [Cu(GL)(Cl)] (1–3, G = OMe, H a NO₂), s tridentátními Schiffovými bázemi (GL⁻) a koordinovaným chloridovým ligandem. Schiffovy báze byly připraveny monokondenzací ethylenediaminu a substituovaného salicylaldehydu, jejichž elektronové vlastnosti byly ovlivněny přítomností funkčních skupin (G). Sloučeniny byly charakterizovány v pevném stavu pomocí synchrotronové rentgenové difrakce. In vitro testy byly provedeny na maligních buněčných liniích. Všechny látky vykázaly tvorbu intracelulárních reaktivních forem kyslíku a interkalaci do DNA. Nejefektivnější byl komplex 3 (NO₂), který má nejvyšší protinádorovou aktivitu vůči buňkám rakoviny prsu  MDA-MB-231

V této práci byli zkoumány magnetické vlastnosti dvou kobaltnatých komplexů s 1,1′-ferrocenediyl-bis(difenylfosfínovými) metalo-ligandy. Bylo zjištěno, že připravené sloučeniny vykazovaly chování polem indukovaných jedno-iontových magnetů s dominantní Orbachovou relaxací magnetizace. U jedné sloučeniny byly prozkoumány možnosti její depozice ve formě tenkých vrstev na různé povrchy.

V rámci práce byl za pomoci lineární pumpy připraven 17členný piperazinový makrocyklický ligand L_diProp (1,5,13,17,22-pentaazatricyklo[15.2.2.17,11]dokosa-7,9,11(22)-trien) s velkým výtěžkem. Dále byl připraven a detailně charakterizován manganatý, železnatý, kobaltnatý a nikelnatý komplex obecného složení [MnL_diProp(ClO₄)₂] (1), [FeL_diProp(CH₃CN)](ClO₄)₂ (2), [CoL_diProp(CH₃CN)](ClO₄)₂ (3) a [NiL_diProp](ClO₄)₂ (4). Rentgenová strukturní analýza potvrdila, že manganatý komplex 1 má koordinační číslo 7 a geometrii trigonálního prismatu s přidaným vrcholem, železnatý a kobaltnatý komplex 2 a 3 mají koordinační číslo 6 s geometrií trigonálního prismatu a nikelnatý komplex 4 má koordinační číslo 5 tvarem odpovídající čtvercové pyramidě. Snižování koordinačního čísla je doprovázeno zkrácením vzdálenosti M–N a větším otočením piperazinového kruhu vůči ekvatoriální rovině. Magnetická měření prokázala středně velkou (4) a velkou (2 a 3) magnetickou anizotropii (vyjádřeno parametrem axiálního štěpení v nulovém magnetickém poli D(Ni) = 9.0 cm^–1, D(Fe) = –14.4 cm^–1, D(Co) = –25.8 cm^–1, společně s poměrně velkou rombicitou). Kobaltnatý komplex 3 vykazoval chování polem indukovaného magnetu, které bylo popsáno kombinací dvou relaxačních procesů (Ramanů a přímý nebo Orbachův a přímý). Získaná data byla výrazně podpořena teoretickými CASSCF výpočty. Změna koordinačních čísel a geometrií studovaných komplexů první přechodné řady může být způsobena flexibilitou a spíše větší 17člennou makrocyklickou kavitou ligandu L_diProp.