Obor Molekulární a buněčná biologie poskytuje široký biologický základ s důrazem na poznávání živých systémů na molekulární a buněčné úrovni. Zahrnuje teoretické přednášky z oblasti obecné biologie, buněčné biologie, molekulární biologie, genetiky, chemie a farmakologie, které jsou doplněny bloky praktických cvičení zaměřených na poznání molekulárně-biochemických technik a jejich aplikací, včetně využití informačních technologií.

Absolvent bakalářského sudijního oboru "Molekulární a buněčná biologie" je základním vzděláním biolog s výrazně rozšířenými znalostmi z molekulární biologie, buněčné biologie a biochemie. Je profilován pro aplikaci moderních instrumentálních metod a molekulárně biologických technik. Je vybaven potřebným rozsahem věcných i metodických poznatků v oboru, jež mu nabízí široké odborné uplatnění především na pozici vysokoškolsky vzdělaného laboranta v laboratořích lékařských, farmakologických, biotechnologických, zemědělských i potravinářských institucí a v aplikovaném či základním výzkumu. Obsah a zaměření jeho bakalářského programu mu též umožňuje prostupnost do magisterského studia.

BIOLOGIE se základy CHEMIE v rozsahu učiva gymnázia (písemný test, poznávací test)

Podmínky pro prominutí přijímací zkoušky: průměr klasifikace na střední škole z biologie a chemie menší nebo roven 2,00 a účast v celostátním kole biologické olympiády.

Doporučené materiály pro přípravu na přijímací zkoušky:
Kincl, L., Chalupová, V., Bičík, V. (1997) Biologie. 1583 testových otázek a odpovědí. Rubico, Olomouc.

Získání 180 ECTS kreditů, složení státních závěrečných zkoušek a obhájení bakalářské práce.

Seznam předmětů bakalářského studia MBB 2016.pdf

Veškeré přednášky a základní studijní litratura jsou vedeny v českém jazyce.

U studentů se předpokládá schopnost práce s cizojazyčným textem (angličtina) při zpracovávání témat v rámci odborných seminářů, bakalářských a diplomových prací.

1. Buněčná biologie
   Chemické složení buňky, látková přeměna. Získávání energie, biosyntéza, energetika. Enzymy a jejich role v buňce, katalýza. Struktura membrán, přenos látek přes membrány. Energie z mitochondrie, dýchání, oxidativní fosforylace. Energie z chloroplastu, fotosyntéza. Syntéza, třídění a transport proteinů. Vnitrobuněčné oddíly, cytoskelet. Buněčné dělení a jeho kontrola. Komunikace mezi buňkami, tkáně, diferenciace. Receptorová teorie, receptory, ligandy. Metabolizmus xenobiotik, farmakokinetika. Jaderné a steroidní receptory. Buněčná signalizace, signální molekuly. Neuron, neurotransmitery, serotoninergní systém.
2. Obecná genetika
   Principy mendelistické dědičnosti. Klasická genetická analýza. Chromozomální teorie dědičnosti. Genové interakce. Vazba vloh, rekombinace a mapování chromozomů. Genetická determinace pohlavnosti. Kvantitativní genetika. Materiální podstata genu. Genové, chromozomové a genomové mutace. Příčiny spontánní a indukované genetické proměnlivosti. Exprese a penetrance genu. Mimojaderná dědičnost. Populační genetika. Genetika a evoluce. Genetika chování. Genetika člověka.
3. Obecná biologie
   Vznik a vývoj života na Zemi, charakteristika a datování hlavních událostí fylogeneze. Strukturovanost živých systémů, prokaryotní a eukaryotní buňka a jejich evoluce. Evoluce, anatomie a funkce tkání, pletiv, orgánů a orgánových soustav, sexuální a asexuální reprodukce organizmů. Ontogeneze a fylogeneze organizmů, biologické říše, jejich stručný systém, evoluční vztahy hlavních taxonomických skupin uvnitř říší. Hlavní evoluční teorie, speciace, molekulární taxonomie a molekulární datování.
4. Molekulární biologie
   Struktura, funkce a význam nukleových kyselin a proteinů. Genom prokaryot a eukaryot. Klasifikace prokaryotního a eukaryotního genomu. Mutace a rekombinace. Replikace genomu a její regulace. RNA interference. Exprese genetické informace a její regulace. Genetické a genomové mapy, knihovny. Mobilní genetické elementy. Metody analýzy genomu a jejich aplikace. Rekombinantní DNA.

Navazující magisterský obor Molekulární a buněčná biologie je samostatný biologický obor zaměřený na studium genetických a molekulárně-biologických procesů a jejich interakcí probíhajících nejen na úrovni buňky, ale i na úrovni celého organismu. Zahrnuje nejprogresivněji se rozvíjející oblasti biologie - teoretické přednášky z oblasti genetiky, buněčné biologie, molekulární biologie, genomiky, proteomiky, onkogenetiky a toxikologie. Výuka obsahuje i praktická cvičení zaměřená na zvládnutí specializovaných high-tech postupů využívaných v molekulární biologie a chemii.

Studenti jsou připravováni jak k samostatné vědecko výzkumné práci, tak k samostatné vědecko-organizační činnosti.

Absolvent magisterského studia oboru Molekulární a buněčná biologie má široké obecně biologické vzdělání s výrazným zaměřením na molekulárně biologickou, molekulárně genetickou, cytogenetickou a buněčnou oblast. Je profilován k samostatné vysoce odborné práci na kvalitní metodické úrovni a s moderními instrumentálními prostředky. Je schopen vědecko-výzkumné činnosti v oboru. Uplatní s ve vedoucích funkcích v diagnostických a výzkumných laboratořích, v lékařství, v zemědělství, v potravinářství, v biotechnologiích i ve vědecko výzkumné činnosti v základním i aplikovaném výzkumu. Je schopen navrhnout, zorganizovat a realizovat složité diagnostické postupy, přiměřeně komunikovat se spolupracovníky a adekvátní formou prezentovat výsledky své práce. Je připraven k případnému doktorandskému studiu.

Seznam předmětů navazujícího magisterského studia MBB 2015/2016

Rozsah bakalářské zkoušky oboru Molekulární a buněčná biologie (molekulární biologie, genetika, buněčná biologie, obecná biologie).

1. Biologie rostlinné a živočišné buňky
   Membránový a cytoskeletální princip funkční organizace buňky. Kompartmentace buňky. Buněčný cyklus a jeho kontrolní body. Regulace organizace mitotického aparátu. samoorganizační principy v buňce. Cytoskeletální proteiny a molekulové motory. Membránové domény a buněčná signalizace. Mitogeny aktivované kinázy, signalizační kaskády. Organizace cytokinetického aparátu. Jádro, jaderný skelet a regulace transkripce. Molekulárně biologické principy prostorové paměti v buňkách. Molekulárně buněčné mechanismy programované smrti buňky. Nejdůleľitější typy onkogenů a signalizační dráhy jejich aktivace. Cytoskeletární proteiny v onkogenezi. Neúplné buněčné cykly.
2. Molekulární genetika
   Genomy prokaryot a eukaryot. Typy sekvencí DNA. Transkripce. Syntéza a modifikace RNA. Proteosyntéza. Regulace genové exprese. Replikace genomu. Mutace. Rekombinace. Evoluce genomů. Fylogenetická analýza na úrovni genomů. Genetická informace subbuněčných organismů. Replikační a reprodukční strategie virů a viroidů.
3. Molekulární genomika
   Genetické mapování. Molekulární markery. Fyzické mapování. Knihovny DNA. Sekvenování genomů. Bioinformatika. Izolace genů. Určování funkce genů. Srovnávací genomika. Interakce protein-DNA. Funkční genomika.
4. Proteomika
5. Molekulární toxikologie
   

Doktorské studium molekulární a buněčné biologie je určeno absolventům navazujícího magisterského studia molekulární a buněčné biologie a dalších příbuzných chemických a biologických oborů.

Doktorandi získají rozsáhlé a hluboké teoretické znalosti a praktické dovednosti ve všech oblastech molekulární a buněčné biologie; se zaměřením zejména na interakce xenobiotik a léčiv se systémy metabolizující léčiva v lidských buňkách, mechanismy regulace biotransformačních systémů, analýzu vztahu struktury molekul a jejich biologické aktivity, molekulární biologie genů a jejich expresi v modelových organizmech, genomické a cytogenetické přístupy ve vývoji a charakterizaci moderních obilovin, studium interakce rostlina – patogen na molekulární úrovni, organizaci organizmů na buněčné úrovni a jejich interakci s cizorodými agens.

Molekulární a buněčné přístupy jsou kombinovány s přístupy mikrobiologickými, fytopatologickými, genetickými, biochemickými, farmakologickými a toxikologickými.

Nedílnou součástí studia je využívání molekulárně biologických databází a analýza dat pomocí bioinformatických nástrojů. Katedra buněčné biologie a genetiky má ve všech těchto směrech dlouholeté zkušenosti a bohatou partnerskou spolupráci, která umožňuje doktorandům studovat část problematiky na specializovaných pracovištích v ČR i v zahraničí (např. Francie, Německo, USA, Rakousko, Slovensko). 

Absolvent disponuje rozsáhlými znalostmi včetně nejnovějších vědeckých poznatků a hypotéz z molekulární a buněčné biologie a dalších příbuzných oborů, jako jsou genetika, biochemie, molekulární farmakologie a toxikologie.

Studium je koncipováno tak, aby absolvent byl maximálně adaptabilní a dokázal se orientovat ve stávajících i v nových trendech oboru, které bude přinášet postupující doba. Bude ovládat širokou škálu moderních experimentálních technik na molekulární a buněčné úrovni, včetně technik instrumentální analýzy biologických vzorků s kritickým hodnocením získaných výsledků včetně statistické analýzy a testování validity modelů. Bude se orientovat v moderních informačních technologiích a získávat a zpracovávat nejnovější vědecké informace z mezinárodních elektronických databází. Znalosti jsou u něho na takové úrovni, že dokáže běžně komunikovat, sepisovat a prezentovat výsledky s použitím patřičného softwarového vybavení. Též bude schopen samostatně plánovat výzkumnou činnost v soutěživém prostředí grantových systémů.

Absolventi se uplatní v další akademické kariéře na vysokých školách, jako pracovníci státních anebo soukromých výzkumných laboratoří v ČR i v zahraničí. Mohou úspěšně plnit úkoly v laboratořích se zaměřením na humánní a veterinární medicínu, farmacii, zemědělství, biotechnologii a oborech ochrany životního prostředí. Mají všechny předpoklady stát se vedoucími a organizačními pracovníky výzkumných týmů.

Uchazeč o doktorské studium oboru molekulární a buněčná biologie musí být absolventem navazujícího magisterského studia přírodovědného nebo lékařského směru univerzity nebo jiné (např. technické) vysoké školy s biologickým, chemickým či biochemickým zaměřením. Formální požadavky a potřebné doklady jsou součástí studijních předpisů Univerzity Palackého v Olomouci a její Přírodovědecké fakulty. Uchazeč by měl mít přiměřené laboratorní zkušenosti a prokázat aktivní znalost odborné angličtiny. Znalosti jsou prověřeny formou vstupního pohovoru, který je součástí přijímacího řízení. Součástí přijímacího řízení je i určení školitele a sestavení studijního plánu.

Uchazeč by měl prezentovat svou představu řešení tématu studia. Uchazeč ze zahraničí musí prokázat, že jeho vzdělání odpovídá požadavkům magisterského stupně studia na českých vysokých školách, že je schopen komunikovat v anglickém nebo českém jazyce a má odpovídající finanční zajištění (stipendium). 

A) Společný základ

1. Management vědy a výzkumu (PRF/PGS00)
2. Vědecko výzkumná stáž (PRF/PGS01)
3. Anglický jazyk pro doktorské studium (VCJ/PGSAJ)

B) Povinné předměty

1. Molekulární a buněčná biologie (KBB/PGSA1)

C) Volitelné předměty

1. Genetika (KBB/PGSB1)
2. Toxikologie (KBB/PGSB3)
3. Molekulární farmakologie (KBB/PGSB4)
4. Molekulární fyziologie rostlin (KBB/PGSB5)
5. Genomika (KBB/PGSB6)
6. Biochemie (KBC/PGSB9)

D) Státní závěrečná zkouška

1. Státní doktorská zkouška (KBB/PGSZZ)

• Pedagogická činnost – aktivní zapojení do výuky praktických cvičení.
• Zahraniční stáž – v trvání min. 3 měsíce.
• Publikační činnost – min. 2 prvoautorské vědecké články na téma disertace v impaktovaných časopisech.
• Zapojení do grantových projektů - student je zapojen do výzkumné problematiky a projektů svého školitele. Nad rámec státem garantovaného stipendia dostane student mzdu ve výši 50% úvazku (resp. ekvivalent ve stipendiu).
• Zkoušky – student je povinen v souladu se studijním plánem složit předepsané zkoušky.