Dnes si připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Tento den upozorňuje na význam role žen ve výzkumu a na podporu jejich zapojení do vědeckých oborů. I na přírodovědecké fakultě přitom působí řada talentovaných vědkyň. Patří mezi ně například dvě studentky botaniky Věra Kafková a Martina Ticháčková, které se věnují výzkumu polyploidie rostlin, objevují nové druhy pro území České republiky a zároveň popularizují přírodní vědy mezi veřejností.
Jaké oblasti se věnujete ve své vědecké práci?
VK: Působím na katedře botaniky a ve své diplomové práci zkoumám, zda se na silně sešlapávaných stanovištích v městském prostředí ve srovnání s méně zatěžovanými lokalitami častěji vyskytují polyploidní rostliny, tedy rostliny se zvětšeným počtem chromozomových sad. Máme hypotézu, že na náměstích a frekventovaných ulicích bude podíl polyploidních rostlin vyšší než například v parcích nebo podél méně využívaných cest.
MT: Ve své vědecké práci se zabývám také polyploidizací, konkrétně ekologickými důsledky polyploidizace u česneku ořešce. U tohoto druhu se přednostně věnujeme dvěma cytotypům – diploidnímu a triploidnímu, které máme předběžně zmapovány. Zajímavé je, že se tyto cytotypy setkávají především na hranici Česka a Slovenska, částečně i v Maďarsku. V rámci výzkumu cestuji po střední Evropě a pořizuji fytocenologické snímky, tedy soupisy veškerých rostlinných druhů na lokalitě. Následně vyhodnocuji, zda se vegetace a ekologické nároky mezi jednotlivými cytotypy liší.
Co vás přivedlo ke studiu botaniky?
VK: O botaniku jsem se začala zajímat už na základní škole, kdy jsme v šesté třídě vytvářeli povinný herbář. Tato práce mě velmi bavila a postupně mě přivedla k rozhodnutí věnovat se rostlinám i nadále. Baví mě pobyt v přírodě i objevování druhové rozmanitosti rostlin, které jsou kolem nás.
MT: O botaniku jsem se začala postupně zajímat už na základní škole. Bavily mě akce zaměřené na poznávání rostlin a přírody obecně. Později jsem studovala ekologii a životní prostředí, kde se můj vztah k botanice ještě prohloubil. Na začátku studia jsem objevila projekt iNaturalist, online platformu a aplikaci pro určování, mapování a sdílení pozorování rostlin, živočichů a hub. Díky němu jsem měla chuť učit se nové druhy, více pozorovat okolí a zlepšovat se v určování. Už tehdy jsem se těšila, až budu moci botaniku studovat samostatně a více do hloubky na vysoké škole.
V loňském roce Věra Kafková objevila 19 druhů rostlin, které dosud nebyly v České republice zaznamenány. Za mimořádný floristický objev získala Cenu Víta Grulicha od České botanické společnosti. Byl tento objev náhodný?
VK: K tomuto objevu došlo během mé bakalářské práce, jejíž téma navrhl můj školitel. Věnovala jsem se floristickému průzkumu širšího centra Olomouce a samotné mapování mě velmi bavilo. Terénní výzkum je vždy do určité míry nepředvídatelný. Nález nových druhů rostlin pro mě byl spíše nečekaným bonusem. Rozhodně jsem s tím předem nepočítala.
S Věrou připravujete společnou akci pro veřejnost. Můžete ji přiblížit?
MT: Na platformě iNaturalist jsme velmi aktivní a práce s ní nás opravdu baví. Dnes hraje důležitou roli také v soutěži občanské vědy City Nature Challenge, zaměřené na mapování městské biodiverzity. Napadlo nás proto ji více popularizovat a zapojit do ní širší veřejnost, především mladé lidi a děti. Rády bychom je motivovaly k tomu, aby vyrazili ven do přírody, objevovali nové druhy a učili se je poznávat. Velkou inspirací pro nás bylo i to, že Věra objevila 19 nových druhů. Je to důkaz, že kdokoliv z nás může objevit cokoliv nového.
V čem soutěž spočívá?
MT: Akce proběhne poslední víkend v dubnu na území Olomouce. Účastníci budou moci fotografovat různé organismy – rostliny, živočichy i houby a nahrávat je na platformu iNaturalist. Systém poté vyhodnotí počet zaznamenaných druhů i aktivitu jednotlivých účastníků. Výsledkem může být přehled druhové rozmanitosti v daném území, který je možné porovnávat s dalšími městy zapojenými do stejné výzvy. Cílem je nejen sběr dat, ale především probuzení zájmu o přírodu a občanskou vědu.