Klíčové směry výzkumu

Přírodovědecká fakulta se zásadně podílí na výzkumu celé univerzity a výrazně přispívá k jejímu stále se zlepšujícímu hodnocení v mezinárodních žebříčcích vysokých škol. Například v mezinárodním žebříčku Nature Index se v roce 2016 skvěle umístila olomoucká chemie. Zaznamenala raketový vzestup - meziročně o 61,4 procenta – a v tuzemském srovnání se dostala na třetí příčku za Akademii věd ČR a Univerzitu Karlovu. Výrazný posun mají za sebou i vědy o živé přírodě. Díky přírodovědcům nejstarší moravská univerzita zabodovala i v mezinárodním hodnocení univerzit CWTS Leiden Ranking 2016. Co do citovanosti studií v něm patří Univerzitě Palackého mezi tuzemskými vysokými školami první pozice.
Špičkovými úspěchy, které snesou i světové srovnání, se mohou pochlubit zdejší vědecká centra - Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů. Vědecké práci se ale daří i na jednotlivých katedrách. Fyzikální chemik Michal Otyepka získal pro univerzitu první prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC), jeho řešení odstartovalo v červnu 2016. Na přírodovědecké fakultě a RCPTM působí i nejcitovanější tuzemský vědec Pavel Hobza, který opakovaně figuroval v prestižním seznamu nejcitovanějších vědců světa společnosti Thomson Reuters.

Matematika a informatika

Vědci se zaměřují hlavně na teoretickou a výpočetní analýzu matematických modelů, rozvoj strukturální teorie algebraických a geometrických systémů. Aktivní výzkum se odehrává v oblasti diferenciálních rovnic a dynamických systémů, aplikované statistiky, fuzzy množin nebo vícehodnotové a kvantové logiky. V informatice se řeší zejména otázky teoretické informatiky, logiky a nové metody analýzy a zpracování dat, zdejší informatici patří v mezinárodním měřítku k předním pracovištím v oblasti teoretických základů a algoritmů pro relační data.

Fyzika

Odborníci soustředí pozornost zejména na základní výzkum v oblasti kvantové optiky, přenosu a zpracování informací, studium vlastností nových materiálů, především nanočástic, a studium účinků fyzikálních faktorů na biologické objekty. Na katedře optiky vznikají návrhy kvantových hradel, tedy základních obvodů pro kvantové zpracování informace a kvantové počítání. Výzkumníci Společné laboratoře optiky a RCPTM vyvíjejí speciální celooblohové kamery a zrcadla do teleskopů pro observatoře nové generace a účastní se i projektu ATLAS-CERN. Biofyzikální pracoviště se věnuje studiu fotosyntézy a tvorby lidského hlasu.

Chemie

Výzkum se zaměřuje především na syntézu nových sloučenin a materiálů s nejrůznějším aplikačním potenciálem, aplikaci a vývoj metod pro detekci a identifikaci látek, zkoumání jejich struktury i vlastností. Vědci vyvíjejí nové komplexní sloučeniny přechodných kovů, které by se mohly uplatnit v humánní medicíně jako léčiva s protinádorovými, antibakteriálními, antivirovými a dalšími účinky. Věnují se i vývoji nových materiálů s magnetickými vlastnostmi, které v budoucnu mohou být například základem médií pro záznam dat. Významnou součástí výzkumu s širokou škálou uplatnění od molekulární elektroniky až po medicínu je studium a vývoj nanomateriálů, především na bázi grafenu, a studium struktury biomakromolekul. Vznikají zde i nové metody pro detekci a indetifikaci celé řady sloučenin, například produktů metabolismu léčiv a drog či látek znečišťujících pitnou vodu nebo potraviny.  

Biologie a ekologie

Biologické a ekologické obory zahrnují širokou paletu výzkumných směrů s interdisciplinárním přesahem. Botanici se věnují například taxonomii a ekologii rostlin, řas a sinic, biotechnologickým aplikacím, genetice rostlin či vlivu stresových a patologických faktorů. Zoologové vykazují výborné výsledky v oblasti studia speciace a hybridizace, fylogeneze brouků a evoluce hnízdního parazitismu. V oblasti ekologie a životního prostředí se rozvíjí výzkum populační dynamiky savců, krajinné ekologie a procesů v zemědělské krajině a půdě a v ochranářské biologii bezobratlých. Buněční biologové a genetici se zaměřují na monitoring a screening látek, jež způsobují mezilékové interakce či vedou k poruchám hormonálního řízení organismu, a sledují rovněž  biologickou aktivitu látek s protinádorovým účinkem. Významné jsou také práce o rostlinných hormonech a jejich fungování na molekulární a buněčné úrovni.

Vědy o Zemi

Výzkumníci pracují na projektech v široké škále geografických, geoinformatických a geologických disciplin. K hlavním směrům aplikovaného výzkumu patří modelování geografických jevů v GIS a bezkontaktní monitoring krajiny, problematika transformace české ekonomiky, zahraničních migrací a studium indikátorů rozvoje a udržitelnosti. Geoinformatici se řadí k tuzemské špičce v atlasové kartografii, věnují se i výzkumu čtení mapy pomocí technologie eye-tracking, která je založená na principu sledování pohybu lidských očí, a 3D tisku. Geografové se ve výzkumu orientují například na problematiku městského klimatu, obnovitelných zdrojů energie, hazardu a jiných sociálně-patologických jevů. U geologů patří ke stěžejním tématům výzkumu procesy transportu a sedimentace a historický vývoj kontaminace v říčním prostředí, badatelé se věnují ale celé řadě dalších oblastí. Výsledky jejich práce se pravidelně objevují v nejprestižnějších geovědních světových časopisech. Odborníci z katedry rozvojových a environmentálních studií se zaměřují zejména na  indikátory rozvoje a udržitelnosti, evaluace rozvojových intervencí, dopady politik vyspělých států na rozvojové země a vnitřní podmínky rozvojových zemí.

Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách kateder.