Debatu o plánovaném vysokoškolském ústavu sledovala zaplněná aula PřF

Rektor UP Jaroslav Miller, foto: Šárka Chovancová
pátek 12. říjen 2018, 20:30 – Text: Šárka Chovancová

Své představy o plánovaném vysokoškolském ústavu Czech Institute of Science and Technology (CIST) prezentoval ve čtvrtek odpoledne na setkání s akademickou obcí a veřejností rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller. Aula přírodovědecké fakulty byla zaplněna do posledního místa, bohatá diskuze trvala čtyři hodiny. Zazněly i argumenty děkana přírodovědecké fakulty Martina Kubaly, který má k projektu CIST vážné výhrady.

Vysokoškolský ústav by měl podle rektora zastřešit aktivity Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů i Ústavu molekulární a translační medicíny. Rektor chystaný projekt vysokoškolského ústavu zdůvodnil tím, že integrace trojice vědeckých center výrazně zvýší jejich konkurenceschopnost v evropské a globální grantové soutěži poté, co budou ukončeny dotace Operačního programu Výzkum vývoj vzdělávání a Evropských strukturálních a investičních fondů.

„My máme šanci vytvořit, pokud k tomu budeme svolní, v Olomouci něco, co má potenciál být vědecky nejúspěšnější institucí v oblasti biotechnologií, biomedicíny nebo chemie v širší střední Evropě,” uvedl ve svém vystoupení rektor Jaroslav Miller. Větší propojení výzkumu doporučil UP také audit Evropské asociace univerzit. Roztříštěnost výzkumu podle tohoto auditu brání jak vyšší míře excelence ve vědě, tak větším úspěchům v oblasti transferu technologií.

Děkan Martin Kubala pak ve své prezentaci upozornil, že vědecká centra v předchozích letech vznikla rozhodnutím fakultních akademických senátů na základě grantů z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Celkové investice do těchto center z dotačních programů i vlastních zdrojů přírodovědecké fakulty převýšily čtyři miliardy korun, často na úkor rozvoje jiných součástí fakulty. Katedry navíc do center převedly svůj majetek za nejméně 190 milionů korun.

Výzkumné skupiny ve vědeckých centrech mají podle Kubaly silné vazby na mateřské katedry, sdílí s nimi pracovníky i přístrojové vybavení, které je využíváno i při výuce. Pokud by vědecká centra byla vložena do plánovaného vysokoškolského ústavu CIST, tak to podle děkana bude mít za následek nejen zhoršení mezilidských vztahů, ale i problémy v řízení, propad přírodovědecké fakulty v žebříčcích a také výrazné zvýšení příspěvků kateder na chod centrálních jednotek, podle předběžných propočtů z 32 procent na 40 až 48 procent.

Fakulta se navíc již nyní nachází v ekonomicky obtížné situaci, neboť předchozí vedení po sobě zanechalo investiční závazky přesahující 100 milionů korun, které fakulta bude muset v následujících letech splácet. Dosavadní ekonomická data podle děkana Kubaly ukazují, že model řízení aplikovaný v centrech je mnohem méně produktivní než fungování kateder. Děkan zároveň zapochyboval, zda je vhodné tento model na univerzitě dále propagovat a vyzval k hledání a analýze alternativních řešení.

Otázky účastníků diskuze se často týkaly budoucnosti trojice univerzitních vědeckých center, která byla vybudovaná v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Někteří diskutující vyjádřili obavy ze zrušení těchto ústavů, pokud nebude projekt vysokoškolského ústavu uveden v život. Děkan Martin Kubala se proti tomu ohradil a přítomné ubezpečil, že infrastuktura vědeckých center ani jejich pracovníci rozhodně nejsou v ohrožení. „Já jsem nikdy neřekl, že chci zrušit centra,” uvedl doslovně. Další otázky se týkaly toho, co vlastně bude přínosem vzniku ústavu oproti stávajícím organizačním strukturám. Ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Marián Hajdúch odpověděl, že větší organizační jednotka bude mít větší šanci uspět v evropských grantových soutěžích, tomu oponoval proděkan přírodovědecké fakulty Ondřej Bábek, který uvedl statistiky ukazující, že většina ERC grantů přidělených na pracoviště v ČR putovala na běžné katedry a jen malá část přišla do velkých infrastruktur jako je např. CEITEC.

Čtvrtečního setkání se také zúčastnili ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ((ÚOCHB) Zdeněk Hostomský a ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, kteří projevili zájem o intenzivní spolupráci s plánovaným vysokoškolským ústavem Czech Institute of Science and Technology. „Stát na místě a konzervovat, je špatně. Nejde o to zda nebo kdy, ale jak," konstatoval Havlík.

Projekt CIST bude dál diskutován na akademických fórech jednotlivých fakult. Na přírodovědecké i lékařské fakultě byly zároveň zřízeny expertní týmy, které o záměru budou jednat s rektorem. Pokud předloží vlastní alternativu dalšího fungování těchto vědeckovýzkumných center, tak se jí bude vedení univerzity zabývat.  

Zpět