Unikátní 3D modely Apollonovy a Důlní grotty z Arcibiskupského zámku v Kroměříži vytvořil Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Modely navrhl, vytiskl a začlenil do nich světelné, vodní i další technické prvky připomínající původní barokní atmosféru. Na výběru a přípravě pravých minerálů pro osazení do modelů se podíleli Kamil Kropáč a Tomáš Lehotský z katedry geologie.
Arcibiskupství olomoucké v rámci spolupráce s Univerzitou Palackého oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott. Na jejich výsledné podobě Jan Brus úzce spolupracoval s Alenou Tobolkovou, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého, i s historičkou umění Janou Zapletalovou z Filozofické fakulty UP, která v loňském roce ametystovou výzdobu kroměřížských grott objevila.
Výsledkem je volná hypotetická rekonstrukce podoby grott na konci 17. století. Vychází ze současného stavu prostor i z historických pramenů a jejím cílem není vytvořit přesnou kopii konkrétního historického okamžiku, ale přiblížit návštěvníkům, jak mohly barokní jeskyně působit v době svého vzniku. Součástí modelů jsou proto světla imitující oheň, třpytivé minerály i funkční vodní prvky včetně fontány v Apollonově grottě. Ametysty jsou navíc nasvíceny optickými vlákny vedenými přímo za jednotlivé krystaly, takže se při změnách světla jemně rozzáří a třpytí.
3D technologie umožnily rekonstruovat podobu grott
Základem pro vznik modelů byly velmi detailní 3D skeny, které vytvořila společnost G4D a poskytlo Arcibiskupství olomoucké. Původní digitální model obsahoval přes 40 milionů trojúhelníků a před samotným tiskem jej bylo nutné výrazně zjednodušit a upravit pro fyzickou realizaci. Jan Brus následně navrhl vlastní nosnou konstrukci a už při přípravě modelů musel počítat s umístěním elektroniky, osvětlení, optických vláken i vodních prvků.
foto_sem_4
„Původní digitální model byl velmi detailní, takže největší část práce zabrala jeho úprava pro samotný tisk. Zároveň jsme od začátku nechtěli vytvořit jen zmenšeninu prostoru. Cílem bylo do modelů dostat i světlo, třpyt ametystů a vodní prvky, aby si návštěvník dokázal lépe představit, proč musely grotty na konci 17. století působit tak mimořádně,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Jednotlivé části modelů vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl 100 dní a při výrobě se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Poté následovala rozsáhlá ruční práce, od odstraňování podpor a lepení jednotlivých dílů až po instalaci výztuh, technologií a minerálů.
Pravé minerály vracejí grottám jejich třpyt
Právě skutečné minerály patří k výrazným prvkům celé realizace. Kamil Kropáč a Tomáš Lehotský z katedry geologie se podíleli na výběru a přípravě pravých krystalů ametystů, sádrovce a muskovitu pro následné osazení do modelů grott.
foto_sem_4
Geologickou část výstavy doplňuje vitrína, v níž si mohou návštěvníci prohlédnout minerály a horniny použité při výzdobě obou kroměřížských grott. Na první pohled zaujmou fialové krystaly ametystů, tabulkovité krystaly sádrovce, lupínky světlé slídy – muskovitu – nebo mléčně zbarvené opály. Horniny zastupují například pegmatity či granátovce.
Modely jsou od konce září k vidění v science centru Pevnost poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v expozici Do historie!. Na jaře 2027 se přesunou do Arcibiskupského zámku v Kroměříži, kde budou návštěvníkům přibližovat někdejší podobu grott, které v současnosti procházejí restaurováním.
