Přednáška o tom, jak fungují naše vnitřní hodiny a proč je nezdravé proti nim bojovat. Posluchač odejde vybaven argumenty, proč je přirozené, že pubescent chodí spát později než rodiče, a proč škola nemá začínat nesmyslně brzo. V případě zájmu panoptikum strašlivých nemocí spánku a možností  jejich terapie nejen léky.

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektor: Mgr. Jiří Voller, Ph.D.

Víme vůbec, co stárnutí je? Stárnou všechny organismy? Umí evoluční teorie stárnutí vysvětlit? Co je příčinou stárnutí?  Jak stárnou biomolekuly, organely, buňky, tkáň, orgány, organismy a populace? Umíme stárnutí měřit? Jaké fígle používají dlouhověké organismy? V čem se liší století lidé a kolika let se člověk vůbec může dožít? Bude někdy pilulka proti stárnutí? Klasické otázky biologie stárnutí a moderní pokusy na ně odpovědět.

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 45 nebo 90 minut

Lektor: Mgr. Jiří Voller, Ph.D.

Luminiscence je spontánní záření pevných nebo kapalných látek. Na některé druhy luminiscence narazíme každý den (elektroluminiscence LED diod, fotoluminiscence zářivek či katodoluminiscence televizní obrazovky), jiné jsou méně časté (triboluminiscence vyvolaná působením tlaku, radioluminiscence vyvolaná ionizujícím zářením). V rámci přednášky si budeme povídat převážně o bioluminiscenci, což je chemiluminiscence pocházející ze živých organizmů. Vysvětlíme si, jak bioluminiscence funguje, a ukážeme si, že nesvítí jenom světlušky.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektor: Mgr. Marek Rác, Ph.D.

Studenti si rozšíří poznatky o mykorhizní symbióze a zjistí, jak spolu komunikují celá společenstva rostlin pomocí houbových vláken. Dozvědí se, jak pod zemským povrchem probíhá distribuce živin mezi houbami a rostlinami, jak je toto křehké soužití pro mnohé organismy limitující pro život. Účastníci si uvědomí nutnost ochrany přírody a také jak lze uplatnit mykorhizní symbiózu v praxi ke zvýšení výnosů plodin nebo při obnově poničených lokalit.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: Mgr. Martina Oulehlová, Ph.D.

Studenti se dozvědí zajímavé informace o způsobu života masožravých rostlin z celého světa včetně druhů žijících ve volné přírodě České republiky. Součástí přednášky bude prezentace živých masožravých rostlin z kolekce katedry botaniky a ukázka různých typů lapacích pastí. Účastníci se dozvědí, jaké organismy se mohou stát kořistí masožravek a zda by byly tyto rostliny schopné přežít i bez polapené kořisti.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: Mgr. Martina Oulehlová, Ph.D.

Jak vypadá příroda a jak žijí lidé na místech, kde teplota v zimě klesá až k ˗70˚C ? Kde se nachází „pól chladu“ severní polokoule? Je Sibiř skutečně nejchladnější místo severu? Jak to, že i na místech, kde byly naměřeny nejnižší teploty na sever od rovníku, rostliny rostou a živočichové (vč. lidí) víceméně „normálně“ žijí?

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektor: RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph.D.

Díky své schopnosti uchovávat a přenášet genetickou informaci je DNA patrně nejvýznamnější biomakromolekulou. Během mnoha studií bylo potvrzeno, že DNA v jádře nádorových buněk je biologickým cílem platinových léčiv. Platinové komplexy jako cisplatina a její analoga jsou velmi účinná chemoterapeutika používaná k léčbě rakovinových onemocnění. Protinádorové účinky těchto sloučenin kovů jsou spojeny s jejich vazbou na molekuly DNA. Tato vazba způsobuje strukturní změny DNA, které ovlivňují životnost nádorových buněk a v konečném důsledku mohou vést až k buněčné smrti. V rámci přednášky se studenti seznámí se složkami, strukturou a základními vlastnostmi DNA. Dále zazní informace o formách vyšší organizace DNA jako chromozomy, nukleozomy, chromatin. Stručně bude zmíněna také historie objevu DNA. Pro zajímavost se posluchači také dozví o DNA jako biologickém cíli protinádorových léčiv na bázi platiny.

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: Mgr. Jitka Prachařová, Ph.D.

Šíření elektrických signálů si především spojujeme s neurony a nervovou soustavou živočichů. I přesto, že rostliny žádnou nervovou soustavu nemají, jsou schopné šířit elektrické signály prostřednictvím vodivých cévních svazků. Generují je v odpovědích na různé formy stresu, především tokové, které způsobují poškození pletiva (např. býložravými organismy). Díky jejich šíření z místa poškození, elektrické signály v rostlinách aktivují obranné mechanismy v celé rostlině a tím chrání nepostihnuté orgány proti dalšímu invazivnímu poškození. Najnovější výzkumy ukázaly výraznou podobnost rostlinných a živočišných elektrických signálů, například jejich aktivaci prostřednictvím neurotransmiteru glutamátu nebo jejich inhibici látkami anestetické povahy.

Lektor: doc. Mgr. Andrej Pavlovič, Ph.D.

Přednáška je zaměřena na představení sinic a řas jako klíčových organizmů v evoluci a formování dnešní podoby života na Zemi. Biologie sinic a řas skrývá celou řadu zajímavých charakteristických vlastností, jejichž znalosti mají poměrně široký vliv na utváření životního prostředí. Jak sinice, tak řasy jsou významnými primárními producenty. Jejich populace můžeme sledovat v mikroskopu, stejně tak i pouhým okem obrovské porosty podmořských lesů chaluh. Sinice a řasy produkují řadu látek, které hrají významnou roli v ekosystému. Některé mají praktické využití, jiné naopak představují velké nebezpečí. Člověk se za tisíciletí své historie naučil sinice a řasy využívat, přičemž tempo využití v posledních dekádách velmi zrychluje. Na přednášce zazní významné kapitoly z biologie sinic a řas. Budou prezentovány ukázky taxonů a jejich význam pro člověka, zejména s ohledem na biotechnologii, potravní řetězce a ochranu přírody.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 nebo 90 minut

Lektor: doc. RNDr. Petr Hašler, Ph.D.

Seznámení s historií genetických manipulací, metodikami příprav GMO, klady a zápory využívání GMO včetně rizik, metodami detekce GMO a s legislativou vztahující se ke GMO.

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 90 minut

Lektor: doc. RNDr. Vladan Ondřej, Ph.D.

Imunitní systém patří spolu s nervovou a endokrinní soustavou k tzv. homeostatickým systému, které neustále hlídají fyziologickou rovnováhu našeho těla. Dokáží nejen rozpoznat vnější i vnitřní "nepřátele" a rizika, která naše tělo ohrožují, ale umí před nimi naše tělo velmi účinně bránit. Samotný imunitní systém je k tomu vybaven armádou buněk s unikátní rozlišovací schopností a mnoha velmi rafinovanými nástroji. Jak to už ale bývá, čím jsou věci složitější, tím snadněji se mohou pokazit a tím napáchat větší škody. Totéž platí i o našem zdánlivě dokonalém imunitním systému. V přednášce se posluchači interaktivní formou seznámí se základními principy fungování imunitní soustavy, vyzkouší si, jaké to je být "dobře vychovaným" nebo naopak "nevychovaným" imunocytem. Dále se např. dozví jak spolu souvisí alergie, cukrovka a zánět,  proč se (ne)máme bát chřipky či koronaviru a co spojuje náš mozek, střeva a dobrou náladu.  

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D.

Mozek můžeme považovat za "centrální počítač", který řídí celé naše tělo. Desítky miliard neuronů fungují jako (ne)dokonalá informační síť. Ve zlomku sekund jsou schopny přijmout a vyhodnotit současně tisíce informací přicházející z vnějšího i vnitřního prostředí. Náš mozek si dokonce poradí i s neúplnými informace. Na druhé straně nás dokáže klamat, vyvolávat v nás falešné pocity a někdy nám "odmítne" poskytnout informace úplně. Posluchači se interaktivní formou seznámí se základními principy fungování mozku, dozví se, jak mohou svým neuronům prospět a co jim naopak škodí a jak si např. zapamatovat zdánlivě nezapamatovatelné. O fungování mozku toho již mnoho víme, ale řada procesů zůstává stále obestřena záhadou a kdo ví, zda budou kdy objasněny když k jejich zkoumání používáme tentýž orgán, který se snažíme poznat.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D.

ÚVOD DO TOXIKOLOGIE:
Kdy je rostlina jedovatá, historie travičství, fytotoxiny (rostlinné jedy) – chemické složení, toxikokinetika (cesta jedu organismem), účinky fytotoxinů na lidský organismus, alergie, fotosenzibilita, příklady praktického využití rostlinné toxikologie, prevence otrav, první pomoc při otravách.
PŘEHLED VYBRANÝCH NEBEZPEČNÝCH JEDOVATÝCH ROSTLIN:
Botanická charakteristika, důležité determinační znaky, obsahové fytotoxiny a jejich účinky.
Přednáška je koncipovaná jako jednohodinová, popř. podrobnější, jako dvouhodinová. Všechny popisované rostliny jsou ilustrovány na barevných fotografiích.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut nebo 90 minut SŠ, 45 minut ZŠ

Lektor: PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr.

V přednášce budou žáci seznámeni s metodami a jednotlivými typy hiporehabilitace - jak lze pomocí pohybu koňského hřbetu pomoci klientům s tělesným postižením, pomocí sounáležitosti s koněm pomoci klientům s mentálním postižením či duševním onemocněním, pomocí aktivit s využitím koní napomáhat dětem se specifickými poruchami učení; ale i jak zachovávat při tak těžkém úkolu tělesnou a psychickou pohodu (welfare) koně.

Lektorka: doc. RNDr. Barbora Mieslerová, Ph.D.

Účastníci nahlédnou pod pokličku jedovatým a léčivým rostlinám, které jsou na této planetě již miliony let. Dozví se, jak tenká je hranice mezi jedovatými a léčivými rostlinami, uvidí, jak vypadají semena nejjedovatější rostliny světa a co mají dělat v případě otravy. Zazní důležité informace o léčivých látkách na řadu onemocnění, které lidem mohou rostliny poskytnout. Studenti zjistí, které rostliny pomohou a kterým se naopak raději vyhnout.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: Mgr. Martina Oulehlová, Ph.D.

Přednáška je zaměřena na komplexní vliv ionizujícího záření na jedince, ekosystém a společnost. Dále budou představeny zdroje ionizujícího záření a to jak přírodní povahy, tak zdroje vzniklé lidskou činností. U těchto zdrojů budou diskutovány přínosy pro člověka a společnost, ale i rizika plynoucí z jejich využívání a problémy, které již s provozem umělých zdrojů ionizujícího záření v minulosti vznikly.

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 90 minut

Lektor: doc. RNDr. Vladan Ondřej, Ph.D.

Mikroskopické houby mohou potrápit člověka nepříjemným onemocněním, ale některé i tím, že infikují rostliny a způsobují významné ztráty úrody, což v minulosti vedlo např. k hladomorům. Při pozorném pohledu najdeme i na zahrádce či v parku na rostlinách mikromycety, které pak odhalí svou pravou krásu pod mikroskopem.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: doc. RNDr. Michaela Sedlářová, Ph.D.

Díky technickému pokroku, jednak v podobě nejrůznějších zařízení (např. miniaturní dataloggery měřící teplotu, malé mikrokamery do ptačích budek, dlouhoběžná videa pro pozorování přirozených hnízd, fotopasti, vysílačky, geolokátory, RFID čtečky a čipy), ale i moderních genetických a statistických metod (analýzy rodokmenů, paternity, pohlaví mláďat, kandidátských genů pro různá chování) se v posledních letech podařilo odhalit mnoho tajemství ze života ptáků. Otázky, na které tedy už známe alespoň částečnou odpověď, tak zahrnují například: Jaký je rodinný život ptáků? Jsou si samec se samicí věrní? Jak rodiče krmí mláďata, kdy jsou mláďata vyváděná a co po vyvedení dělají? Kdy se tažní ptáci rozhodnou odletět na zimoviště, jakým způsobem a jak rychle letí a kam až doletí? Jací jsou nejčastější predátoři ptačích hnízd, jak hnízda hledají a jak se při predaci chovají? Mohou rodiče hnízda před predací ubránit?

Lektor: doc. Mgr. Miloš Krist, Ph.D.

Co jsou herbáře? Víme o nich vůbec něco? Jsou už dávno zapomenutou minulostí nebo snad slouží jako zdroj informací i dnes? Jak vypadaly dříve a jak vypadají v současnosti? Jsou skutečně přežitkem (anachronismem) nebo je to trochu jinak, než jak nám říkají ve škole? A mají vůbec nějakou budoucnost?

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektor: RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph.D.

Nabízená prezentace představí na pozadí přehledu herpetofauny Panamy přidruženou problematiku výzkumu biodiverzity v zemích Střední Ameriky, úskalí terénní práce v tropech a realitu procesu popisování nových druhů živočichů. V systematické části budou ukázány charakteristické druhy středoamerických obojživelníků a plazů z nejvýraznějších čeledí, s důrazem na nové druhy, na jejichž popisu se podílel autor přednášky. U vybraných zástupců herpetofauny jsou prezentovány také zajímavosti z biologie a ekologie.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (II. stupeň)
Časový rozsah: 45 minut

Lektor: doc. RNDr. Milan Veselý, Ph.D.

Přednáška se zaměřuje na využití rostlin v biotechnologiích u nás a ve světě, jejich aplikace v rámci zemědělství ve šlechtění rostlin na rezistenci vůči patogenům a abiotických stresům (např. suchu). Dále využití sekundárních metabolitů (produktů) rostlin ve farmaceutickém nebo potravinářském průmyslu a uchovávání genofondu rostlin pro další generace. Uplatnění některých druhů rostlin ve fytoremediacích a ochraně životního prostředí. Přednáška je doplněna názornými ukázkami in vitro rostlin z Oddělení tkáňových kultur a rostlinných biotechnologií katedry botaniky.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ (6. třída+)
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: RNDr. Božena Navrátilová, Ph.D.

Mikrobiota (mikroorganismy osídlující lidské tělo) a naše fyzické i duševní zdraví spolu úzce souvisejí. V přednášce budou představeny bakterie provázející člověka a mechanismy jejich působení např. na naši náladu. Probereme jak složení mikrobioty (a tím i naše zdraví) můžeme ovlivnit pohybem, stravou, spánkem...

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektorka: doc. RNDr. Michaela Sedlářová, Ph.D.

Cílová skupina: žáci ZŠ (3.-7. třída)
Časový rozsah: 45 minut

Lektor: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D.

V úvodu jsou studenti seznámeni s tím, jak vzniká teplo v organismu zvířat, jak se zahřejí (především u živočichů aklimatizovaných na chlad). Další část přednášky je zaměřena na využití termokamery pro měření teploty povrchu těla zvířat. Vysvětlení základního principu fungování termokamery a její využití v přírodních vědách např. pro sledování zdravotního stavu zvířat, jejich počtu, atd. Je provedena také ukázka zpracování dat z termografického měření v příslušném software.

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektor: doc. Ing. Jiří Bezdíček, Ph.D.

Všichni o meších víme, že jsou, vídáme je v lesích, někteří z nás dokonce znají několik mechů i pojmenovat (třeba měřík nebo ploník), ale tím to obvykle končí. Možná by se dalo dovědět o těchto starobylých a téměř všudypřítomných rostlinách mnohem víc. Třeba i to, že skoro trpí stejným „syndromem“ jako např.  orchideje.

Cílová skupina: studenti SŠ
Časový rozsah: 45 minut

Lektor: RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph.D.

PŘEHLED NEJČASTĚJI VYUŽÍVANÝCH MIKROSKOPICKÝCH TECHNIK V BIOLOGII ROSTLIN: Ukázky mikrofotografií zhotovených různými mikroskopickými technikami – mikroskopie v procházejícím a dopadajícím světle, fluorescenční mikroskopie, rastrovací a transmisní elektronová mikroskopie, konfokální mikroskopie.
POPIS VYBRANÝCH ROSTLINNÝCH MIKROSTRUKTUR A PŘÍKLADY PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ ROSTLINNÉ ANATOMIE:
Určování rostlin na základě mikroskopických znaků (fytolity, určování dřev, dendrochronologie, typy stélé, uspořádání pletiv v jehlicích, typy stomat aj.).
Anatomie, fyziologie a ekologie rostlin – příklady vztahů mezi strukturou a funkcí, např. chloroplast – fotosyntéza – transport cukrů asimilačním proudem (floém, sítkovice, tlakoproudová hypotéza) – vyskladňování floému v sinku (meristémy, zásobní orgány, amyloplasty).
Adaptace xerofytů, hygrofytů a hydrofytů.
Přednáška je koncipovaná jako jednohodinová, popř. podrobnější, jako dvouhodinová. Všechny popisované struktury jsou ilustrovány na mikrofotografiích. V případě zájmu je možné přednášku doplnit i o praktické mikroskopování.

Cílová skupina: studenti SŠ nebo žáci ZŠ
Časový rozsah: 45 minut nebo 90 minut SŠ, 45 minut ZŠ

Lektor: PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr.