Studium

Bakalářské a magisterské studium

Informace o organizaci studia na přírodovědecké fakultě, seznamy přednášek, jména rozvrhářů a další potřebné informace týkající se studia naleznete v této části webových stránek.

Základní informace

Studium bakalářských studijních programů je tříleté, je ukončeno státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolvent získává titul „bakalář“, zkr. „Bc.“ Studium navazujících magisterských studijních programů je dvouleté, je ukončeno obhajobou diplomové práce a státní zkouškou. Absolvent získává titul „magistr“, zkr. „Mgr.“ Učitelské aprobace se studují jako dvouoborové studium. 

Výuka se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, cvičení, praktik, konzultací, kurzů, exkurzí, terénních cvičení, odborných praxí aj. podle studijních plánů. Studijní plán u dvouoborových učitelských kombinací se skládá ze studijních plánů kombinovaných oborů, z předmětů společného základu a diplomové práce, kterou si student volí jen v jednom z oborů.

Studijní literaturu si studenti mohou zapůjčit v knihovnách kateder, v centrální knihovně v areálu Zbrojnice či ve Státní vědecké knihovně. Výpůjční doba je zveřejněna v příslušných knihovnách a na webových stránkách. Prodejna skript je umístěna v areálu Zbrojnice, Biskupské nám. 1. Studenti mohou též využívat elektronické informační zdroje UP.

Aktuální informace ke studijním záležitostem jsou zveřejňovány na vývěsce studijního oddělení v budově fakulty, tř. 17. listopadu 12, a na webových stránkách fakulty. Informace kateder jsou k dispozici na vývěskách a webových stránkách kateder. Informace týkající se všech studentů UP lze získat na webových stránkách univerzity.

V průběhu semestru je studentům rozesílán pravidelně Zpravodaj PřF UP s aktuálními informacemi týkajícími se studijních záležitostí a dění na fakultě.

Každý student je povinen pro komunikaci související se zajišťováním studijní agendy používat univerzitní e-mailovou adresu určenou pro úřední komunikaci. Adresa je vygenerována po zápisu studenta ke studiu. Informace o používání univerzitní e-mailové pošty se nacházejí na Portálu UP.

V následující části jsou uvedené informace o kreditovém systému, organizaci studia, hodnocení studia a povinnostech studenta.

Kreditový systém

Efektivní fungování kreditového systému studia vyžaduje ze strany studentů, učitelů i administrativních pracovníků zvýšenou pozornost a velmi dobrou vzájemnou komunikaci. Kreditový systém studia umožňuje studentům do značné míry samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat znalosti ve zvoleném oboru, ale i rozšiřovat svoji specializaci. Větší možnost volby individuálního postupu ve studiu přináší větší nároky na studentovu zodpovědnost i informovanost.

Aby byl student schopen efektivně využít všeho, co mu systém nabízí, a aby se vlastním omylem způsobeným neinformovaností nedostal do studijních nesnází, měl by se seznámit se svým studijním programem a se základními dokumenty, kterými jsou zejména: Studijní a zkušební řád Univerzity Palackého v Olomouci (A-10-2011), Opatření děkana Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci k provedení některých ustanovení Studijního a zkušebního řádu UP v Olomouci a Rigorózního řádu UP v Olomouci (1/2010), Směrnice, kterou se provádí některá ustanovení Studijního a zkušebního řádu UP v Olomouci (A-14/5-SD + Dodatek č. 1 A-16/3/SD) a další předpisy, které lze nalézt na internetové adrese http://www.upol.cz/skupiny/studenti/studium/prava-a-povinnosti-studenta/ (platné pro všechny studenty UP) a http://www.prf.upol.cz/skupiny/studentum/predpisy-a-formulare/ (platné pro studenty PřF).

Na každé katedře jsou určeni pracovníci (kreditový poradce, studijní poradce), kteří dohlížejí na úplnost a správnost kreditového systému studijních oborů garantovaných katedrou, a kteří mohou studentům poradit při tvorbě jejich studijního plánu.

Kredity a předměty

Všechny předměty studia jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů. Jednotka kredit vyjadřuje míru objektivní zátěže studenta v daném předmětu. Student získá kredity za úspěšná ukončení předmětů (tj. za absolvovanou zkoušku, kolokvium nebo udělený zápočet). Základním ukazatelem plnění studijních povinností ve stanovených časových rovinách je počet získaných kreditů. Průměrně by měl student získat 60 kreditů za akademický rok.

Předměty se dělí na povinné (předměty kategorie A), povinně volitelné (předměty kategorie  B) a volitelné (předměty kategorie C). Poměr počtu kreditů, které je nutno získat za předměty povinné, povinně volitelné a volitelné, je dán učebním plánem studijního programu.

Povinné předměty oboru (předměty typu A) jsou předměty, které student daného oboru musí absolvovat. Povinné předměty tvoří základ studijního oboru a jejich obsah je zpravidla začleněn do požadavků závěrečných zkoušek. Kredity povinných předmětů tvoří v bakalářském studiu přibližně 80 % celkového počtu kreditů, v navazujícím magisterském studiu přibližně 70 %. Všichni studenti oboru mají povinnost zapsat si všechny předměty tohoto typu. V případě, že se studentovi nepodaří povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, je povinen si tento předmět zapsat v nejbližším akademickém roce, v němž se tento předmět znovu otevírá. Neuspěl-li student ani podruhé, končí studium. Při opakování předmětu může student na začátku semestru požádat vyučujícího o uznání splněných povinností, např. uděleného zápočtu, má-li skládat zkoušku. Vyučující mu však není povinen splnění povinností (udělený zápočet) uznat, má právo trvat na opětovném získání zápočtu před zkouškou.

Povinně volitelné předměty oboru (předměty typu B) umožňují specializaci v oboru a jsou studentem zapisovány podle jeho vlastní volby. Musí však jejich absolvováním získat předepsaný minimální počet kreditů (ten se u jednotlivých studijních oborů liší). U některých studijních oborů mohou být volitelné předměty seskupeny do bloků.

Volitelné předměty (předměty typu C) představují možnost vhodného doplnění náplně studia podle vlastního uvážení. Volitelným předmětem může být jakýkoliv předmět vyučovaný na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle toho Přírodovědecká fakulta UP uvádí v seznamu přednášek u každého studijního oboru seznam předmětů, které studentovi doporučuje zvolit jako volitelné. Student získává absolvováním volitelných předmětů zbývající počet kreditů do povinného limitu studijního programu. Zápis volitelných předmětů z jiných fakult Univerzity Palackého v Olomouci upravuje směrnice děkana.

Volba některých předmětů je omezována tzv. prerekvizitami, tj. předměty podmiňujícími a vylučujícími. Jako podmiňující předmět je označován předmět, jehož úspěšné absolvování (a zisk kreditů za něj) je nezbytnou podmínkou pro absolvování předmětu navazujícího (toho, u něhož je podmiňující předmět uveden). Podmiňující a navazující předměty mohou být zapisovány souběžně, ovšem v takovém případě je absolvování podmiňujícího předmětu nutnou podmínkou pro zápis ke zkoušce z předmětu navazujícího.

Jako vylučující předmět je označován předmět, jehož absolvování vylučuje zápis daného předmětu. Jako vylučující předměty jsou uváděny předměty podobného obsahového zaměření. Za daný předmět může student získat kredity v rámci jednoho studijního programu (případně navazujících programů) nejvýše jednou.

Organizace studia

Student povinen v průběhu studia získat celkem takový počet kreditů, který odpovídá součinu standardní doby studia v akademických rocích a čísla 60. Splnění těchto povinností je nezbytnou podmínkou pro připuštění ke státní závěrečné zkoušce. Student je povinen získat v každém akademickém roce svého studia alespoň 40 kreditů, anebo takový počet kreditů, aby jejich součet s počte kreditů získaných v předchozím akademickém roce obsahoval alespoň 80; to neplatí pro poslední akademický rok studia.

Kreditní limit programu udává minimální počet získaných kreditů za všechny předměty za celé studium (tj. zpravidla 180 kreditů v bakalářském studiu prezenčním i kombinovaném, 120 kreditů v navazujícím magisterském studiu prezenčním i kombinovaném). Svůj postup studiem si student může volit do jisté míry individuálně. Povinné předměty si zapisuje pokud možno v doporučeném ročníku a semestru, neboť pouze v tomto ročníku je předmět studentovi zabezpečován rozvrhově. Student si zápisem předmětů vytváří osobní studijní plán. Při výběru povinně volitelných a volitelných předmětů se student orientuje podle zvoleného studijního programu a oboru, podle pokynů kreditových poradců kateder, podle pokynů studijních poradců pro jednotlivé obory, podle pokynů studijního oddělení a podle anotací předmětů, které obsahují mj. informace o obsahu předmětu, garantovi předmětu, rozsahu výuky předmětu, počtu kreditů, podmiňujících a vylučujících předmětech a také o způsobu ukončení předmětu. Povinně volitelné a volitelné předměty uvedené v jednotlivých studijních plánech nemusí být z kapacitních důvodů otevírány každoročně.

Pokyny k provádění zápisu předmětů do databáze STAG i zápisu pro každý akademický rok jsou stanoveny příkazem rektora.

Během bakalářského studia je student povinen získat 180 kreditů a toto studium je ukončeno státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Po ukončení bakalářského studia lze u většiny oborů pokračovat na naší fakultě ve studiu v navazujícím magisterském studiu, během něhož je student povinen získat 120 kreditů. Navazující magisterské studium je ukončeno státní zkouškou, která se u některých oborů může skládat z více částí (a to i povinně volitelných) a jejíž součástí je obhajoba diplomové práce.

Hodnocení studia

Ukončením předmětu se rozumí splnění jeho požadavků jedním ze způsobů: zápočtem, kolokviem, zkouškou.

Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu stanovený garantem předmětu. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem "započteno", k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího; neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.

Kolokvium se uděluje na základě posouzení míry požadovaných znalostí studenta, a to v předmětech, které nejsou zakončeny zápočtem ani zkouškou. Znalosti studenta se zpravidla ověřují rozhovorem se zkoušejícím. Ve výkazu o studiu se udělení kolokvia zapisuje slovem "splnil/a", k čemuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího; neudělení kolokvia se do výkazu nezapisuje.

Zkouškou se ověřují vědomosti a dovednosti studenta, jakož i jeho schopnosti tvořivě uplatňovat poznatky získané studiem. Zkouška může být konána v ústní či písemné podobě, hodnocením praktického nebo tvůrčího výkonu, popř. kombinací těchto způsobů. Pokud student u zkoušky nevyhověl (byl hodnocen stupněm "F"), má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná formou zkoušky komisionální. Právo účasti na první či druhé opravné zkoušce lze uplatňovat pouze v rámci termínů vypsaných.

Nedostaví-li se student k ukončení předmětu v termínu, na který se přihlásil v elektronickém systému evidence studia, a neomluví-li se z důležitých důvodů zkoušejícímu do dvou dnů od uplynutí termínu, jakož v případě, kdy závažným způsobem porušil pravidla pro ukončení předmětu, je hodnocen, jako by u ukončení předmětu neuspěl.

Povinnosti studenta

Pro postup do druhého ročníku studia musí student získat za akademický rok (tj. obvykle do konce 1. týdne v září) minimálně 40 kreditů.

Pro postup do třetího ročníku studia musí student získat za 1. a 2. ročník minimálně 80 kreditů a složit všechny podruhé zapsané předměty.

K ukončení tříletého bakalářského studia musí student úspěšně absolvovat všechny povinné předměty (typu A), získat předepsaný počet kreditů z povinně volitelných předmětů (typu B) a celkem (včetně volitelných předmětů typu C) musí získat minimálně 180 kreditů. Nesplní-li student tyto požadavky, ale získá minimálně 120 kreditů, přičemž splní podruhé zapsané předměty a všechny povinné předměty za 1. a 2. ročník, může požádat o prodloužení studia, maximálně však o jeden rok.

Analogicky se postupuje v případě dvouletého navazujícího magisterského studia s tím, že limit pro úspěšné ukončení dvouletého studia je 120 kreditů a pro možnost požádat o prodloužení studia je potřeba získat minimálně 80 kreditů a složit všechny podruhé zapsané předměty.

Student může vykonat státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby diplomové či bakalářské práce až poté, co splnil všechny podmínky stanovené studijním oborem. Student musí státní závěrečnou zkoušku (včetně obhajoby závěrečné práce) složit nejpozději do dvou kalendářních roků ode dne, kdy splnil podmínky pro její vykonání, při současném dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem.

Při překročení standardní doby studia o více než jeden rok (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) se vybírá rektorem stanovený poplatek. Započítává se i doba předchozího neukončeného studia, a to i na jiných vysokých školách. Výše poplatků za každých dalších započatých šest měsíců studia v jednotlivých studijních programech se v daném akademickém roce stanovuje rozhodnutím rektora.

Kreditový systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se standardním doporučeným studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik, např.:

  • student nemusí mít zajištěný rozvrh, protože výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době,
  • student musí dopředu promýšlet další postup ve svém studiu, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost ve studiu pokračovat (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit jiné podmínky, např. pro podmíněné předměty aj.),
  • jestliže si student zapíše do jednoho roku studia přesně minimální počet kreditů (tj. 40) s výhledem na spoustu volného času během školního roku, je nucen všechny předměty absolvovat, jinak nebude moci ve studiu pokračovat,
  • jestliže se student rozhodne zapsat maximum možných předmětů (90 kreditů) s úmyslem po splnění povinných 40 kreditů již další předměty nezakončit, musí si uvědomit, že neabsolvované předměty budou hodnoceny známkou "nevyhověl" a zbytečně si vyčerpává jednu ze dvou možností absolvování předmětu a výrazně negativně ovlivní svůj vážený studijní průměr.

Při nesplnění studijními předpisy vymezených podmínek může být studentovi studium ukončeno.

Seznamy přednášek

Seznamy přednášek (studijní plány) pro akademický rok 2018/2019:

Jednotlivé studijní plány 2018/2019 ke stažení ve formátu pdf

_____________________________________________________________________________________

Seznamy přednášek (studijní plány) pro akademický rok 2017/2018:

Jednotlivé studijní plány 2017/2018 ke stažení ve formátu pdf

_____________________________________________________________________________________

Starší studijní plány

Kreditoví poradci

katedra/pracoviště kreditový poradce
Katedra algebry a geometrie (KAG)

RNDr. Lenka Juklová, Ph.D.
RNDr. Jaroslav Švrček, Ph.D.

Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA) Mgr. Jana Burkotová, Ph.D.
Katedra informatiky (KMI) RNDr. Eduard Bartl, Ph.D.
Katedra experimentální fyziky (KEF) doc. RNDr. Jiří Pechoušek, Ph.D.
RNDr. Renata Holubová, CSc.
Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D.
Mgr. Milan Vůjtek, Ph.D.
Katedra biofyziky (KBF) prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D.
doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D.
Katedra optiky (OPT) prof. RNDr. Zdeněk Hradil, CSc.
prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.
RNDr. František Pluháček, Ph.D.
Společná laboratoř optiky (SLO) RNDr. Hana Chmelíčková
Katedra analytické chemie (ACH) RNDr. Jana Skopalová, Ph.D.
Katedra anorganické chemie (AFC) doc. RNDr. Michal Čajan, Ph.D.
doc. Mgr. Pavel Štarha, Ph.D.
Katedra fyzikální chemie (KFC) prof. RNDr. Michal Otepka, Ph.D.
Mgr. Petra Kührová, Ph.D.
Katedra organické chemie (OCH) RNDr. Lucie Brulíková, Ph.D.
Katedra biochemie (KBC) doc. Mgr. Marek Petřivalský, Dr.
Centrum regionu Haná (CRH) doc. Mgr. Miroslav Ovečka, Ph.D.
Katedra botaniky (BOT) PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr.
Katedra zoologie (ZOO) RNDr. Milan Veselý, Ph.D.
Katedra buněčné biologie a genetiky (KBB) Mgr. Dana Šafářová, Ph.D.
Laboratoř růstových regulátorů (LRR) Ing. Jaromír Mikulík, Ph.D.
Katedra ekologie a životního prostředí (EKO) RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D.
Katedra geologie (KGE) Ing. Lada Hýlová, Ph.D.
Katedra geografie (KGG) RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
Katedra geoinformatiky (KGI) doc. Ing. Zdena Dobešová, Ph.D.
Katedra rozvojových a environmentálních studií (MRS) Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D.
Kabinet cizích jazyků (VCJ) Mgr. Lucie Vaňková, Ph.D.

Studijní poradci

Studijní poradci pro bakalářské jednooborové studium

platné pro akademický rok 2018/2019

název oboru studijní poradce katedra
Matematika a její aplikace

RNDr. Jitka Machalová, Ph.D.

KMA
Diskrétní matematika RNDr. Jaroslav Švrček, CSc. KAG
Matematika-ekonomie se zaměřením
na bankovnictví/pojišťovnictví
RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.
Mgr. Eva Bohanesová, Ph.D.
KMA
Aplikovaná statistika doc. RNDr. Karel Hron, Ph.D. KMA
Environmentální geologie Ing. Lada Hýlová, Ph.D. KGE
Regionální geografie RNDr. Martin Jurek, Ph.D. KGG
Geoinformatika a geografie RNDr. Jaroslav Burian, Ph.D. (pro 1. roč.)
RNDr. Alena Vondráková, Ph.D. (pro 2. roč.)
Mgr. Vít Pászto, Ph.D. (pro 3. roč.)
KGI
Mezinárodní rozvojová studia Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D. MRS
Environmentální studia a udržitelný rozvoj Mgr. Tomáš Daněk, Ph.D. MRS
Biochemie doc. RNDr. Lenka Luhová, Ph.D. (pro 1. roč.)
Mgr. Jiří Danihlík, Ph.D. (pro 2. roč.)
doc. Mgr. Marek Petřivalský, Dr. (pro 3. roč.)
KBC
Bioinformatika

prof. Mgr. Marek Šebela, Dr.
RNDr. Eduard Bartl, Ph.D.

KBC
Biotechnologie a genové inženýrství doc. Mgr. Miroslav Ovečka, Ph.D. KBC
CRH
Chemie RNDr. Jana Skopalová, Ph.D.
doc. RNDr. Michal Čajan, Ph.D.

ACH
AFC

Aplikovaná chemie prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D.
Mgr. Petra Kührová, Ph.D.
KFC
Bioorganická chemie a chemická biologie

Mgr. Eva Schütznerová, Ph.D. (pro 1. roč.)
Mgr. Michal Kriegelstein, Ph.D. (pro 2. roč.)
Mgr. Veronika Šamšulová (pro 3. roč.)

OCH
Bioanorganická chemie prof. RNDr. Zdeněk Trávníček, Ph.D.
doc. Mgr. Pavel Štarha, Ph.D.
AFC
Nanomateriálová chemie prof. RNDr. Michal Otyepka, Ph.D.
Mgr. Petra Kührová, Ph.D.
KFC
Biologie a ekologie RNDr. Alos Čelechovský, Ph.D. (pro 1. roč.)
RNDr. Ivona Uvírová, Ph.D. (pro 2. roč.)
RNDr. Milan Veselý, Ph.D. (pro 3. roč.)
ZOO
Molekulární a buněčná biologie RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D. (pro 1. roč.)
Mgr. Dana Šafářová, Ph.D. (pro 2. a 3. r.)
KBB
Experimentální biologie Ing. Jaromír Mikulík, Ph.D. LRR
Ekologie a ochrana životního prostředí RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. EKO
Aplikovaná fyzika doc. RNDr. Jiří Pechoušek, Ph.D. KEF
Biofyzika RNDr. Martina Špundová, Ph.D. KBF
Molekulární biofyzika doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D. KBF
Optika a optoelektronika prof. RNDr. Zdeněk Hradil, CSc. OPT
Digitální a přístrojová fyzika prof RNDr. Zdeněk Bouchal, Dr. OPT
Obecná fyzika a matematická fyzika doc. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D. OPT
Nanotechnologie doc. RNDr. Libor Machala, Ph.D.
doc. Mgr. Jan Soubusta, Ph.D.
KEF
Přístrojová fyzika RNDr. Hana Chmelíčková SLO
Počítačová fyzika doc. RNDr. Jan Peřina, Ph.D. SLO
Informatika RNDr. Eduard Bartl, Ph.D. KMI
Aplikovaná informatika RNDr. Eduard Bartl, Ph.D. KMI
Optometrie RNDr. František Pluháček, Ph.D.
RNDr. Jaroslav Wagner, Ph.D.
OPT

Studijní poradci pro bakalářské učitelské studium

platné pro akademický rok 2017/2018

název oboru studijní poradce katedra
Biologie PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr. (pro 1. r.)
doc. RNDr. Boh. Trávníček, Ph.D. (pro 2. r.)
RNDr. Zbyněk Hradílek, Ph.D.
(pro 3. r.)
BOT
Biologie a environmentální výchova/
Biologie v ochraně životního prostředí
RNDr. Mgr. Ivan H. Tuf, Ph.D. EKO
Deskriptivní geometrie RNDr. Lenka Juklová, Ph.D. KAG
Fyzika RNDr. Renata Holubová, CSc. KEF
Geografie RNDr. Martin Jurek, Ph.D. KGG
Geologie a ochrana životního prostředí pro vzdělávání Ing. Lada Hýlová, Ph.D. KGE
Chemie doc. RNDr. Marta Klečková, CSc.
doc. RNDr. Michal Čajan, Ph.D.
AFC
Matematika RNDr. Lenka Juklová, Ph.D. KAG
Informatika pro vzdělávání RNDr. Eduard Bartl, Ph.D. KMI

Rozvrháři

katedra/pracoviště rozvrhář
Katedra algebry a geometrie (KAG)

RNDr. Lenka Juklová, Ph.D.
tel. 58563 4643

Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA) Mgr. Jana Burkotová, Ph.D.
tel. 58563 4606
Katedra informatiky (KMI)

doc. RNDr. Miroslav Kolařík, Ph.D.
tel. 58563 4718

Katedra experimentální fyziky (KEF)

RNDr. Renata Holubová, CSc.
tel. 58563 4165

Mgr. Milan Vůjtek, Ph.D.
tel. 58563 4167

Katedra biofyziky (KBF) Irma Cmajdálková
tel. 58563 4849
Katedra optiky (OPT) Mgr. Michal Kolář, Ph.D.
tel. 58563 4266
Společná laboratoř optiky (SLO) Mgr. Martina Havelková
tel. 58563 1578
Katedra analytické chemie (ACH) Ing. Petra Táborská
tel. 58563 4401
Katedra anorganické chemie (AFC)

doc. RNDr. Marta Klečková, CSc.
tel. 58563 4430

Mgr. Alena Klanicová, Ph.D.
tel. 585 63 4434

Katedra fyzikální chemie (KFC) Mgr. Petra Kührová, Ph.D.
tel. 58563 4766
Katedra organické chemie (OCH) Ing. Radka Navrátilová
tel. 58563 4406
Katedra biochemie (KBC) doc. RNDr. Lenka Luhová, Ph.D.
tel. 58563 4925
Centrum regionu Haná (CRH) Ing. Tomáš Takáč, Ph.D.
tel. 58563 4975
Katedra botaniky (BOT) PaedDr. Ing.Vladimír Vinter, Dr.
tel. 58563 4816
Katedra zoologie (ZOO) RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D.
tel. 58563 4204
Katedra buněčné biologie a genetiky (KBB)

Mgr. Dana Šafářová, Ph.D.
tel. 58563 4900

RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D.
tel. 58563 4904

Laboratoř růstových regulátorů (LRR) Ing. Jaromír Mikulík, Ph.D.
tel. 58563 4862
Katedra ekologie a životního prostředí (EKO) RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D.
tel. 58563 4562
Katedra geologie (KGE) Ing. Lada Hýlová, Ph.D.
tel. 58563 4536
Katedra geografie (KGG) RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
tel. 58563 4504
Katedra geoinformatiky (KGI) doc. Ing. Zdena Dobešová, Ph.D.
tel. 58563 4763
Katedra rozvojových a environmentálních studií (MRS)

Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D.
tel. 58563 4984

Pavla Vítová
tel. 58563 4980

Kabinet cizích jazyků (VCJ)

Mgr. Eva Karasková
tel. 58563 4648

Mgr. Lucie Vaňková, Ph.D.
58563 4998

Výuka cizích jazyků

Výuku angličtiny, němčiny a ruštiny zajišťuje pro většinu oborů na fakultě Kabinet cizích jazyků Přírodovědecké fakulty UP. Vybrané obory, např. Mezinárodní rozvojová studia, mají výuku jazyků garantovanou vlastní katedrou.

Výuka angličtiny na PřF UP navazuje na středoškolské učivo. Většina oborů obsahuje předmět AIII1, 2 Obecná angličtina pro středně pokročilé 1, 2, jako povinný nebo povinně volitelný předmět. Jazyková úroveň předmětu odpovídá stupni B1–B2 podle Evropského referenčního rámce pro jazyky. Předměty pro výuku jazyků jsou pro jednotlivé studijní obory uvedené ve studijním plánu oboru. 

Pro všechny studenty prvního ročníku je povinný English Online Test (EOT). Studenti prvního ročníku, jejichž výsledek EOT bude na vyšší úrovni než B2, budou moci absolvovat rozdílovou zkoušku, která svou náročností odpovídá mezinárodně platné zkoušce First Certificate in English. Pokud zkoušku úspěšně zvládnou, bude jim započten a uznán předmět AIII1, 2 jako absolvovaný.

Kontakty na vyučující kabinetu cizích jazyků, obsah jednotlivých předmětů a další informace k cizím jazykům jsou k dispozici webových stránkách kabinetu.

Pedagogické praxe

Pedagogické praxe studentů učitelství přírodovědných předmětů a matematiky zajišťuje Kabinet pedagogické přípravy PřF UP v Olomouci . Budoucí učitelé v rámci svých studijních programů absolvují náslechovou (individuální průběžnou) pedagogickou praxi, asistentskou praxi a souvislou pedagogickou praxi. Jednotlivé typy praxí dávají příležitost poznat výchovně vzdělávací činnost školy jako celku.

Více informací k pedagogickým praxím

Státní závěrečné zkoušky

Jak se přihlásit ke státní závěrečné zkoušce

Studenti, kteří mají splněné studijní povinnosti a chtějí se přihlásit ke státním závěrečným zkouškám (bakalářským, magisterským) musí mít:

  1. Předměty státní závěrečné zkoušky (SZZ) zapsané IS STAG. Pokud tak v předzápise neučinili, je nutné požádat na studijním oddělení o jejich dodatečné zapsání.
  2. Na státní závěrečné zkoušky se všichni studenti přihlašují jako na běžné zkoušky, tj. prostřednictvím Portálu UP.
  3. Student se může zapsat na předměty státní závěrečné zkoušky nejpozději 2 týdny a odepsat nejpozději 2 týdny před danou zkouškou. Posouvání termínů zapsání a odepsání nebude povoleno.
  4. Studenti, kteří se přihlásí ke státní závěrečné zkoušce, musí mít řádně uzavřeno studium na studijním oddělení, a to nejméně 3 týdny před konáním státní závěrečné zkoušky.
  5. V případě obhajob závěrečných prací (bakalářských, magisterských), musí být práce nejméně 3 týdny před konáním obhajoby nahrána v IS STAG, včetně všech příloh. Lhůta je stanovena proto, aby mohly být práce zkontrolovány programem, který odhaluje duplicity (plagiáty). Postup zadání závěrečné práce do IS STAG upravuje Opatření děkana č. 1/2010.
  6. Termíny obhajob závěrečných prací jsou plně v kompetenci garantujících kateder a informace o podmínkách odevzdávání prací se řídí pravidly na jednotlivých katedrách.

Termíny státních závěrečných zkoušek

Státní závěrečné zkoušky probíhají podle schváleného harmonogramu akademického roku. Podrobné informace k termínům státních závěrečných zkoušek jednotlivých studijních oborů jsou uvedeny na webových stránkách příslušných kateder.

Termíny státních závěrečných zkoušek, včetně obhajob závěrečných prací, jsou vypisovány ve STAGu a studenti se na ně přihlašují podobně jako na jiné termíny zkoušek.

Okruhy státních závěrečných zkoušek

Okruhy státních závěrečných zkoušek jsou uvedené v IS STAG v předmětech státní závěrečné zkoušky, ev. na webových stránkách kateder.

Komise pro státní závěrečné zkoušky

Složení komisí pro státní závěrečné zkoušky v bakalářském a navazujícím magisterském studiu pro období 2018–2022 bylo schváleno na zasedání Vědecké rady PřF UP 18. dubna 2018.

Zobrazení výsledku obhajoby závěrečné práce v portálu

Po vykonání obhajoby je výsledek sdělen studentovi, zapsán do státnicového protokolu a zadán do IS STAG. Předmět s kódem OBHBP nebo OBHDP slouží pouze k vypsání termínu, na nějž se student registruje k obhajobě na určité konkrétní datum. Pokud se student chce ujistit, že práci skutečně obhájil, podívá se v IS STAG do Prohlížení – Kvalifikační práce, kde nalezne po zadání svého jména a příjmení svou kvalifikační práci včetně stavu obhajoby.

Časté dotazy

Kolik musím mít za rok kreditů?
Minimum pro postup do dalšího ročníku je 40 a zároveň maximum je 90. Do maximálního počtu se počítají i uznané kredity z předchozích studií.
V součtu s předchozím rokem musíte dosáhnout alespoň 80 kreditů (to však neplatí pro poslední akademický rok standardní doby studia).

Kolikrát mohu opakovat zkoušku?
Vedle řádného termínu zkoušky máte ještě dva opravné termíny. Druhý opravný termín má komisionální formu (před zkušební komisí, může být písemná i ústní).

Neudělal(a) jsem zkoušku ani napotřetí, co ještě mohu dělat?
Pokud předmět patří do povinných (kategorie A), musíte si jej napsat v následujícím roce. Předměty povinně volitelné (kategorie B) a volitelné (kategorie C) si znovu zapisovat nemusíte. Musíte však splnit kreditový limit stanovený pro daný blok kreditů.

Na katedře zmiňovali děkanský termín zkoušky. O co se jedná?
Nic takového neexistuje. Máte právo požádat o výjimečné prominutí povinnosti studenta, to se však uplatňuje pouze ve vážných případech (např. nemoc, úraz, úmrtí v rodině). Vyhození od zkoušky proto, že se vám nechtělo učit, rozhodně není důvodem. Žádost o výjimečné prominutí je nenároková a podává se na studijním oddělení.

Chtěl(a) bych ukončit studium.
Je nutno vyplnit žádost (nachází se v záložce Studentům – Předpisy a formuláře – Žádost-studijní oddělení). Jako důvod uveďte ukončení studia. K žádosti přiložte také index (bude vrácen). Žádost musí být písemná, e-mail nebo sken nestačí. Studium je ukončeno ke dni doručení na studijní oddělení. Pokud si je nevyzvednete osobně, pak potvrzení o studiu a průběh studia jsou zaslány poštou.

Chtěl(a) bych prodloužit studium.
Studium lze prodloužit pouze ve třetím ročníku bakalářského studia a ve druhém ročníku navazujícího magisterského studia. Je nutno vyplnit žádost ("Žádost – studijní oddělení" se nachází se v části Studenti – Bakalářské a magisterské studium – Formuláře).

Mám problémy s rozvrhem, překrývají se mi předměty, některé mi nejdou zapsat.
Záležitosti s rozvrhem řeší rozvrháři na katedrách.

Chtěl(a) bych přerušit studium.
Je nutno podat žádost na studijní oddělení a uvést důvody. Přerušení studia není nárokové, tudíž se povoluje pouze ze závažných důvodů. Pokud žádost o přerušení podáváte v období kratším než čtyři měsíce před koncem semestru, musíte mít splněny všechny studijní povinnosti. Studium se přerušuje zásadně na dobu celých semestrů, a to maximálně na dva semestry.

Již jsem dříve studoval(a) vysokou školu. Kolik nyní budu platit za studium?
Veškeré informace o poplatcích naleznete na adrese http://www.upol.cz/skupiny/studenti/studium/poplatky/

Obhájil(a) jsem bakalářskou/diplomovou práci, ale v portálu se mi v hodnocení předmětu OBHBP/OBHDP zobrazuje "nesplnil".

Po vykonání obhajoby je výsledek sdělen studentovi, zapsán do státnicového protokolu a zadán do IS STAG. Předmět s kódem OBHBP nebo OBHDP slouží pouze k vypsání termínu, na nějž se student registruje k obhajobě na určité konkrétní datum. Pokud se chcete ujistit, že jste práci skutečně obhájil(a), podívejte se v IS STAG do Prohlížení – Kvalifikační práce, kde naleznete po zadání svého jména a příjmení svou kvalifikační práci včetně stavu obhajoby.

Doktorské studium

V této části najdou informace studenti doktorských studijních programů přírodovědecké fakulty.

Základní informace

Doktorské studijní programy jsou na PřF UP akreditovány v prezenční nebo kombinované formě s dobou studia čtyři roky.

Doktorský studijní program se ukončuje vykonáním státní doktorské zkoušky a obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat schopnost samostatně vědecky pracovat. Absolventům se přiznává akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“).

Studenti v prezenční formě studia dostávají základní stipendium ve výši 12 200 Kč měsíčně s možností zvýšení stipendia na základě studijních a vědeckých výsledků. Mohou být ubytováni ve vysokoškolských kolejích, pokud splní příslušná kritéria, a stravovat se ve vysokoškolské menze za stejných podmínek jako studenti prezenčního studia bakalářských a navazujících magisterských studijních programů.

Studenti v kombinované formě studia výše uvedené výhody nemají.

Stručný popis činností

  • Do konce listopadu: předseda RDSO oznámí požadavky k přijímacím zkouškám na studijní oddělení, které je vyhlásí nejpozději do poloviny prosince.
  • Prosinec: předseda RDSO nahlásí rámcová témata, složení komisí a termíny pro přijímací pohovory na studijní oddělení.
  • Do 30. dubna 2019: podávání přihlášek pro akademický rok 2019/2020 (s návrhem tématu a školitele).
  • Červen: přijímací zkoušky.
  • První týden v září: zápis ke studiu.
  • Do konce září: student se školitelem vypracuje studijní plán a podepsaný jej odevzdá na studijní oddělení. Studijní plán smí obsahovat pouze akreditované předměty.
  • Studenti v kreditovém systému si předměty zapisují sami do databáze STAG ve stanovené době zápisu předmětů na zimní a letní semestr. Předmět VCJ/PGSAJ Anglický jazyk pro doktorské studium se doporučuje zapisovat v 1. ročníku studia.
  • Do konce června: školitel vypracuje hodnocení svého studenta za uplynulý akademický rok (včetně plánu pro následující rok). Hodnocení může být podáno formou výroční zprávy studenta schválené školitelem.
  • Průběžně: po složení každé zkoušky vloží do 5 pracovních dnů katedra garantující daný předmět hodnocení do STAGu a zašle zápis o zkoušce na studijní oddělení.
  • Po splnění zahraniční stáže doručí student zprávu o výsledcích stáže potvrzenou školitelem na studijní oddělení, referentka vloží splnění stáže do STAGu.
  • Vykonání státní doktorské zkoušky a obhájení disertační práce.

Studijní plány

Doktorské studium je realizováno kreditovým způsobem. Studijní plán sestává z povinných předmětů společného základu – Management vědy a výzkumu, Vědecko-výzkumná stáž a Anglický jazyk pro doktorské studium. Dále tvoří studijní plán povinné předměty oborové, povinně volitelné předměty oborové, povinně volitelný předmět zaměřený na vědecko-výzkumnou a pedagogickou činnost a povinně volitelný předmět spojený s publikačními aktivitami. Standardem je minimální publikační povinnost tvořená dvěma recenzovanými publikacemi, z čehož alespoň jedna je v časopise s nenulovým IF. U těchto publikací musí být student vždy hlavním autorem. Navíc je doporučeno studentům doktorského studia zařadit do svých plánů popularizační aktivity svého oboru.

Studijní plán stanoví každému studentovi jeho školitel.

Studijní plány 2018/2019

Studijní plány doktorských oborů pro akademický rok 2018/2019 (IS/STAG)

Studijní program P1102 Matematika

Studijní program P1103 Aplikovaná matematika

Studijní program P1203 Geologie

Studijní program P1314 Geografie

Studijní program P1416 Biochemie

Studijní program P1417 Chemie

Studijní program P1527 Biologie

Studijní program P1606 Ekologie a ochrana prostředí

Studijní program P1703 Fyzika

Studijní program P1805 Informatika

Vědecko-výzkumná stáž

PRF/PGS01 Zahraniční vědecko-výzkumná stáž – podmínky pro splnění a pokyny pro uznání předmětu

Součástí akreditace všech čtyřletých doktorských programů na naší fakultě je povinná tříměsíční zahraniční výzkumná stáž – předmět PRF/PGS01 "Vědecko-výzkumná stáž".¨

Obecné informace

  • Povinná délka stáže: nejméně 12 týdnů.
  • Stáž lze sice složit z několika kratších zahraničních pobytů během celého studia s celkovou délkou alespoň 12 týdnů, nicméně doporučujeme, aby délka jednotlivých pobytů byla alespoň jeden měsíc.
  • Tzv. "pracovní stáže" mohou být uznány jako vědecko-výzkumná stáž, pokud pracovní zaměření odpovídá tématu dizertace a pokud školitel potvrdí přínos takovéhoto pobytu.
  • Uznány mohou být pouze stáže na zahraničních vědecko-výzkumných pracovištích, jako součást dokumentace je třeba doložit potvrzení zahraniční instituce o absolvování.
  • Stejná pravidla platí i pro studenty kombinovaného studia.
  • Nesplnění předmětu PGS01 znamená nesplnění studijních povinností a tedy nemožnost zdárného ukončení studia.

Pro uznání pobytu v zahraničí jako předmětu PGS01 Vědecko-výzkumnou stáž je nutné:

  • předložit žádost o uznání proděkanovi pro zahraniční záležitosti
  • doložit potvrzení školitele, že pobyt považuje za přínosný
  • přiložit potvrzení zahraniční instituce, ve které se pobyt uskutečnil

Pro žádost lze použít univerzální formulář dostupný na webu PřF s doplněním následujících údajů:

  • jméno, příjmení
  • katedra
  • studijní program a obor
  • forma studia
  • začátek studia
  • celková délka všech stáží
  • seznam dílčích stáží (místo, termín od–do)
  • velmi stručný popis řešené problematiky
  • datum a podpis studenta

Státní doktorská zkouška

Ke státní doktorské zkoušce je třeba se přihlásit 2 měsíce před plánovaným termínem.
K přihlášce je třeba přiložit:
a) vytištěný průběh studia s výpisem všech vykonaných zkoušek z IS STAG
b) vyjádření školitele
c) anotace k disertační práci 7x

Přihláška ke státní doktorské zkoušce

Obhajoba disertační práce

K obhajobě disertační práce je třeba se přihlásit 3 měsíce před plánovaným termínem.

Před podáním přihlášky je nutné požádat o uznání publikační činnosti na Oddělení pro vědu a výzkum. K žádosti je třeba přiložit seznam publikací, u každé uvést impakt faktor a potvrzení tuzemských spoluautorů o podílu autora na této publikaci.

K přihlášce je třeba přiložit:
a) vyjádření školitele, zda disertační práce splňuje požadavky potřebné pro její obhájení
b) potřebný počet výtisků disertační práce (počet oponentů + 1 ks)
c) disertační práci v elektronické podobě
d) 15 ks autoreferátu + autoreferát v elektronické podobě (studijní obor Botanika 30 ks)
e) schválenou žádost o uznání publikační činnosti

Disertační práci si student vloží do IS STAG. (Příkaz rektora UP B3-09/3-PR, Opatření děkana PřF UP)

Přihláška k obhajobě disertační práce

Studijní oddělení zkontroluje všechny náležitosti předložené žádosti a požadovaných dokumentů a zajistí jejich distribuci.

Doba na vypracování oponentských posudků je 6 týdnů. Po obdržení posledního oponentského posudku stanoví předseda komise po dohodě se studentem termín a místo obhajoby. Oponentské posudky by měly být k dispozici alespoň 20 dnů před termínem obhajoby. Vyhlášení termínu obhajoby, rozeslání dekretů a pozvánek členům zkušební komise zajistí studijní oddělení. Zkušební komisi jmenuje děkan.

Formuláře pro Ph.D.

Účelem tohoto dotazníku je zhodnotit kvalitu Vašeho PhD programu. Doufáme, že nám pomůžete zodpovězením na následující otázky. Poskytnete nám tím informace, které mohou být použity ke zkvalitnění různých aspektů PhD studia na naší fakultě. Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 15 minut.
S Vašimi odpověďmi bude zacházeno jako s důvěrnou informací.
Děkujeme Vám za pomoc.

Studijní referentky

Marcela Vykydalová pro doktorský studijní program Geografie
585 634 015
marcela.vykydalova@upol.cz

Mgr. Martina Karásková pro ostatní doktorské studijní programy
585 634 012
martina.karaskova@upol.cz

Rigorózní řízení

Státní rigorózní zkoušku lze konat v oboru, ve kterém přírodovědecká fakulta uskutečňuje magisterský program a má v rámci jeho akreditace oprávnění přiznávat akademický titul "RNDr.".

Průběh rigorózního řízení

(podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, a Řádu rigorózního řízení UP B1-13/3-HN)

Po podání přihlášky následuje:

1. Zahájení rigorózního řízení

Studijní oddělení PřF UP (vyřizuje Ing. Jana Camfrlová a Jitka Hanzlíková) do 60 dnů od obdržení přihlášky sdělí uchazeči rozhodnutí o přijetí/nepřijetí do rigorózního řízení. V případě přijetí je uchazeč zaregistrován na studijním oddělení a po konzultaci s předsedou komise je mu přidělen konzultant rigorózní práce. Uchazeč je povinen uhradit poplatek za náklady spojené s rigorózním řízením do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zahájení rigorózního řízení a následně doklad o provedené platbě (ústřižek poštovní poukázky nebo výpis z bankovního účtu) doručí na studijní oddělení PřF UP. Pro akademický rok 2017/2018 je poplatek stanoven ve výši 6996 Kč.
Doba na zpracování rigorózní práce se obvykle stanoví na dva roky od zahájení rigorózního řízení.

2. Zpracování rigorózní práce

Uchazeč zpracovává rigorózní práci samostatně, v případě potřeby využívá konzultanta. Práce nesmí být totožná s bakalářskou, diplomovou ani disertační prací. Formálně se řídí pokyny pro zpracování diplomových prací na PřF UP. Odevzdává se ve trojím vyhotovení v pevné vazbě a v elektronické podobě.

3. Složení státní rigorózní zkoušky

Veřejná státní rigorózní zkouška se koná před zkušební komisí jmenovanou děkanem a schválenou Vědeckou radou PřF UP. Skládá se z obhájení rigorózní práce a ústní zkoušky formou odborné rozpravy. Předseda komise ustanoví požadavky k ústní zkoušce a dva oponenty, kteří vypracují posudek na rigorózní práci.

4. Přiznání titulu

Po úspěšném složení zkoušky a obhájení rigorózní práce je uchazeči přiznán titul "RNDr.".

Předpisy

Nejdůležitější normy týkající se všech studentů univerzity jsou uvedené na univerzitních webových stránkách.

Pro studenty přírodovědecké fakulty platí také fakultní předpisy.

Předpisy PřF

Ostatní dokumenty PřF

Stipendia

Informace o stipendiích jsou uvedené na webových stánkách univerzity.

Podmínky pro přiznání stipendia studentům přírodovědecké fakulty (prospěchového, mimořádného, sociálního a stipendia na podporu studia v zahraničí a na podporu studia v ČR) upravuje směrnice děkana.

Poplatky

Informace o poplatcích, které je veřejná vysoká škola oprávněna a v některých případech povinna studentovi stanovit, najdete na univerzitních stránkách.

Studijní oddělení

Studijní oddělení přírodovědecké fakulty se nachází v přízemí budovy na tř. 17. listopadu 12.

Úřední hodiny a kontakty